Tipy a inspirace

A+ A A-

ZEN A CELIBÁT

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Otázka pohlavní zdrženlivosti, celibátu, při duchovní cestě je jednou z nejčastěji pokládaných a často špatně chápaných. Ať jde o křesťanství nebo východní duchovní nauky, má se za to, že celibát je vždy vyžadován jako určité dogma. Následující rozhovor na toto téma s učitelem zenu (zenového buddhismu) vám možná tuto věc trochu objasní.

 

images

 

Nemusel jste se vzdát sexu, než jste dosáhl osvícení?

Ne. Důležité je ale nebýt na sexu závislý.

Tak proč Buddha tak zdůrazňuje celibát?

Nejen Buddha, ale každý velký duchovní mistr učinil první podmínkou svého života celibát. Proč? Protože Buddha věděl, že sexuální touha a její ukojení snadno vede k lpění na sexu a svazuje tak muže a ženy ke smyslovým požitkům a věčnému koloběhu života a smrti. Věděl také, že kdyby bylo mnichům povoleno se ženit, museli by podporovat své ženy a děti a že by tak nemohli věnovat všechnu svou energii, čas a zájem seberealizaci. V sutrách se říká, že celibát, jsou-li tělo a mysl zralé, upravuje podmínky pro přeměnu sexuální energie v čistší vibrace, které jsou nezbytně nutné pro hluboké stavy samadhi a osvícení. Celibát s sebou nese víc než jen absenci sexuálního života. Je to transcendence sexu, žití skrze něj a mimo něj. Může to trvat chvíli nebo i celá léta. A v nejvyšším smyslu je celibát stav, ve kterém se široké vibrace těla a mysli přeměnily v něžnost a čistotu, produkující pak všepřetrvávající klid a jasnost.

Ale proč omezovat sex - což to není tak přirozené jako jíst?

Bez sexu se dá žít, ale jak dlouho vydržíte bez jídla? Smysl je v tom, že hovoříme o přeměně, ne o represi. Mnozí se na sex dívají jako na zkušenost pro intimní přátelství nevyhnutelnou. Ale existuje přece mnoho párů, které dokázaly přeměnit úzký smysl styku a pokračují v bohatém společném životě. Láska není zakotvena v sexualitě, ale ve správné znalosti vzájemných vztahů všech existencí, respektu a úctě k životu. Hovoříme-li o celibátu a sexu, nesmíme směšovat situaci farmáře se situací mnicha. Pro farmáře je šťastný manželský život, závislý na harmonické lásce, zvláště v ranných letech manželství, podmínkou vyrovnané mysli, připravené k zazenu, zatímco u mnicha je tomu právě naopak. A farmář napodobující mnišský život, stejně jako mnich pokoušející se o život manžela, si jen škodí. Konečně, celibát je také určován karmou.

Ale jak poznáte, že vaše karma je pro sex?

Na to je jednoduchý test. Jestliže zřeknutí se sexu přichází snadno, přirozeně, bez vášní a pochybností, dá se říci, že pak jedincova karma k celibátu dospěla a člověk je pro něj zralý.

Ale jestliže si nepřeji dodržovat celibát, mohu spojovat sex, cvičení zenu a být osvícen?

Ano, můžete. V buddhismu existuje mnoho případů ženatých osvícených. Tři nejslavnější jsou Vimalakirti z časů Buddhových, Fu Ta-ši z pátého století a Layman Pang ze století devátého. Vimalakirti, ženatý a s rodinou, byl prý nejduchovnějším žákem Buddhy a existuje mnoho

příběhů o jeho soucitu a moudrosti. Fu Ta-ši praktikoval svou duchovní činnost, zatímco žil se svou ženou a dvěma dětmi. Pang měl také ženu a dvě děti a je v buddhistické literatuře slavný, protože potopil celé své značné jmění na dno jezera a živil se pletením bambusových předmětů.

Všichni tři s sebou nesli odpovědnost ženatých mužů a svými životy vyjádřili soucit a moudrost, která vyrostla z jejich duchovního stavu. Poněkud odlišný je případ Šinrana, mistra sekty Čisté země. Začal jako mnich dodržující celibát, ale protože silně pociťoval, že osvícení může dosáhnout pouze jako řadová osoba ničím se od jiných nelišící, oženil se, a dokázal to. Předtím tento svůj krok konzultoval se svým učitelem a ten (Honen) mu řekl: Jestliže je v tvé duchovní praxi pro tebe nejlepší oženit se, ožeň se.

V Japonsku je mnoho buddhistických knězů a i několik zenových mistrů ženatých a s rodinami. Celibát je vyžadován pouze v životě v klášteře. V našem Centru se řídíme podle Honena.

Není pak ale sex pro mnichy dodržující celibát ve vašem Centru při styku s laiky a ženami problém?

Ano, někdy je. Pomoci jim v tom mohou i zenové příběhy, které ilustrují moudrost zenových mistrů v situacích, kdy jde o sex. Dovolte mi povědět takovýto koan.

Osvícená stará žena dovolila mladému mnichovi, dodržujícímu celibát, bydlit v chýši na jejím pozemku. Poskytovala mu dvakrát denně jídlo a jiné potřeby, takže se mohl věnovat jen studiu a zazenu. Když tak žil už tři roky, cítila, že je čas vyzkoušet, jak pokročil v zenu. Byla u ní na návštěvě její mladá, krásná vnučka, a stařena ji požádala o pomoc. "Prosím tě, vezmi jídlo a zanes mu ho dnes ty. Když jídlo položíš na zem, obejmi ho kolem ramen, usměj se a zeptej se ho, jak se mu to líbí. Pak přijď zpět a povíš mi, jak se zachoval."

Vnučka se nejprve zdráhala, ale stařena trvala na svém a vnučka tedy udělala vše podle instrukcí. Mnich zůstal sedět nepohnutě a řekl - cítím se jako mrtvý strom před studeným kamenem v zimě. Když to stará žena uslyšela, řekla: "Ten budižkničemu! Nenaučil se o zenu vůbec nic!" a vyhnala mnicha a spálila chatrč.

Jak byste se zachovali vy v situaci popisované v koanu?

První hlas: Já bych řekl - mám hlad a vzal bych si jídlo, ne dívku.

Druhý hlas: To bych tě nesměl znát - skočil bys na dívku a pomiloval se s ní! (smích).

Třetí hlas: Já bych měl podezření, že ji k tomu někdo navedl, takže bych se jí nedotkl ani holí.

Čtvrtý hlas: Já být mnichem, tak bych řekl: Co tak krásná dívka jako ty hledá na místě jako je tohle? (smích).

Nezapomínejte, že Mahájána učí střední cestu. Jestliže budete milovat dívku, dopustíte se extrému, jestliže zareagujete jako mnich z koanu, dopustíte se opačného extrému.

Naznačujete, že střední cestou by bylo něžně ji obejmout, držet za ruce nebo políbit na tvář?

Bylo by pro mnicha v celibátu tohle moudré?

Jak tedy zní správná odpověď?

Jak by mohla existovat "správná" odpověď, když porozumění tomuto (každému) koanu může být demonstrováno mnoha způsoby? Tento koan, jako každý zenový koan, vám vrhá do tváří pravdu, pravdu, která nemůže být "naučena", ale musí být "zachycena". Možná, že to budete chápat lépe, až uslyšíte příběh, který mi vypravoval můj učitel, když jsem já sám ten-to koan před lety řešil.

V japonském klášteře ve středověku žil roši, který pro své výjimečné charakterové kvality vedl asi pět set mnichů. Blízko kláštera stál dům s krásnými gejšami.

Je gejša prostitutka?

Ne, gejša by se neměla srovnávat s prostitutkou, aspoň ne v tehdejších dobách, gejša je zpěvačka, tanečnice, která musí celá léta studovat umění bavit hosty. Prvotřídní gejši žily v drahých domech, kde za poplatek bavily obchodníky, politiky a jiné muže.

O-san, jedna z gejš, potřebovala sehnat značný obnos peněz na léčení své staré matky. Protože byla hezká a talentovaná, měla mnoho příznivců, žádala je tedy o půjčku, ale u všech byla odmítnuta. Byla velmi zoufalá, když do města přijel bohatý obchodník, o kterém bylo známo, že se také rád napije saké. O-san doufala, že kvalita saké jí pomůže obchodníka naladit pro žádost o půjčku, ale jakmile ho o ni požádala, zůstal chvíli tiše a pak řekl: "Já ti ty peníze nepůjčím, ale dám ti je - ovšem pod jednou podmínkou. Nenávidím toho mnicha vedle v klášteře,

o kterém se říká že nepije, nekouří a nic nemá se ženami. Když ho svedeš, dám ti peníze."

Dívka se zhrozila: "Vždyť ho každý ctí pro jeho morální čistotu a sílu charakteru. Nikdy se mi to nemůže podařit. A i kdyby, já nechci." "Pak nedostaneš ode mne peníze."

O-san byla zoufalá. Toto byla její poslední naděje. A tak druhý den šla do kláštera. Bylo velmi chladno a to

usnadnilo její plán. Na konci klášterní zahrady našla malou rošiho chatrč. Dlouhou cestou byly její šaty provlhlé a vlasy rozcuchané. Když jí roši otevřel, požádala ho, jestli by se u něj nemohla vykoupat. (V těch dobách pozvání cizince ke koupeli nebylo takovou zvláštností.)

Pojď dál, řekl roši, a ukázal jí koupel. O-san si po koupeli vzala dekoltované krásné kimono a zaměstnala všechny své ženské přednosti, ale marně. Nakonec vypukla v pláč a přiznala se ke všemu a poprosila o odpuštění. Počkej, řekl roši, protože to je jediný způsob, jak získat peníze pro tvou matku, můžeš tu zůstat po celou noc.

Za pár dní se pověst o tom, že O-san strávila noc s rošim, roznesla po celém klášteře, a opat si rošiho pozval a zeptal se, jestli to je pravda.

"Ano, je to pravda," řekl roši.

"Cože?" křičel opat. "Jak vy můžete dělat tyhle věci? Co-pak si neuvědomujete, jaký to bude mít dopad na ostatní? Vaše užitečnost zde je u konce, musíte odejít."

"Jestliže myslíte, půjdu," řekl roši, a odešel.

Když se ostatní mniši dověděli, že roši odešel, šli za opatem a žádali, aby se roši mohl vrátit. Ale proč, ptal se opat. Víte, co udělal? Ano, víme. Nejen, že provedl skandální věc, řekl opat, ale ani neprojevil lítost. Proč bych ho měl zvát zpět? Protože, řekl jeden mnich, nám dal řádnou lekci soucitu. Jestli ho nevezmete zpět, my všichni odejdeme též. A tak opat pozval rošiho zpět.

Věděl opat, proč roši dovolil, aby s ním gejša strávila noc?

Evidentně se o to zajímal. Na prvém místě byla v jeho mysli otázka rošiho zhřešení a efekt, který to bude mít pro ostatní mnichy. A jestliže roši dal mnichům lekci ze soucitu, mniši dali opatovi jinou lekci.

Neobětoval roši svou morální celistvost tím, že té ženě pomohl?

V jistém smyslu ano, a určitě ne s lehkým srdcem. Ale když se ukázalo nezbytné rozhodnout se mezi vlastní čistotou a soucitnou pomocí gejše a její matce, přirozeně se rozhodl pro to druhé, "přirozeně", protože byl mnich Máhájány a Máhájána klade důraz na ideál bodhisattvy, toho, kdo pro velký soucit s ostatními se rozhodne pomáhat jiným. Zenový mistr, když se ho ptali, kam by chtěl po smrti jít, řekl, že do pekla, protože tam je nejvíc lidí potřebujících pomoc.

 

Více z této kategorie: « KARMA II. HUNA »
© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar