Tipy a inspirace

A+ A A-

OSUDY DUŠÍ

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Michael Duff Newton, Ph.D., má doktorát z poradenské psychologie, je kvalifikovaným mistrem hypnoterapie a členem Americké poradenské asociace. Vyvinul svou vlastní metodu regrese, tedy metodu, jejímž prostřednictvím dokáže ve stavu hypnózy uvést člověka do minulých životů, ale především do období mezi jednotlivými životy, což je zcela ojedinělé. Výsledky jeho práce jsou nesmírně přínosné pro každého, kdo přemýšlí o tom kým je, proč je na tomto světě a kam vlastně směřuje ...

images

 

Michael Newton se celý život zabýval profesionálně hypnózou. První seanci uskutečnil již ve svých patnácti letech je tedy člověkem s vrozenými schopnostmi právě v této oblasti. Protože patnáct let mu bylo v roce 1947, řadí se sám ke staré škole a nikoliv k tzv. New Age. Za dobu své praxe objevil prostřednictvím hypnózy skutečnou podstatu celé škály různých zdravotních problémů u svých klientů, které pak díky tomu zcela vyléčil.

Podstatou obsahu jeho první knihy, kterou vydal v nakladatelství Llewellyn pod názvem Putování duší, byla analýza poznání, vyplývajícího z objevení „vedlejšího produktu" při léčbě svých klientů - unikátní metody hypnózy, která umožňuje zavést člověka do jeho vzpomínek na období mezi jednotlivými jeho životy.

Dílo M. Newtona bylo u nás vydáno nakladatelstvím Eugenika ve dvou dílech: Cesty dušíOsudy duší. Dále vyšly ještě tituly Učení dušíVztahy duší. Jednotlivé knihy na sebe navazují - v textu každé z nich je vždy větší množství odkazů na různé popisované případy hypnotických seancí v jiných jeho (výše zmíněných) knihách. Pokud se o toto téma zajímáte, je proto velmi prospěšné pořídit si všechny čtyři knihy. Pokud váháte, doporučuji pro začátek knihu Osudy duší.

Michael Newton stále pracuje a provozuje i v důchodu na poloviční úvazek svou hypnoterapeutickou praxi. Více se o něm dozvíte na jeho webových stránkách na www.spiritualregression.org/michael.html.

Asi nejlepší pro představení jeho díla je s využitím úvodu k jeho knihám stručně představit osnovu jeho děl, stručně popsat jak vypadá život mezi životy.

Otiskujeme úryvek z úvodu publikace Učení duší (veškeré další úryvky, převzaté z tohoto úvodu, budou vždy označeny kurzívou pozn. redakce).

V okamžiku smrti vystoupí duše ze svého těla. Je-li duše starší a má zkušenosti z mnoha předchozích životů, ihned pozná, že je volná, a vydá se domů. Tyto vyvinuté duše nemusí nikdo vítat, avšak většina z těch, se kterými autor pracoval, se vně zemské astrální roviny setká s průvodci. Mladé duše nebo zesnulé děti mohou být poněkud dezorientovány, dokud si pro ně do základní úrovně někdo nepřijde. Existují duše, které chtějí nějaký čas zůstat na místě své smrti, většina si však přeje odejít ihned.

Čas nehraje v duchovním světě žádnou roli. Duchové, kteří chtějí utěšit někoho, kdo pro ně truchlí, nebo mají jiné důvody k tomu, aby zůstali blízko místa své smrti, nepociťují žádný časový posun. Na rozdíl od lineárního času existuje pro tyto duše pouze nyní.

Jak se duše stále více vzdalují Zemi, obklopuje je čím dál jasnější světlo. Některé krátce uvidí šedivou temnotu a budou mít pocit, že procházejí tunelem nebo portálem. Rozdíl mezi těmito dvěma fenomény závisí na rychlosti, s níž duše opustí tělo, a ta je zase ve vzájemném vztahu s její zkušeností. Pocit tahu, způsobeného našimi průvodci, může být jemný, ale také silný podle toho, jak je duše vyspělá a schopná přizpůsobit se změnám. V počátečních fázích opouštění pozemského světa obklopují všechny duše „chomáčkovitá oblaka", která však brzy prořídnou a umožní duším výhled do velké vzdálenosti. To je okamžik, kdy průměrná duše vidí jakýsi přízračný energetický útvar, který směřuje přímo k ní a jenž může být někým z jejich zesnulých přátel, avšak mnohem častěji je to tzv. průvodce. V případech, kdy potkáme své manžele, manželky nebo přátele, je náš průvodce rovněž nablízku, aby se postaral o proces přechodu. Za celá léta svého výzkumu jsem nenarazil na nikoho, kdo by se setkal s nějakou významnou náboženskou postavou, jako je například Ježíš nebo Buddha. Avšak láska těchto velkých pozemských učitelů je přítomna v osobách průvodců, kteří jsou nám přiděleni.

Jakmile jsou duše převedeny na místo, které nazývají domovem, změní se jejich podstata. Nejsou již déle lidmi tak, jak si člověka představujeme my s jeho konkrétními emocionálními, duševními a tělesnými vlastnostmi. Kupříkladu necítí žádný zármutek nad svou nedávnou smrtí (na rozdíl od svých blízkých).

Jsou to naše duše, které nás zde na Zemi činí lidmi, ale bez svých těl již nepatříme pod rod homo sapiens. Duše je obklopena takovým majestátem, který se vymyká jakémukoliv popisu. Já sám si představuji duše jako inteligentní bytosti energie. Bezprostředně po smrti se duše cítí nezvykle, neboť je již netíží dočasná tělesná schránka s mozkem a centrálním nervovým systémem. Některým trvá delší dobu, než se tomuto stavu přizpůsobí.

Až potud tedy úryvek z úvodu autorovy knihy „Učení duší". Co je k tomuto základnímu výčtu dobré vědět:

Energie duší

Energie duší je schopna rozdělit se na více zcela stejných částí, podobně jako je tomu u hologramu. Energie duše může žít současně v několika tělech, ačkoliv je to mnohem méně obvyklé, než se často píše. Co je ale na této schopnosti shodné pro všechny je skutečnost, že díky ní vždy před vtělením ponecháváme část naší světelné energie mimo nás v duchovním světě. Poměr mezi množstvím které si bereme s sebou a množstvím, které ponecháváme v duchovním světě, je závislý především na naší vyspělosti a potom také na našich úkolech a celkové obtížnosti životní cesty jakou jsme si vybrali. Vyspělejší duše si zpravidla berou méně energie a více ponechávají v duchovním světe kde se s ní po návratu opět spojí.

To je také důvodem, proč můžeme při návratu ze života spatřit například svou matku, přestože zemřela již před dlouhou dobou a navíc se mezitím znovu převtělila.

Seznamování se s prostředím duchovního světa

Než se připojíme ke své kmenové skupině, máme možnost se seznámit s duchovním prostředím a to po různě dlouhou dobu. Tato doba je zcela individuální a závisí na nás a obtížnosti právě prožitého života. Je to klidné období dotazování se s možností ventilovat všechny frustrace, spojené s právě ukončeným životem, jehož cílem je se zorientovat v duchovním světě, do kterého jsme se vrátili. Orientace je zamýšlena jako počáteční hodnotící schůzka, kde nás citlivě vyslechnou naši vnímaví a starostliví průvodci-učitelé.

Schůzka může být dlouhá či krátká podle toho, co jsme s ohledem na svá životní předsevzetí splnili nebo naopak nesplnili. Přezkoumány jsou rovněž zvláštní karmické záležitosti, třebaže budou podrobně probrány později v kmenové skupině. Energie některých duší není poslána do příslušných skupin ihned po návratu. Jsou to ty duše, které byly znečištěny svými fyzickými těly a měly podíl na nějaké špatnosti. Je rozdíl mezi proviněním bez předem promyšleného záměru někomu ublížit a úmyslným zločinem. Stupeň ublížení od škodolibosti až po zlovůli je pečlivě vyhodnocován.

Peklo

Ty duše, které se podílely na nějakém zlu, jsou umístěny do tzv. jednotek intenzivní péče, kde je jejich energie přetvořena tak, aby byla znovu čistá. V zá

Každá duše projde po příchodu do duchovního světa oživovacím energetickým procesem. Při něm průvodci u brány spojí své energie s našimi. I přes tuto energetickou injekci mohou některé duše po obzvlášť těžkých životech pociťovat úbytek energie. V takovýchto případech je třeba odpočinek a chvíle samoty, čehož je těmto duším před opětovným připojením k jejich skupině plně dopřáno. Jak píše autor:

Naše duševní skupiny mohou být bouřlivé a nespoutané nebo naopak nesmělé, avšak vždy berou ohled na to, čím jsme prošli v poslední inkarnaci. Všechny skupiny vítají své přátele zcela specifickým způsobem a s hlubokou láskou a kamarádstvím.

Návrat domů je velmi radostný, tím radostnější, následuje-li po fyzickém životě, ve kterém nebylo mnoho příležitostí ke karmickému kontaktu s našimi blízkými dušemi. Jeden z autorovýchklientů k tomu řekl toto: „Po návratu z mého posledního života přichystala má skupina přímo pekelnou párty s hudbou, vínem, tancem a zpěvem. Vše naaranžovali tak, aby to vypadalo jako na slavnosti z antického Øíma - mramorové dvorany, tógy a exotický nábytek, tak běžný v našich společných životech ve starověku. Melissa (primární duševní partner) na mne čekala úplně vepředu a vypadala jako ve svých nejlepších letech, kdy si ji pamatuji nejkrásnější."

Duševní skupiny

Po přechodném, ale velmi radostném období, následujícím bezprostředně po návratu domů, začíná období práce ve své duchovní skupině, období dalšího vzdělávání a postupné přípravy na další vtělení, které může následovat až za velmi dlouhou dobu. Ve skupině bývá mezi třemi až dvaceti pěti dušemi, průměrně je to pět členů. Stává se, že se spolu stýkají členové sousedních skupin, což je velmi obvyklé u starších duší, které se s dušemi z jiných skupin znají z mnohasetletých vztahů a minulých životů.

Dva základní typy uvítacího prostředí skupiny

Návrat domů zpravidla vypadá tak, že několik duší krátce přivítá navrátilce u brány a poté ho přenechá péči průvodce, který mu pomůže s počáteční orientací.

Častěji ale uvítací výbor čeká, až se duše znovu připojí ke své skupině. Tato skupina může být například izolována ve školní třídě nebo je shromážděna na schodech chrámu, sedí v zahradě nebo se navrátilec setká s mnoha dušemi v atmosféře rozlehlé studovny. Když se duše blíží do své duševní skupiny, procházejí územím jiných skupin a často vidí, jak duše, se kterými byli spojeni v minulých životech, vzhlédnou a pozdraví je úsměvem či zamáváním.

Způsob, jakým subjekt vnímá prostředí své duševní skupiny, závisí na stupni jeho vývoje. Ale motiv a atmosféra školní třídy jsou velmi časté. V duchovním světě jsou duše vzdělávány na základě své vyspělosti a zralosti, tedy na podobném principu, jako je tomu na Zemi, kde také do osmé třídy nechodí prvňáček. Počet prožitých životů na Zemi není zárukou pokroku, autor uvádí příklad jednoho svého klienta, který podstoupil čtyři tisíce let minulých životů, než konečně překonal žárlivost, ale ještě nepřekonal svou nesnášenlivost.

Pokročilost duší

Stejně jako v pozemské škole jsou mezi námi duše talentovanější a méně talentované tedy takové, kterým trvá déle, než pochopí určité lekce. Tento rozdíl souvisí s pokročilostí jednotlivých duší, v zásadě ale platí, že všechny vysoce vyspělé duše jsou dušemi starými jak z hlediska znalostí, tak i zkušeností.

Autor rozděluje duše do tří níže uvedených základních skupin, mezi kterými existují ještě jemné vývojové nuance:

  • začátečníci,
  • středně pokročilí,
  • pokročilí.

      V jeho knihách jsou potom uvedeny příklady pro každou z těchto skupin. Duševní skupiny jsou složeny z bytostí na přibližně stejném stupni rozvoje, každá bytost má své silné a slabé stránky a to dohromady zaručuje rovnováhu skupiny. Autor doslova uvádí: Duše si navzájem pomáhají, předávají si informace a zkušenosti z minulých životů a také se znovu zamýšlejí nad tím, jak přistupovaly k pocitům a emocím, jež byly s těmito zkušenostmi přímo spojeny. Každá stránka života je podrobně rozebrána; členové ve skupině si někdy dokonce prohodí své role, aby získali jiný úhel pohledu.

      Jakmile duše dosáhnou ve svém vývoji stádia střední pokročilosti, začnou se specializovat v oblastech, v nichž se osvědčily, tedy v nichž prokázaly jisté dovednosti.

      Vyzařování barev energie duše

      Autor uvádí, že vyzařování konkrétní barvy energie duše souvisí s jejím stupněm pokročilosti. K tomu uvádí:

      Zjistil jsem, že čistě bílá je charakteristická pro mladou duši, přičemž s vyšším stupněm vyspělosti se pak duševní energie stává sytější a přechází do oranžových, žlutých, zelených a konečně modrých odstínů. Kromě těchto centrálních aur existuje v rámci každé skupiny jemné duhové halo, jehož barvy souvisejí s charakterovými stránkami každé duše.

      Duše jsou následně podle autorových výzkumů rozdělovány do kategorií od začátečnického stupně I, charakterizovaného bílou barvou, přes různé vědomostní fáze (žlutá a modrá barva) až po mistrovský stupeň IV, který se vyznačuje indigově modrou barvou. Autor uvádí, že je více než pravděpodobné, že nad těmito stupni existují stupně další, o kterých ale s ohledem na to, že se jeho výzkumy opírají o svědectví duší, které se stále inkarnují a které tedy do těchto úrovní nemají přístup, nemůže nic konkrétnějšího sdělit. Nicméně u některých případů, zaznamenaných v knize Osudy duší, i o těchto dimenzích prosvítají určité informace.

      (Pokračování příště)

    •  

      © RO marketing s.r.o.

      Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
      Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

      Tipy a Inspirace 121 ke stažení

      Tipy a Inspirace 120 ke stažení

      Tipy a Inspirace 119 ke stažení

      Tipy a Inspirace 118 ke stažení

      Tipy a Inspirace 117 ke stažení

       

      Archiv všech čísel

      SlideBar