Tipy a inspirace

A+ A A-

OSUDY DUŠÍ III

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Dokončení článku Michaela Duff Newtona. Ph.D., jenž vyvinul svou vlastní metodu regrese, tedy metodu, jejímž prostřednictvím dokáže ve stavu hypnózy uvést člověka do období mezi jednotlivými životy.

images

 

Formování od neživých objektů k živým, od jednoduchých ke složitým, je dlouhý a pomalý proces. Studenti jsou vedeni k vytváření miniaturních planetárních mikroobydlí pro určitou skupinu organizmů, jež jsou schopny se přizpůsobit určitému životnímu prostředí. S praxí přichází zdokonalování, ale ne dříve, než dosáhnou úrovně V, kdy (v roli mých klientů) začínají pociťovat, že by skutečně mohli přispívat k rozvoji živých věcí. Více o tom uvedu v případu dvacet tři.

Některé duše mají přirozený talent pro to, aby se svojí energií pracovaly při výuce tvoření. Pokud moje případy ukazují dobrou tvořivou schopnost, neznamená to, že je duše ve všech směrech duchovního růstu stejně vyvinutá. Duše může být zručným „technikem", který pracuje se silami tvoření, ale nemusí ovládat jemné techniky práce schopného průvodce. To je pravděpodobně důvod, proč je vysoce rozvinutým duším umožněno, aby se specializovaly.

V předcházející kapitole jsem se dotkl výhod, jež přináší duši osamělost poslední případ toho byl dalším příkladem. Duchovní zkušenost se těžko vyjadřuje lidským jazykem. Dvacátý druhý případ hovoří o Světě proměnlivého času, což znamená přechodné planetární studium. Pro osobu v transu je to nekonečný mentální svět, jež pokládá za skutečnou realitu, zatímco všechno ostatní se zdá být iluzí, vytvářenou z různých důvodů. Jiné subjekty na stejné úrovni rozvoje nazývají tuto oblast Oblastí proměny nebo jednoduše Místem odpočinku. Zde mohou duše mísit svoji energii s živými i neživými věcmi nejen v rámci výuky, ale i jen tak pro radost. Jeden subjekt mi řekl: „Pomyslím na to, co bych chtěl, a stane se to. Vím, že mi přitom pomáhají. Můžeme vytvořit cokoli, co je blízké naší dosavadní zkušenosti."

Duše se například mohou proměnit ve skály, aby zachytily pocit hustoty, ve stromy kvůli pocitu klidu, ve vodu pro pocit pohyblivé soudržnosti, v motýla kvůli volnosti a kráse, ve velrybu pro sílu a obrovitost. Lidé tyto aktivity představující dávné pozemské proměny odmítají. Zjistil jsem také, že se duše mohou projevit jako beztvaré, nepevné a nestrukturované a mohou se zcela spojit s určitým pocitem, jako je například soucit tím zvýrazní svoji citlivost.

Některé subjekty uváděly, že se projevovaly jakožto mystické přírodní bytosti včetně postav spojených s folklorem, jako jsou skřítci, obři či mořské víly. Vzpomínali i na osobní kontakty s divnými mytologickými šelmami. Je těžké označit je za čistě metaforické, neboť jsou popisovány příliš živě. Jsou tedy lidové příběhy jen odrazem pověr, nebo jsou projevem sdílené zkušenosti duší? Mám pocit, že mnoho z našich legend jsou milé vzpomínky duší, dávno přinesené z jiných míst, než je Země.

Výběr života

Když se duše rozhodla, že se znovu inkarnuje, je dalším krokem v návratném procesu její nasměrování na místo výběru života. Duše zvažují, kdy a kam chtějí jít na Zemi a to dříve, než se rozhodnou, kým v tomto dalším životě budou. Kvůli těmto duchovním praktikám a pro lepší pochopení situace rozdělil autor výběr života a náš konečný výběr těla do dvou kapitol.

Výběr času a místa inkarnace a toho, kým chceme být, nejsou zcela nezávislými rozhodnutími. Avšak začínáme tím, že máme možnost vidět, jak bychom v budoucím časovém úseku zapadli do určitého prostředí. Pak je naše pozornost zaměřená na lidi, kteří tam žijí. Duši velmi ovlivňují kulturní podmínky a události stejně jako účast na těchto událostech v daném časovém úseku.

Dospěl jsem k názoru, že duchovní svět jako celek není funkčně jednotný. Všechny duchovní oblasti, jak je vidí cestující duše, disponují určitými nadpozemskými vlastnostmi, ale používají je odlišně. Uveďme si příklad: prostor, v němž se orientují navracející se duše, by se mohl lišit od místa, kde si duše vybírají další život před svým odchodem na Zemi. Obě místa přitom zahrnují evoluci duší s podobnými cíli v obou přechodných obdobích v obou se jim například promítají scény ze života na Zemi. Lze říci, že místa orientace jsou spíše malými intimními konferenčními místy navrženými tak, aby se nově přicházející duše cítila pohodlně. Naše mentální postoje na tomto místě ale mohou být svým způsobem obranné. Je to proto, že máme pocit, že jsme se svým předchozím životem mohli naložit lépe. V přímém kontaktu je s námi v takovém případě vždy náš průvodce.

Na druhé straně když přicházíme na místo výběru života, jsme plni naděje, slibů a povznášejících očekávání. Zde jsou duše prakticky o samotě bez svých průvodců, zatímco se vyhodnocují nové možnosti života. Toto rušné místo stimulace je popisováno jako mnohem větší než ostatní místa duchovního tréninku. Ve dvacátém druhém případě se uvažuje o světě v sobě samém, v němž transcendentální energie proměňují čas, což umožňuje planetární studium.

Před odchodem si duše jeden ze scénářů vyberou. Před skutečným představením nového života bývá tzv. kostýmová zkouška. Abychom se o ní dozvěděli víc, vybral jsem příklad muže, jenž si dobře pamatuje, jak jeho duše asistovala při výběru vhodné role.

Zdroj, časoprostor a smysl života - výpověď velmi pokročilé duše

Nejlepší odpovědí na otázku smyslu reinkarnace a hlubšího pátrání po podstatě shora uvedených pojmů je úryvek rozhovoru s vysoce vyvinutou duší duchovním jménem Thece:

Thece, dostáváme se ke konci našeho společného sezení. Chtěl bych obrátit tvou pozornost ještě jednou k Tvůrci-Zdroji. Mohu?

Ano.

Řekla jsi, že hlavním cílem duší je dosáhnout sjednocení se svrchovaným Zdrojem tvořivé energie vzpomínáš si?

Ano stav spojení.

Řekni, sídlí Zdroj v nějaké konkrétní části duchovního světa?

Zdroj sám JE duchovní svět.

Proč potom duše mluví o dosažení jádra duchovního života?

Dokud jsme mladými dušemi, cítíme všude kolem sebe sílu, a přece cítíme i to, že jsme jen na jejím okraji. Jak se setkáváme se Staršími, uvědomujeme si soustředěnou sílu ale je to stejný pocit.

I když to nazýváš místem Starších?

Ano, jsou součástí soustředěné síly Zdroje, která nás duše udržuje.

Pokud soustředíme tuto sílu do jednoho zdroje energie, můžeš popsat Zdroj-Tvůrce lidskými fyzickými rysy?

Je to absolutně nesobecká bytost, kterou se chci stát i já.

Pokud Zdroj představuje celý duchovní svět, jak se toto místo odlišuje od fyzických vesmírů s hvězdami, planetami a žijícími bytostmi?

Vesmíry jsou vytvořené pro účely Zdroje včetně života a smrti. Místem pro duše je Zdroj.

Zdá se, že žijeme ve vesmíru, který se rozpíná a může se znovu zmenšovat a případně může i zaniknout. Pokud ale žijeme v prostoru, který má časové omezení, jak může být duchovní svět věčný?

Protože žijeme v NEPROSTORU, který je věčný kromě určitých oblastí.

Můžeš je popsat?

Jsou to spojovací dveře, přechody, přes něž vcházíme do fyzického vesmíru času.

Jak může existovat časová brána v neprostoru?

Přechody existují jako prahy mezi realitami.

Dobře, ale pokud je duchovní svět bezrozměrný, jaká je to realita?

Neměnná. Je to opak reality rozměrných světů, jež jsou materiální a proměnlivé.

Má pro duše žijící v duchovním světě význam minulost, přítomnost a budoucnost?

Jen jako prostředky k tomu, abychom porozuměli posloupnosti ve fyzické formě. Když jsme tu, je to neměnnost pro ty z nás, co nepřekročí práh do vesmíru substancí a času.

O vesmírech mluvíš v množném čísle. Existují kromě vesmíru, v němž existuje naše Země, i jiné vesmíry?

(neurčitě)

Existují různé reality, které vyhovují Zdroji.

Chceš říci, že duše mohou přes duchovní brány vcházet do různých částí různých fyzických realit?

(přikyvuje)

Ano, mohou a taky vcházejí.

Thece, chtěl bych skončit několika otázkami týkajícími se Zdroje. Jsi duší už dlouhý čas, jak vidíš sebe samu ve vztahu k jednotě stvoření, o níž jsme už hovořili?

(dlouhá pauza)

Přes vnímání pohybu. Na počátku je to migrace energie duše směrem od Zdroje. Později potom trávíme své životy pohybem zpět k provázanosti a spojení.

Představuješ si to jako proces expanze a kontrakce živého organizmu?

Je to explozivní uvolnění a potom návrat takže ano, Zdroj pulzuje.

Pohybuješ se směrem k centru tohoto zdroje energie?

Ve skutečnosti žádné centrum neexistuje. Zdroj je všude kolem nás, jako bychom se nacházeli uvnitř bijícího srdce.

Ale říkáš, že jak se rozšiřuje poznání tvé duše, vracíš se k počátku.

Ano, když jsem byla posunuta na okraj, byla jsem ještě dítě. Teď, jak překonávám pubertu, jsem tažena zpět.

Kam zpět?

Dále dovnitř Zdroje.

Zkus tento zdroj energie a pohyb duší při stvoření popsat pomocí barev.

(vzdychne)

Je to, jako by všechny duše byly součástí obrovské elektrické exploze, jež produkuje haló-efekt. V tomto kruhu je tmavé purpurové světlo, které září do svého okolí a rozjasňuje bělost na okrajích. Naše uvědomění začíná na okrajích mihotavého světla, a jak rosteme, zaplňujeme se tmavším světlem.

Jen těžko si dokáži představit Boha jako chladné tmavé místo...

Neumím to vysvětlit lépe, protože nejsem dostatečně blízko u spojení. Tmavé světlo je jakási clona, za níž cítíme intenzivní vřelost plnou chápající přítomnosti, jež pro nás existuje všude dokola a živá!

Jaké to bylo, když jsi byla vystrčena na pokraj tohoto kruhu a poprvé sis uvědomila identitu své duše?

Je to totéž, jako když pozoruješ první rozkvetlý jarní květ a ještě navíc jsi tím kvítkem ty sám. Stále více se otvíráš a uvědomuješ si, že na té nádherné louce jsou ještě další květy. Je to nekonečná radost.

Zahynuly by všechny tyto květy, kdyby tento výbušný mnohobarevný zdroj energie zanikl?

Nic nezanikne, protože Zdroj je bez konce. Nikdy jako duše nezemřeme nějak to prostě víme. Spojováním naše narůstající moudrost činí Zdroj silnějším.

To je důvod, proč si přál, abyste prošli tímto „výcvikem"?

Ano, dává nám život, abychom mohli dosáhnout stavu dokonalosti.

Proč Zdroj, který je považován za dokonalý, potřebuje vytvořit jinou, vlastně nedokonalou inteligenci?

Aby Stvořiteli pomohla tvořit. Tímto způsobem proměnou sebe samých a dosažením vyšších rovin naplnění přispíváme ke stavbě života.

Byly duše od Zdroje vybrány na místo, jako je Země, kvůli nějakému prvotnímu hříchu nebo ztrátě víry v duchovní svět?

To je nesmysl. Přišli jsme znásobit překrásnou rozmanitost stvoření.

Thece, poslouchej mne prosím pozorně. Pokud se Zdroj potřebuje stát silnějším nebo moudřejším skrze to, že dělí svoji božskou energii a tak vytváří nižší inteligenci, jež se násobí, nedělá to proto, že sám není dokonalý?

(pauza)

Zdroj tvoří, aby naplnil sám sebe.

To provokuje další otázku: jak se něco, co je absolutní, může stát více absolutním, když mu nic nechybí?

(váhá) To, co vidím náš Zdroj, je vším, co můžeme poznat. Myslím si, že touhou tvůrce je SEBEVYJÁDŘENÍ skrze nás naším zrozením.

Myslíš si, že se existencí duší stává Zdroj opravdu silnějším?

(dlouhá pauza)

Dokonalost Stvořitele se šlechtí a obohacuje sdílením možností, jak být dokonalý s námi to je jeho nejvyšší naplnění.

Takže se tvůrce uvážlivě pustil do práce, vytvořil nedokonalé duše a pro ně nedokonalé životní formy a teď pozoruje, co se děje, aby naplnil sám sebe?

Ano a my musíme věřit jeho rozhodnutí. Musíme důvěřovat procesu, který nás navrací k počátku života. Někdo musí trpět hladem, aby ocenil jídlo, jiný mrzne, aby ocenil požehnání tepla, a další je dítětem, aby porozuměl hodnotě rodičovství. Změna nám dává smysl.

Chceš být rodičem duší?

Mým snem je účast na početí nás samých.

Kdyby naše duše nepřežily fyzický život, věděli bychom vůbec o věcech, jež mi tady povídáš?

Věděli bychom, že existují, ale nevěděli bychom, jaké jsou. Bylo by to, jako by tvoje duchovní energie měla zahrát stupnici na klavíru, který má jedinou klapku.

Myslíš si, že kdyby Zdroj nevytvořil duše, aby je mohl šlechtit a nechal je růst, mohla by se jeho vznešená energie změnit kvůli nedostatku projevení se?

(vzdychne)

Možná že to je právě smysl všeho.

Shrnutí poznatků o duchovním světě a zdroji

Většina lidí ve stavu hluboké hypnózy dokáže nahlédnout mimo pozemskou realitu trojrozměrného prostoru, do alternativních realit věčnosti. Jakmile dosáhnou podvědomí, jsou subjekty schopny v časové následnosti jakoby vědomě prožívat své minulé a současné životy. Když jsou přivedeny do stavu nadvědomí, do duchovního světa, vidí současnost jako homogenní spojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Sekundy v duchovním světě jak se zdá představují na Zemi celá léta. Po skončení sezení jsou klienti často překvapeni, jak je v duchovním světě čas spojitý.
Kvantová mechanika je jedním z oborů fyziky, jež se zaobírají subatomárními pohyby na úrovni elektromagnetických energií, kdy se všechno okolo nás jeví jako nepevné a existující v jednotném energetickém poli. Pokud se nenecháme omezit Newtonovým gravitačním zákonem, jsou všechny prvky pohybu v čase spojeny frekvencí světelných vln a kinetickou energií. Iluze plynutí času je vytvářena pro duše, které vcházejí a odcházejí z fyzických dimenzí (kde jsou zvyklé na biologický čas, který se projevuje stárnutím), aby mohly snáze měřit svůj pokrok. Potom dává smysl, pokud kvantová fyzika nabízí hypotézu, dle níž čas není absolutní, ale je jen vyjádřením změny.

Když subjekty hovoří o svých cestách po zakřivených drahách, myslím na teorie časoprostoru, jež předpokládají, že světlo a pohyb se jako součást zakřiveného prostoru a času uzavírají do sebe. Říkají, že pokud se prostor dostatečně zakřiví, čas se zastaví. Klienti autora hovoří o časových zónách a přechodových tunelech do různých dimenzí, jakoby hovořili v souladu se současnými astronomickými teoriemi o fyzickém prostoru, který je zakřivený nebo stočený do kosmických smyček, jež vytvářejí „ústa" hyperprostoru a černé díry, které mohou být východiskem z trojrozměrného vesmíru. Možná právě časoprostorové představy astrofyziky a metafyziky se tak stále více přibližují.

Nabízí se tedy úvaha, že pokud se hypnotizovaným klientům autora duchovní svět zdá být kruhový a cesty, po nichž cestují jako duše, zakřivené, může to znamenat, že jde o uzavřenou kouli. Oni ale myšlenku jakéhokoli rozměrového omezení odmítli a naopak mi nabídli pár dalších metafor. Uvedený případ říká, že duchovní svět samotný je Zdrojem stvoření. Někdo nazývá toto místo srdce nebo dech Boha. Jiný případ definoval prostor duší jako tkanivo, a někteří klienti autora pojmenovávali duchovní svět jako „zvrásněnou bezešvou látku, která vlaje ve větru". Někdy subjekty cítí vliv jemně vlnivého pohybu světelné energie, který popsali jako „vlny (kruhy) na vodě, jež se šíří od středového bodu". Lidé ve stavu nadvědomí vnímají prostor duší jako hladký a otevřený bez gravitačních, tepelných, tlakových, hmotných a časově závislých vlastností, jež by mohly být spojeny s chaotickým fyzickým vesmírem. Kdykoli se autor pokoušel charakterizovat duchovní svět jako prázdný, lidé v transu s tím nesouhlasili.

Ačkoli klienti nedokázali úplně popsat místo, kde žijí jejich duše, jednoznačně je označili za realitu. Subjekt v transu nerozlišuje, zda je duchovní svět daleko nebo blízko od našeho fyzického vesmíru. Je však zvláštní, že klienti popisují duchovní substanci termíny, jež jsou zažity na Zemi, jako lehkou nebo těžkou, silnou nebo tenkou, rozsáhlou nebo malou.

I když lidé v hypnóze popisují duchovní svět stejně, jejich poznatky z jiných světů jsou rozdílné. Vesmíry odlišné od toho našeho jsou vytvořeny proto, aby poskytly duším prostor pro jejich rozvoj v bytostech, jež si dokážeme jen těžko představit. Jedna pokročilá duše mi řekla, že během své existence žila v mnohých světech a nikdy se nerozdělila na více než dvě entity. Některé dospělé životy trvaly kvůli planetárním podmínkám a krátkým životním cyklům dominantní formy života jen pozemské měsíce. Někteří klienti hovořili o tišší a jednodušší verzi Země, jakési „rajské planetě", která není v našem vesmíru, ale je k nám blíž, než mnohé planety naší galaxie.

Pro lepší pochopení je třeba uvést, že když si lidé vzpomínají na životy v jiných světech, nezdají se být omezeni dimenzemi našeho vesmíru. Když duše cestují z duchovního světa na planety v jiných galaxiích nebo dimenzích, měří svoje cesty časem, který potřebují na dosažení místa jejich určení tunelovým efektem. Předmětem úvah jsou i rozměry příslušné oblasti a relativní vzájemná poloha světů.

Na základě toho, co někteří klienti sdělili o vícerozměrných realitách, bylo jasné, že si představují duchovní svět jako „soutok" všech těchto dimenzionálních proudů do jedné velké „řeky". Kdybychom se postavili bokem ke všem těmto alternativním realitám v myslích klientů, bylo by to jako loupání jednotlivých plátků artyčoků, vedoucí až k obnažení jeho „srdce" v jádru.

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar