Tipy a inspirace

A+ A A-

KARMA III.

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Motto:

Karma není osud; předpokládá se, že lidé konají podle své svobodné vůle a vytvářejí si své vlastní osudy. Podle Véd když individuální bytost zasívá dobro, sklízí dobro, když zasívá zlo, sklízí zlo. Karma je souhrnem lidských činů a je provázejících reakcí v současném a předchozích životech, což vše dohromady určuje budoucnost. Mnohdy však karma nemá okamžitý účinek, často se akumuluje a později se neočekávaně projeví v některém z dalších životů. Předpokládá se, že ovládnutí karmy spočívá v inteligentních činech a střízlivých a objektivních reakcích.                                                                                                                    ... pokračování z minulého čísla

 

images

 

Jak je to s osudem?

Můžeme si ho vytvořit sami? Nebo ho prostě máme a my s tím nic neuděláme? Je to trochu složitější, ale přesto pochopitelné. Než si duše vybere fyzické tělo, vybere si také svůj osud. Vybere si však pouze to, co chce ona sama prožívat v materiálním světě, tedy ve fyzickém těle. Pokud je zasažena karmou, pak si sama zvolí kolik, kdy a jakým způsobem svoji karmu odčiní. Slovo odčiní zde není bráno jako nějaký trest, ale jako součást pochopení sebe sama. Na příklad žák, který ve škole nepochopil učivo a chce postoupit do vyšší třídy, dostane šanci a to takovou, že si ho učitel či učitelka nechá po škole na doučování. Žák to bere za nepříjemnost a také zatím nechápe, že to je pro jeho dobro, aby mohl postoupit např. ze 6. třídy do 7. třídy. Stejně tak nechápou někteří lidé svoji karmu. V příkladu našeho žáka by se dalo říct, že si odčiňuje karmu a to právě tím, že musí zůstat po škole na doučování. Je to pro něj nepříjemné avšak z hlediska jeho budoucnosti vhodné.

Proto se na samotnou karmu nedívejme jako na nějakého strašáka, ale jako na šanci pochopit sama sebe. Karma není zlá, tak jak si mnoho lidí myslí, ale je to šance, která se díky stavění se člověka k ní mění buď na těžké životní prožívání a nebo na lehké, snadné pochopení určitých zákonů vesmíru, tedy pochopení sama sebe.

Často se lidé brání vůči své karmě a snaží se vše měnit podle sebe a to tak, jak si v danou chvíli myslí, že to je pro ně nejlepší. To jsou pouze začáteční stavy, které se pak stejně pomalu a někdy i rychle změní na pochopení, které je uvede do stavu, kdy se své karmě podívají do tváře a začnou jí řešit. Tedy upustí od věčného a předem prohraného boje proti své karmě, neboli boje proti sobě samým. Každý takový boj, je stejně předem prohraný a čím více člověk bojuje proti sobě, neboli proti své karmě, tím více karma sílí a stává se v životě až neúnosnou zátěží, kdy u některých lidí vyústí do stavů šílenství, těžkých ran či smrtí a to díky nepochopení sebe sama.

Tedy karma není žádný strašák a pokud ano, tak pouze díky nám samotným. Jde tu pouze o pochopení karmy tak, jak chápeme našeho žáka, který si myslí, že zůstal po škole za trest a proto je pro něj v tu danou situaci život plný překážek. Sami však vidíme, že to pro něj žádný trest není, ale příležitost, jak si napravit známku tak, aby mohl postoupit do vyšší třídy a tam s dalším novým učivem získávat moudrost.

Takže osud je daný. Vždy je daný. Ať s karmou nebo bez karmy, vždy je daný. Pokud totiž žijeme materiální život zde na zemi bez karmy, jsme již na vysokém stupni duchovního vývoje. Takoví lidé si před narozením jako duše stejně musí zvolit osud, např. že budou učit ostatní lidi duchovních metod sebepoznání, nebo budou svoji silou působit na rovnováhu planety Země atd. Je mnoho osudů, které si mohou zvolit.

Teď položíme otázku a to: MŮŽEME SI BĚHEM NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA VYTVO-ŘIT SVŮJ VLASTNÍ OSUD?

Ano můžeme. Teď to vypadá, že to, co jsem do teď psal, nesouhlasí s tím, že si svůj osud můžeme během našeho pozemského života vytvořit. Ano, vypadá to tak. Dalo by se říct, že právě teď vznikl určitý paradox. Žádný paradox však nevznikl. On totiž také žádný neexistuje. Paradoxem nazýváme pouze ty věci, které nechápeme.

Celé tajemství je totiž v tom, že svůj osud měníme každou setinou vteřiny. Stačí, abyste se při odchodu z domu zpozdili, nebo vyšli dříve o jednu vteřinu a již jedete podle pozměněného osudu. Neexistuje totiž jen jeden osud, ale je jich nespočetné množství. Každý člověk má svůj plán, neboli svůj osud a to takový, jaký si zvolil, než se narodil. Tento plán má určité body, které chce splnit v daném životě. Je jedno o jaké body jde. Zdali jsou to body narození, láska, smrt, či narození, nemoc, bída a pak zbohatnutí atd. je to opravdu jedno.

Díky osudu svému, ale také osudu jiných lidí, fauny, flóry, osudu celé planety země ale i také osudu vesmíru, se často mění, respektive pozměňují všechny osudy živých i neživých forem života. Když se např. změní v politice vláda, změní to osud i samotného člověka. Někteří lidé to nepociťují, ale dotýká se jich to stejně jako všech a všeho.

Když se stane tragédie, může to změnit váš osud.

Když se stane zázrak, může to změnit váš osud.

Pokud přijdete o milujícího člověka, změní to váš osud.

Pokud vás propustí z práce, může to změnit váš osud. Atd. atd. atd.

Některé změny jsou součástí vybraného osudu daného člověka. Některé však nejsou součástí a tak dojde ke změně osudu. Každá změna osudu však navazuje na ty situace, které si duše přála, než přišla na zem. Akorát v jiné podobě, než si naplánovala. V podstatě o nic nepřijde. Stejně prožije to, co si přála prožít, jen s trochu pozměněným scénářem. Například člověk, který má prožít karmu v podobě velkého finančního krachu, kdy se z velkého bohatství ocitne v úplné chudobě, ale díky osudu jiných lidí, či díky změně celosvětového myšlení dojde ke změně a to, že ke krachu financí nedojde, si stejně svoji karmu odčiní např. v podobě krachu svého zdraví, nebo v podobě krachu lásky, kdy už do smrti zůstane sám, nebo také ke krachu svobody, kdy sice zůstane bohatý, ale např. ve vězení atd.

Zde je vidno, že osudů máme mnoho. Ať si ho my sami, nebo s pomocí jiných osudů pozměníme, stejně prožijeme danou věc, která má za výsledek odčinění či uvědomění si určitých věcí, které jsme si zvolili a to v jakékoliv podobě.

Když si představíme velmi tlustou knihu a nazveme ji např. knihou života, uvědomíme si, že každý list v této tlusté knize je jen jeden způsob prožití osudu. Na každém listě je pokaždé jiný scénář, jak dojít k tomu, co jsme si jako duše zvolili před vstupem na planetu Zemi. Tyto scénáře můžeme považovat za změnu osudu.

Všechny listy jsou si však v důsledku podobné a na samotném konci se stejným výsledkem poznání, neboli uvědomění právě té věci či poznání, které jsme zde na zem přišli prožít. Záleží jen na nás samotných, na které stránce si knihu otevřeme. V průběhu života tak mnoho lidí listuje v této knize a snaží se změnit svůj osud. Změní si pouze příběh neboli scénář, ale osud samotný, tj. konečný výsledek, nezmění.

Zdroj: www.helenien.estranky.cz

 

 

Přírodní vědy a kosmický systém – nedělitelný celek

Ve filozofickém způsobu myšlení se reinkarnace vždy spojuje s karmou. Karma - slovo pochází z indického sanskrtu a znamená "čin". Karma (= souhrn dobrých a zlých skutků, majících vliv na další inkarnaci) je logickým závěrem z představy, že náš vesmír se řídí zákony také nemorálními jako na fyzikální úrovni, kde platí zákony tíže a elektromagnetizmu.

Přírodní vědy přispívají k pochopení materiální podstaty věcí. Kosmický systém karmy nabízí rovinu pochopení pro jejich morální souvislostí. Ostatně je akceptována tato představa křesťanským náboženstvím (a také většinou jiných): "Co člověk zaseje, to také sklidí". (List Galatským 6, verš 7), nebo: "Oko za oko, zub za zub" (Korán a Starý zákon). Jak existují různé představy o nebi, tak existují naivní a filozofické modely karmy. Prostá představa vysvětluje karmu jako druh kosmického účetnictví: Naše dobré a špatné činy se pečlivě zapisují a na konci dostáváme účet. Proto je karma něco jako Mikuláš, který otevírá svoji knihu a potom buď odmění nadějí na příjemný nový život nebo potrestá těžkou, bolestiplnou novou inkarnací.

V některých východních náboženstvích je karma břemenem, které člověk musí nést. Přitom je třeba dávat pozor na to, aby se znova špatnými skutky nestalo ještě těžším a člověk si takto nezpůsobil "špatnou karmu". Dobré skutky naopak mají odlehčit karmickou zátěž. V každém případě se jí člověk chce zbavit. Otázkou je přirozeně vždy: Jak se liší dobré a špatné skutky.

Jiní zase věří tomu, že karma a reinkarnace mají něco společného s koncepcí evoluce vědomí - ne jako odměna nebo trest, nýbrž jako vyzvání a šance. Podmínky pro náš současný život jsme si sami vytvořili minulými životy. A jak se chováme v tomto životě, bude základem pro příští život. Karma je zákon, podle kterého jsme vstoupili na cestu. Když putujeme nesčetnými inkarnacemi, kde nás doprovází námi vytvořená karma, zúčastňujeme se gigantického procesu vývoje vědomí. Můžeme být jakkoliv malí a bezvýznamní - každý detail je pro celek důležitý a nezbytný.

Ještě jinou představu o karmě má esoterická reinkarnační terapie. Vychází z toho, že při stvoření získáváme všichni náš "karmický balík" (v astrologii odpovídá horoskopu) "balíček, který musíme nést", takzvaný kompletní učební plán: všechno, co se máme v životě naučit. V počátečních stádiích máme sklon k tomu, abychom udělali tyto domácí úkoly způsobem, kterému esoterika říká "nevykoupený": pomocí metody hej rup, bez upejpání, bez zamyšlení a bez zvláštního pochopení pro jiné. Téma agrese vyřizujeme "bezproblémově" vraždou. V dalším průběhu našeho vývoje se budeme učit prožít tyto situace na vykoupenější úrovni, konstruktivním jednáním a účinností. Ale než k tomu dospějeme, probíhá náš vývoj v karmickém smyslu na nevykoupené úrovni: Jsme střídavě obětí a pachatelem, postupujeme vpřed a padáme dozadu, a to tak dlouho, až uzraje čas k tomu, abychom prožili naše téma na vykoupenější úrovni.

Odpracovat starou karmu - ve smyslu se jí zbavit - nebo vytvořit novou nemůže oproti tomu nikdo. Stejně tak jako fyzikální energie zůstává v uzavřeném systému, to znamená, že celkem se jí nemůže vytvořit ani více, ani méně, zůstává i karma lidské duše vždy stejná. V procesu vývoje se pouze přeměňuje směrem od nevykoupené formy k vykoupené.

Rozhodující otázkou proto není, jestli karma narůstá nebo se zmenšuje, ale za jakých předpokladů se může přeměnit. Pro praxi to znamená, že můžeme doufat. Protože čím více domácích úkolů zvládneme, tím menší bude utrpení, které s sebou nevyřešené úkoly přinášejí, a tím snadnější bude náš život.

Zdroj: Maškarní bál duše - Mathias Wendel, Ute York

 

Více z této kategorie: « KARMA IV. KARMA VIII. »
© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar