Tipy a inspirace

A+ A A-

KARMA IV.

Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)

 

Motto:
Karma není osud; předpokládá se, že lidé konají podle své svobodné vůle a vytvářejí si své vlastní osudy. Podle Véd když individuální bytost zasívá dobro, sklízí dobro, když zasívá zlo, sklízí zlo. Karma je souhrnem lidských činů a je provázejících reakcí v současném a předchozích životech, což vše dohromady určuje budoucnost. Mnohdy však karma nemá okamžitý účinek, často se akumuluje a později se neočekávaně projeví v některém z dalších životů. Předpokládá se, že ovládnutí karmy spočívá v inteligentních činech a střízlivých a objektivních reakcích.
                                                                                             ... pokračování z předchozího čísla

 

images

 

Zákon akce a reakce

Pojem "karma" je s reinkarnací neoddělitelně spjat. Při snaze o pochopení procesu reinkarnace se tedy nelze tomuto pojmu vyhnout.
Sanskritské slovo "karma" doslova znamená "čin, činnost, práce", a protože v jiných jazycích opět neexistuje žádné synonymum přesně vystihující jeho význam, nedoporučuje se jej překládat.
Na Západě poprvé použila tohoto pojmu ruská teosofka Helena P. Blavatská (1831-1891). Její definice zní takto:
"Karma je základním vesmírným zákonem, ...který ve fyzickém, myšlenkovém a duševním světě pojí následek s příčinou. Protože jakákoliv příčina, ať už ta největší, jako je vesmírný pohyb, či ta nejmenší, jako je pohyb ruky, se neobejde bez příslušného následku, a protože stejné působí stejně, je karma neviditelným a nepoznaným zákonem, který moudře, spravedlivě a prozíravě pojí každý následek s odpovídající příčinou a jejím původcem."
Ve svém díle "Odhalení karmy" (1910) definuje antroposof Rudolf Steiner karmu takto:
"...aniž by byla omezena svobodná vůle člověka, působí zákon karmy zpětně na bytost, od které vzešla příčina, jako zákon akce a reakce."
Tyto definice srozumitelně vysvětlují jádro védského pojmu karma. Steinerovo přirovnání zákona karmy k fyzikálnímu zákonu akce a reakce (actio = reactio, třetí Newtonův zákon klasické mechaniky, 1687) je zcela na místě, ačkoliv tento zákon představuje jen malý aspekt mnohem vyššího a subtilnějšího zákona karmy. Příhodný je i výrok, že karmický zákon příčiny a následku působí především individuálně a ponechává volné pole působnosti svobodné vůli konatele. Na to obvykle zapomínají různí kritici východních filosofií, kteří karmu chápou jako mechanické předurčení, které člověka nutí pasivně vyčkávat, co mu budoucnost přinese (nihilismus).
Již před Steinerem i Newtonovým objevem znal lid pořekadla, která poukazují na jakési chápání zákonitostí akce a reakce. Např.: "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" či "Každý je svého štěstí strůjcem". Zlidověl i biblický výrok: "Co člověk zaseje, to také sklidí". (Galatským 6:7)

Svobodná vůle a osud

Někdy si lidé lámou hlavu nad vztahem svobodné vůle a karmy (často chápané jako předurčení, čímž není).
- Krišna řídí vše kromě naší svobodné vůle. Nezasahuje do ní, jinak by z nás byli pouzí roboti. Vyloučilo by to zodpovědnost a lásku a láska je základem našeho věčného vztahu s Ním.
- Karma a svobodná vůle se vzájemně nevylučují, ale fungují zároveň, jako dvě paralelní koleje.
- Krišna ví, co hmotou podmíněné bytosti (my) udělají. To lze zjistit i pomocí astrologie, atd., ale nijak to neomezuje jejich svobodnou vůli.
Ilustrativní příběh: Jednou Šiva a Párvatí přišli do jedné vesnice převlečení za obyčejné vesničany. Potkali žebráka, který je požádal o almužnu. Párvatí požádala Šivu, aby mu něco dal, ale Šiva řekl, že mu to nepomůže, protože 'nemá štěstí' (karmu na to, aby si mohl užívat bohatství). Přesto na Párvatino naléhání mu Šiva dal meloun. Žebrákovi se to však moc nelíbilo, protože mu melouny nechutnaly, ale přesto si ho vzal, protože by za něj mohl něco dostat. Našel někoho, kdo mu za meloun dal pár pais a pak šel dál svou cestou. Když nový majitel meloun rozkrojil, překvapilo ho, že byl plný drahokamů. Žebrák, který dostal meloun, neznal velkou hodnotu toho, co dostal, a tak se toho prakticky vzdal jen tak.
(S touto situací se setkáváme při distribuci knih Šríly Prabhupády. Lidé dostávají tyto velké poklady poznání, ale protože neznají jejich nesmírnou hodnotu, zahazují je, dávají je někomu jinému nebo je mají léta doma, aniž by si je přečetli!)
- Krišna je tak velký, že naše činy snadno zapadají do Jeho rozsáhlého plánu probudit živé bytosti do jejich skutečného vědomí. Když si to opravdu uvědomíme, získáme vnitřní klid.
Podle védské filosofie je každé živé bytosti, která přechází v hmotném světě z jednoho těla do druhého, dána svobodná vůle jednat podle vlastních tužeb, představ a myšlenek.

Když Šrí Krišna přednesl Ardžunovi Bhagavadgítu, v jednom z posledních veršů (18.63) řekl:
"Tak jsem ti vyjevil ještě důvěrnější poznání. Dokonale to uvaž a potom jednej, jak si přeješ."
Ve védských písmech je řečeno, že touha je otcem myšlenky a myšlenka je otcem činu, přičemž touha původně pochází od duše, myšlenka od mysli (jemnohmotné tělo) a činnosti od činných smyslů hrubohmotného těla.
Živá bytost má díky svobodné vůli určité, i když omezené, pole působnosti. Védská filosofie učí, že svobodná vůle a předurčení neboli osud probíhají paralelně. Našimi současnými činnostmi, které vykonáváme na základě svobodné vůle, si vytváříme své budoucí karmické reakce. Zároveň sklízíme reakce za své předchozí činnosti. Osud tedy není nějaký trest shůry, který dopadá na nevinné (a který Bůh nechce nebo nemůže zastavit).
Zákon karmy je velice striktní, protože musí zajistit vyplnění tužeb veškerých živých bytostí v celém hmotném světě tak, aby si navzájem neodporovaly, ale naopak se doplňovaly a aby nezůstalo nepotrestané ani jediné bezpráví. Americký transcendentalista Ralph Waldo Emerson (1803-1882) to popisuje takto (Přednášky a životopisné črty, 1868):
"Když miluješ lidi a sloužíš jim, nevyhneš se odměně. Skryté odplaty neustále znovu ustanovují rovnováhu boží spravedlnosti. Není možné změnit tento zákon. Všichni tyrani, majitelé a monopolisté světa se marně snaží rozvrátit tuto rovnováhu. Rovník se drží stále na svém místě a lidé stejně jako hmyz, slunce a planety se podle toho musí řídit nebo být zničeny zpětnou reakcí."Vesmíru vládnou pevné a všeobecně platné zákony - jako pravidla velké hry života - které koordinují přání a vzájemné vztahy mezi jednotlivými živými bytostmi. Každá z nich tak dostává přesně to, co si zaslouží - ani víc, ani míň.
Podle Bhagavadgíty (2.70) se nepřetržitý proud žádostí, který vychází z mysli každé živé bytosti, podobá nesčetným řekám, jež se všechny vlévají do jednoho obrovského oceánu, který je takto neustále doplňován. Tak vzniká nekonečně komplexní, multidimenzionální síť akcí a reakcí, kterou člověk nemůže pochopit. Je zde patrné působení neviditelné ruky Boha, který ve Svém aspektu všudypřítomné Nadduše (paramátmá) provází všechny individuální duše při jejich putování různými tělesnými formami. Bhagavadgítá (13.23) tento aspekt Boha popisuje:
"V tomto těle je však ještě jiný, transcendentální poživatel - je jím Pán, svrchovaný vlastník, který dohlíží a dává svolení a který má jméno Nadduše."
Funkcí Nadduše je tedy zaznamenávat nesčetná přání každé živé bytosti a zařizovat jejich vyplnění, stejně jako pozorovat činnosti živých bytostí a udílet jim příslušné reakce. Této řídící Boží ruce se říká zákon karmy.

Karma z pohledu akce

Védská písma obsahují přesné informace, jaké je třeba provádět činnosti (akce), chceme-li dosáhnout určitého výsledku (reakce). Je například řečeno: chceš-li být bohatý, musíš jednat tak a tak, chceš-li být slavný, dělej toto, chceš-li žít spokojeným rodinným životem, dělej ono, atd.
Je-li někdo v tomto životě velice úspěšný, zámožný, vzdělaný, vlivný či pohledný, můžeme z toho usoudit, že musel být v předchozím životě velkorysý, snaživý, zbožný a nyní pouze sklízí výsledky svých předchozích činů.
Co však udělá s těmito přednostmi v současném životě, je už jiná otázka - to závisí na jeho svobodné vůli. Proto vidíme, že ne každý, kdo je nyní bohatý a mocný, se skutečně chová jako dobrý člověk.
Stejný princip samozřejmě platí i pro věci nežádoucí. Védská písma nám mohou poradit: nechceš-li být nemocný nebo zkrachovat, nesmíš dělat to či ono. Jednáme-li podle těchto pokynů, s určitostí dosáhneme vytouženého výsledku v tomto či některém z příštích životů. Různé reakce totiž přicházejí různě rychle - některé vzápětí a jiné třeba až za několik životů.

Karma z pohledu reakce
Při pohledu z druhé strany musíme uznat, že vše, co se nám v tomto životě přihodí, není nic jiného, než reakce za naše jednání v současném nebo některém z minulých životů. Nejedná se tedy o slepou náhodu, ale pouze o výsledek našich činů, pro které jsme se na základě svobodné vůle sami rozhodli.
Proto se někdy stává, že lidé, kteří vedou velice zbožný a řádný život, jsou přesto vystaveni všemožným utrpením. Z toho vyplývá, že se museli v minulosti zachovat nesprávně. Většinou se z toho však poučí a rozhodnou se v současném životě žít správně. Také ten, komu v tomto životě vše vychází, sklízí ovoce svých činů.
K materialistickému životu neoddělitelně patří řada akcí a reakcí. Je to jako dlouhý film akcí a reakcí a délka jednoho života je jako několik políček tohoto filmu. Když se narodí dítě, lze chápat jeho současné tělo jako začátek další řady činností a smrt starého člověka jako její zakončení. Z toho je zřejmé, proč se někdo na základě různých reakcí narodí v bohaté rodině a někdo v chudé rodině, i když se narodili ve stejný okamžik na stejném místě a za stejných okolností. Kdo si s sebou nese zbožné činnosti (dobrou karmu), dostane příležitost narodit se v bohaté či zbožné rodině a kdo je zatížen bezbožnými činnostmi (špatnou karmou), narodí se v nízko postavené a chudé rodině.

Čtyři fáze karmy

"Zasej myšlenku a sklidíš čin, zasej čin a sklidíš zvyk, zasej zvyk a sklidíš charakter, zasej charakter a sklidíš osud." (indické přísloví)
Védská filosofie (Padma Purána) vysvětluje, že karmické reakce se projevují ve čtyřech různých fázích, které se přirovnávají k fázím růstu rostliny:
1. bídža (semeno) - Naše přání a úmysly již existují v jemnohmotné podobě a teprve později se projeví činnostmi. Abychom se tedy vyvarovali nepříjemných karmických reakcí (utrpení), musíme věnovat pozornost svým nevysloveným hmotným touhám, dokud semena činů ještě nezačala klíčit.
2. kúta-stha (klíčení) - Reakce, které vznikají poté, co došlo k rozhodnutí provést nějaký čin. Jsou to hmotná přání, která právě začala klíčit.
3. phalonmukha - (vytvoření plodu) Reakce, které již nesou plody (phala). Jakmile vykonáme hmotnou činnost - dobrou nebo špatnou - je jen otázka času, než se projeví reakce (plod) v podobě štěstí nebo neštěstí.
4. prárabdha (sklizeň) - Reakce, které se již vyplnily s naším narozením: rodina (určuje naše společensko-ekonomické postavení, národnost, rasu), fyzické a psychické dispozice atd.
Předchozí tři fáze se také v sanskritu souhrnně označují jako aprárabdha neboli dosud neuskutečněné reakce, potencionální štěstí a utrpení. Čtvrtá fáze, prárabdha-karma, je to, čemu se obecně říká "karma".
Upanišady popisují tyto kategorie karmy: 1. sančita (uložená) 1.1. anárabdha (dosud neprojevená) = aprárabdha 1.2. prárabdha (již projevená) 2. krijamána (nově vytvářená)

Tři druhy karmy

Bhagavadgítá (4.17-18) praví: "Spletitostem činu je velice těžké porozumět. Proto je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a co je nečin. Ten, kdo v činu vidí nečin a v nečinu čin, patří mezi inteligentní lidi, a třebaže se věnuje nejrůznějším činnostem, setrvává v transcendentálním postavení."
V těchto verších jsou popsány tři druhy karmy, přičemž karma zde neznamená reakci, ale akci, činnost.
1. karma - Činnosti v souladu s vyššími zákony přírody (dharma), které jsou mimo jiné také popsány ve védských písmech. Toto pozitivní jednání s sebou nese také pozitivní reakce v podobě štěstí a požitku.
2. vikarma - Činnosti, které písma zakazují, neboť jsou v rozporu s dharmou. Tyto negativní činnosti s sebou nesou odpovídající reakce - neštěstí a utrpení.
3. akarma - Činnosti vyšší povahy, které nepodléhají hmotným přírodním zákonům, a proto se označují jako "nečiny". Nepřinášejí žádné reakce, ani pozitivní ani negativní, a tak vedou ke konci reinkarnace. K němu dojde tehdy, když je naše "karmické konto" na konci života rovno nule. Toho však nelze dosáhnout současným konáním karmy a vikarmy, jak by si někdo mohl myslet, protože se sčítají každá zvlášť, nezávisle na sobě.
Příčinou problémů je vikarma, kterou v dnešní době vykonává obrovské množství lidí na celé planetě v nesmírném rozsahu, a která je hrozbou pro celé lidstvo, neboť jej postihuje v podobě kolektivní karmy (souhrnu individuálních karem). Ta se projevuje jako války, epidemie, přírodní pohromy atd.


Skutečnost dokazuje, že nám chybí poznání o zákonu karmy, protože i přes všechny dobré úmysly a snahy zmenšit utrpení je na světě stále více neštěstí, individuálního i kolektivního. Toto poznání je nakonec jediným řešením současných problémů. Ten, kdo si to uvědomí, pochopí, že se změnou musí začít sám u sebe.
Převzato z
http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/dharma.htm

 

Více z této kategorie: « KARMA V. KARMA III. »
© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar