Tipy a inspirace

A+ A A-

KARMA IX.

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Motto:
Karma není osud; předpokládá se, že lidé konají podle své svobodné vůle a vytvářejí si své vlastní osudy. Podle Véd když individuální bytost zasívá dobro, sklízí dobro, když zasívá zlo, sklízí zlo. Karma je souhrnem lidských činů a je provázejících reakcí v současném a předchozích životech, což vše dohromady určuje budoucnost. Mnohdy však karma nemá okamžitý účinek, často se akumuluje a později se neočekávaně projeví v některém z dalších životů. Předpokládá se, že ovládnutí karmy spočívá v inteligentních činech a střízlivých a objektivních reakcích. Dnes pokračujeme pohledem jednoho z předních ruských badatelů v této oblasti S. N. Lazarova na problém vnímání jiných světů. Článek obsahuje nesmírně cenné informace pro každého, kdo se pokusil o kontakt s jinými světy a má zkušenosti s jakoukoliv formou kontaktu i s channelingem.
                                                                                                        Zakončení seriálu

 

images

 

Jiné světy - záhrobí

Často jsem narážel na fakta, dokazující existenci záhrobního světa. Mým známým se zjevovali zemřelí příbuzní a upozorňovali je na to, co by se jim mohlo přihodit v budoucnu. Povšiml jsem si, že se záhrobím souvisí také věštění z karet či z kávové sedliny. Když jsem se pak naučil navazovat kontakt s dušemi zemřelých, vyvolávat je a získávat od nich informace, tak tyto údaje nebývaly přesné. Ukázalo se, že při podobných kontaktech existuje informační strop. Když by takové vědomosti mohly v minulosti či budoucnosti napáchat škodu, prostě jsem je nedokázal získat.

Duše před a po vtělení

Pak jsem zjistil, že v záhrobním světě sídlí i duše příštích dětí. Dostávají se tam před početím. Po smrti se duše vrací zpět do záhrobí. Pak může opět získat nové pozemské tělo, ale je schopna přestěhovat se i do jiných světů. Čím méně struktura jiného světa připomíná svět pozemský, tím menší šanci má pozemšťan přežít, ale tím vyšší je zároveň jeho duchovní potenciál.

Před početím se duše obvykle vrací do záhrobního světa, ale může jít i o přechod z jiného světa, přesněji řečeno z antisvěta. V takovém případě jeho informační struktury přecházejí do našeho světa středem hvězdy, v našem případě Slunce. Záhrobní svět je jen jakýmsi spojovacím článkem mezi naším světem a jeho antisvětem.

Nazírání budoucnosti

Dlouho jsem nebyl s to pochopit, proč duše sídlící v záhrobním světě mohou nazírat budoucnost a poskytovat o ní pozoruhodná sdělení. Pak jsem pochopil, že mám co do činění s realitou jiného druhu. Je to realita mnohem jemnější a pojí se s jinými formami vědomí. Na jemné úrovni jsou minulost, přítomnost a budoucnost pevně spjaty v jedno.

Vesmír zpočátku vznikal jako jediný celek, kde minulost a budoucnost splývaly, a oddělen ještě nebyl ani prostor a čas. Později se začaly objevovat stále hutnější vrstvy polí, konstituoval se čas a prostor, a další nenápadné proměny vedly až k možnosti vzniku hmotných struktur a k dalšímu vývoji prostoru a času.

Vývoj - to je hromadění energetického potenciálu mezi stále větší rozmanitosti hmotných forem jako důsledku sílící disparátnosti prostoru a času na jedné straně a prapočáteční jednotou na straně druhé.

Člověk žije ve třech časových dimenzích

Poprvé jsem spatřil strukturu záhrobního světa, když jsem pracoval s časem. Jakmile jsem zjistil, že člověk žije ve třech časových dimenzích, chtěl jsem zjistit, jaká bude grafická podoba mého já v záhrobním světě. Vznikl z toho zvláštní obrázek - tři stejní lidé, držící se za ruce. Když jsem nákres dešifroval, dospěl jsem k závěru, že jde o tří časové schránky, o mé časové tělo. V záhrobním světě jsou tyto časové body stěsnány v jeden. Čas a prostor tam vypadají jinak. Proto se odtud dá spatřit, co se stane v nejbližší budoucnosti. Forem příštích událostí je však mnoho, a ti, kdož jsou v záhrobí, mohou stanovovat také chybné prognózy.


Kontakty se záhrobím vedou k uvolnění blokací

K mému dalšímu setkání se záhrobím došlo ve chvíli, kdy jsem shledal, že zvýšená závislost na všem pozemském deformuje struktury pole a vede k nemocem. Pokusil jsem se vyhledat příslušnou metodu blokace. Najednou se ukázalo, že intenzivní kontakty se záhrobním světem blokují lpění na pozemskosti a napomáhají rozvoji duchovních struktur. Přesně v tom okamžiku jsem navázal kontakt s vlastními příštími dětmi, a ty mi začaly poskytovat informace. Byl to zvláštní pocit. Ke mně plynul mocný proud vědomostí, struktury pole pracovaly na plný výkon, aby vše vstřebaly, ale ve vědomí se náhle rozhostilo naprosté ticho, zkrátka ani záchvěv. Když jsem se pokusil převést tyto informace do vědomí, proud zničehonic ustal. Tak jsem podobných pokusů zanechal a informace opět nechal plynout v podvědomé hladině. Vědomí není schopno vstřebat jakýkoli podnět, a má-li být zachováno, spouští se ochranná soustava. Tento případ mi pomohl porozumět například egyptské kultuře, pochopit, proč se ve starověku vynakládaly tak obrovské prostředky na to, aby byla zajištěna existence člověka i po smrti. Uvědomit si tohle v rámci běžné logiky není možné. Kultura záhrobního světa byla podstatně závažnější než pozemská realita, a když se díváte na kolosální stavby starověkých Théb, pochopíte stejně jako já, že budovy na Zemi nemají odpovídat zájmům těla, ale zájmům ducha.

Architektura ve jménu ducha

Ukazuje se, že jedním z hlavních předpokladů prvních etap vývoje civilizovaného lidstva byla kultivace způsobu obcování se záhrobním světem a postulace materiálních symbolů této spjatosti.

Halucinogeny

Další z kontaktů se záhrobním světem byl pro mě velmi nečekaný. Přinesli mi vývar z hub, který vyvolává účinek srovnatelný s působením LSD. Člověk, který mi ho poskytl, mě upozornil: "Za dvacet minut se začnou měnit barvy předmětů, fyzické pocity, a dokonce ani nebudeš schopen normálně artikulovat." Tyhle změny skutečně přišly dosti rychle. Některé smysly se skokem otupily, zatímco jiné pozoruhodně zcitlivěly. Otupují se ty emoce, které přímo souvisejí s vědomím a tělem. Aktivizovaly se naopak ty podvědomé, spjaté s jinou realitou. Jazyk se mi začal zaplétat, tělo jako by ztratilo váhu. Dojmy byly stejné, jako když naráz vypijete sklenici čistého lihu. Jenže: ač je to zvláštní, o schopnost diagnostikovat mě to ani v nejmenším nepřipravilo. Pochopil jsem, že uvažuji v kategoriích jemné úrovně pole. Dočasné deformace vědomí v tomto případě nejen nevadí, ale dokonce pomáhají. Když jsem si zakreslil činnost struktur svého pole, s překvapením jsem zjistil, jak nápadně se posílil kontakt se záhrobím. Pravda, tento kontakt byl jednostranný, znetvořený. Když jsem však druhý den rozebíral situaci, dospěl jsem k jednomu velice zajímavému závěru:
1. Rostliny s oním světem navazují mnohem intenzivnější pouto než živočichově. Zvlášť silný je tento kontakt u tzv. halucinogenů.
2. Konzumace opojných lektvarů či kouření různých omamných trav posouvaly těžiště vědomí, souvisejícího s logikou tohoto světa, k logice jedné z vrstev podvědomí záhrobního světa. To člověku poskytovalo nové informace a zároveň to byl podnět pro další rozvoj našeho vědomí.
3. Používání halucinogenů se tedy může stát jedním ze zdrojů nového vědění, čerpaného z podvědomí. Zároveň se blokuje lpění na pozemské zkáze logických struktur, a to poskytuje léčebný efekt.
Ve staré Indii se užívalo nápoje zvaného ve Védách "božský somoli". Jeho důležitou komponentou byl i odvar z muchomůrek. Tento nápoj zpomaloval činnost vědomí a naopak aktivizoval podvědomí.

Halucinogeny a bojová umění

Analogických postupů se užívalo i při výuce a praxi bojového umění. Aktivizace duchovních struktur pole rozšiřovala možnosti těla. K využívání halucinogenů docházelo v buddhistických školách učících bojovým technikám.
Také staří Vikingové pili před  bojem odvar z muchomůrek, aby tak dosáhli potřebné válečnické neohroženosti.
Alkohol a narkotika však zároveň boří - boří nejen vědomí, ale i tělo. Vzniká na ně návyk a poté závislost, protože v poloze léčby a poznávání světa byly jen impulsem, kdežto dál se postupně mění v proces: nejdřív deformace a pak zástavy vědomí pro potřeby aktivizace struktur pole spjatých s jinými světy.

Člověk – rostlina

Pro mě z toho všeho vyplynul ještě jeden zajímavý fakt: člověk není jen živočich, ale i rostlina.
Vlasy, nehty a část zažívacího traktu se řídí zákony rostlinného světa. Proto ani po naší smrti růst vlasů a nehtů neustává. Když se člověk orientuje příliš hmotařsky a agrese zasahuje jemné hladiny, mohou mu vypadat vlasy, což bude blokovat pronikání agrese do záhrobního světa.
Jednou jsem prohlížel mladou dívku, jíž začaly náhle padat vlasy. Nejdřív jsem objevil mocný program, soustředěný na zkázu jejích příštích dětí, a pak jsem pronikl k jádru věci: úspěch v práci a rychlá kariéra pro ni byly mnohem důležitější než narození vlastních dětí. Totéž se odehrávalo už i v jejích minulých životech. Rychlý úbytek vlasů v tomto případě blokoval pronikání jejího programu do záhrobního světa, kde by tento program mohl uškodit duším ještě nenarozených synů a dcer.

Vlasy

A ještě jeden zajímavý moment: dnes už je mi jasné, proč se čarodějnice vždycky malovaly s rozpuštěnými vlasy. Vlasy totiž mohou mít k čárám a kouzlům vztah. Když přání člověka pronikne až k jemným úrovním a dostává se do záhrobí, pravděpodobnost realizace takového přání se mnohonásobně zvyšuje. Pokud nějaké přání vyslovíme a přitom si přihlazujeme vlasy, je efekt stejný. Pochopil jsem například, proč ženy musejí do kostela chodit se zahalenou hlavou. Ženské vlasy posilují možnost naplnění pozemských přání, dezorientují naši energetiku a překážejí náležité duchovní naladěnosti, protože křesťanské dogma v sobě zahrnuje nejen záhrobní svět, ale i mnohem jemnější duchovní struktury. Kontakt se záhrobním světem ostře zvyšuje úroveň využitelných taktických schopností člověka. Vše, čemu říkáme magie či okultismus, úzce souvisí právě s touto úrovní. Teď už je jasné, proč apoštol Pavel zbavil jasnovideckých schopností ženu, která o něm tvrdila, že je Bůh, tedy že ho svou vizí oslavovala. Úroveň apoštolova kontaktu s jinobytím byla značně vyšší než její úroveň a když jí uzavřel přístup do jiného světa, eliminoval i její mimořádné schopnosti. Proč to udělal? Když člověk sděluje informace a uspořádává je do logických struktur, činí tak v rámci jisté pocitové duchovní vrstvy. Zkrátka a dobře: nejdřív svět uchopujeme pocity, a teprve pak myšlenkami. To znamená, že základem světonázorových filozofických struktur jsou struktury pocitově-duchovní. Ty se rodí při vzájemném ovlivňování struktur našeho pole s různými vrstvami reality. Záhrobní svět má svou stavbou k pozemskému blíž, než by se mohlo zdát.
Jsou i jiné světy a reality, kde je méně hmotného a víc duchovního - a to v neobyčejně velkorysém měřítku. Posílení sounáležitosti se záhrobním světem dalo vzniknout pohanství.

Kontakty s duchovními světy

 Z kontaktů s jinými, tentokrát duchovnějšími vrstvami se zrodilo křesťanství. Životaschopnost a perspektivy každého náboženství byly určovány dosažením vyšší duchovní hladiny. Čím větší je počet jiných světů ve vesmíru, tím vyšší musí být úroveň duchovností, která je spojuje. Na sounáležitost našeho světa se světy jinými jsem narazil v procesu léčby. Jedna pacientka trpěla agresí vůči jiným entitám a její stav souvisel s jakýmisi magickými kouzly v minulých životech. Asi týden jsem si lámal hlavu nad propočty, jimiž jsem se snažil dospět k tomu, co by to mohlo být za entity. Nakonec jsem dospěl k závěru, že jsou to jiné světy. Pokusil jsem se načrtnout, jak asi vypadají, ale nepodařilo se mi to. V rámci pozemské logiky to bylo nemožné. Potlačil jsem tedy logiku a pokusil jsem se entity vnímat v podobě jakýchsi symbolů, protože jsem chápal, že přímo je uchopit nelze. Jistou část informací jsem ani nedokázal na papíře reprodukovat, ale cosi se mi přece jen zachytit podařilo, a celkový obraz se začal vyjasňovat.

Struktura vesmíru

Ukázalo se, že struktura vesmíru je plástvová a že v té plástvi je celkem třiatřicet světů, které jsou mezi sebou spojeny do skupin. Každý člověk, respektive jeho dvojník v efemérnější podobě, je přítomen v každém z těchto světů, kde ovšem vypadá zcela jinak a má taky jiné vědomí. Podíval jsem se, jak vypadám v jednom z nejbližších světů. Bylo to velice komické: jakási zvláštní amébovitá bytost s nepochopitelnými útvary uvnitř. Už dřív jsem psal o jiných světech, o jejich vlivu na nás a o tom, že na jemných úrovních s nimi také korelujeme a přinášíme jim škodu či naopak užitek - v závislosti na tom, nakolik dokonalé je naše myšlení. Když jsem získával údaje o stavbě těchto jiných světů a jejích obyvatel, netušil jsem, že se nakonec s tímto problémem utkám v daleko závažnější poloze.

Kruhy v obilí

Jednou mi do očí padl časopis s fotografiemi zvláštních kruhů, které se v noci nebo brzy ráno objevují na polích v Anglii. Ty fotografie mě zaujaly. Uvažoval jsem následovně: pokud ty kruhy někdo vytvořil, musel tím sledovat nějaký určitý cíl, musel mít na mysli jakési poselství pro lidstvo. Bylo třeba propočítat, jaký vliv mají na člověka, který se na ně po jistou dobu dívá. Zkontroloval jsem jejich vliv na základní parametry, na obecnou strukturu pole a v intencích dvojkové soustavy i na informační pole. A najednou se mi otevřela podivuhodná podívaná. Kruhy měly pozitivní vliv na jakéhokoli člověka, který se na ně díval.

Stručné ale důležité odbočení, lidstvo v budoucnu

Když jsme před jistým časem s mou asistentkou hromadili nové informace a věnovali se očistě karmy, neustále jsem narážel na jistou entitu, která měla pro lidstvo prokazatelně velký význam. Jakákoli agrese vůči ní vždy znamenala těžký trest. Tehdy jsem ale ještě nevěděl, co je to za entitu.
Po mnohadenním úsilí jsem nakonec dokázal vytušit, co to je: jednalo se o lidstvo v budoucnu.

Ukázalo se, že energetika příštího lidstva se v jemné poloze zcela zásadně liší od energetiky současné. Porovnal jsem si, jaké parametry by měl mít současný člověk, aby byl připraven ke vstupu do zcela nové situace. Jedná se o to, že matrice příštího člověka je již zformována, a příčinou mnoha komplikovaných onemocnění je nesoulad parametrů pole moderního člověka s touto matricí. Všichni ti, jejichž parametry nedosáhnou jisté základní úrovně, budou napravováni skrze nemoci, a nepovede-li tato cesta k cíli, stihne je v zájmu harmonie smrt.

Čtyři a dva další parametry

A tady jsou čtyři základní parametry, které by v budoucnu měly mít mimořádný význam:

1. duchovnost,
2. láskyplnost,
3. zdravá psychika
4. minimální úroveň podvědomé agrese.

Kromě toho stojí za zmínku další dva parametry
- duše a chování.

Když jsem se podíval, jaký mají kresby na polích v Anglii vliv na člověka, zjistil jsem, že jde o výraz mohutného zušlechťujícího vlivu na jemné struktury jeho pole. Bylo však třeba najít také jejich autora. Od počátku jsem měl pocit, že jsou to mimozemšťané, i když mě poněkud mátlo, že v oblasti, kde se kruhy objevily, si místní lidé nepovšimli žádných zvláštních nebeských úkazů. Mechanismus vzniku kruhů byl nepochopitelný stejně jako důvod: k čemu by mimozemšťanům, kteří už náš vzdušný oceán dokonale poznali, podobné značky byly?
Uzavřel jsem tedy vlastní karmu, pronikl na jemnou úroveň pole a začal jsem zkoumat příčinu vzniku kruhů. A zase mě čekalo překvapení. Byly to jiné světy. Po jisté práci s informačním polem jsem pochopil, oč se tu jedná. Sousedící světy mezi sebou mohou komunikovat jen na velice jemné informační úrovni. Komunikace vždy prochází jistým konkrétním bodem, protože informace je časoprostorová realita, soustředěná právě do bodu. Od jisté míry hutnosti prostor a čas mizejí a zůstává jen informace, která se spojí s informačním polem vesmíru a realizuje se tím, že se rozvine v čase a prostoru. V každém dalším posloupném cyklu se hutnost informace zvyšuje a kontakt s božským principem se posiluje. Vše vyrůstá ze zrna. Energetický kontakt protrhne přepážku mezi světy, což může vést až k jejich záhubě. Naše současné myšlení se výrazně podobá rozrůstajícímu se rakovinovému nádoru a sousedícím světům velmi vadí. Nádor se však nedá vyříznout, protože už metastazoval, takže pokud pozemská civilizace vyhyne, rozhodně to nenapraví škody, které naše neurvalost jiným světům již natropila, protože struktury našeho pole jsou nevykořenitelné.

Kruhy v obilí a jejich význam

Proto je v zájmu všech civilizací našeho světa i světů jiných zachránit nás duchovně. Jak nás ale civilizace jiného světa může ovlivnit? Jedině informačně. Jenže vliv na naše podvědomí by na to nestačil, musí tu být ještě nějaký hmotný podnět, aby zároveň docházelo i k proměně lidského vědomí. Tento problém byl vyřešen velmi elegantně. Člověk je unikátní soustava, v níž se jemné informační hladiny poměrně rychle mění v energetické a dále ve fyzické - myšlenka se tedy postupně stává hmotou. Už jsem se zmiňoval, jak informační úrovně poklesají k energetickým a pak se zhmotňují.
Toho také využili zástupci jiných světů. Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní je v člověku aktivizace podvědomých struktur nejsilnější, protože hlubinné vědomí proniká až ke svrchním vrstvám. V oblasti kruhů začíná kolem třetí hodiny ranní aktivní vysílání informací s určitými programy na velmi jemné úrovni do podvědomí několika desetitisíců lidí. Ti pak informace zpracovávají v energetické hladině a podvědomí, násobené několika desítkami tisíc lidí, se soustřeďuje do jediného bodu asi dvě stě metrů pod zemským povrchem, přesně pod tím místem, kde se nakonec objeví kruh. Kolem čtvrté hodiny ranní se soustředěná energie projeví zcela hmatatelně, a během jedné či dvou minut se klasy na poli položí přesně tak, jak jim přikazuje příslušný informační program. Tím je také vysvětleno, proč dlouhá obilná stébla vůbec nejsou polámaná.

Vysvětlení formy komunikace přes obrazce v obilí

Zbývalo mi ještě vyřešit i druhý problém: proč byla vybrána právě takováto forma komunikace a čím je ovlivněna konfigurace jednotlivých obrazců. Řešení je následující. Když jsem na jemné informační úrovni zkoumal, jak zástupci jiných světů vypadají, neustále mnou zmítaly pochyby - jejich vnější podoba mi připadala až příliš nesmyslná. A vtom mě napadlo: "Já je přece zatím vidím jen na velmi jemné úrovni pole. Co když na hrubší úrovni, například na té, v níž funguje lidský zrak, vypadají jinak?" A opravdu - jakmile jsem je začal vnímat nikoli povrchní první úrovní vědomí (zjistil jsem, že většinou pracuji v oblasti deváté úrovně), všechno se rázem vyjasnilo. Zevnějškem se nám zástupci jiných světů dost podobají. Rozhodl jsem se ověřit si tuto hypotézu na kruzích a určit, jak obrazce vypadají v poloze jejich první vrstvy vědomí, protože podle všeho soudě byly vyslány v osmé hladině. Všechno to nakonec bylo docela prosté. Propojení dvou kruhů představuje kontakt dvou civilizací, přičemž velký kruh symbolizuje představitele jiného světa, kdežto malý kruh zástupce světa našeho. Všechny ty obrazce byly poselstvím, v němž nám jiný svět přeje lásku a sounáležitost. Byl to nejen pokus o přátelský kontakt, ale i pokus pomoci nám přežít, zablokovat všechny naše nejnebezpečnější programy.

Postupně jsem nakreslil čáru, na níž byly navlečeny dva kruhy. Větší z nich navíc obepínal tenký prstenec. Mezi nimi, kousek stranou od osové čáry, mi vznikly čtyři krátké úsečky stejné délky. Takhle celá záležitost vypadá, vnímána lidskýma očima. Ale nemůže onen jiný svět stejné podněty vnímat jinak? Rozdělil jsem list papíru na dvě části a na pravou stranu jsem zakreslil, jak se daná informace jeví jejich očím v první hladině vědomí. Vlevo postupně vznikl primitivní človíček s rukama nad hlavou, z jeho hlavy trčí několik chloupků a dva malé body vyznačují oči. Tvář zabírá téměř celou hlavu, ústa jsou roztažená od ucha k uchu - ten človíček se šťastně usmívá. To jsme my, pozemšťané. Kroužkovitým tělem se k němu tiskne ještě jedna postavička, tentokrát větší, s rukama nikoli nad hlavou, ale rozpaženýma do stran. Tenhle tvor posílá pozemskému člověku harmonickou strukturu v podobě květu, symbolu rozvoje a plodnosti. Hlavu má obrovitou, její největší část tvoří čelo, kdežto nos a ústa jsou nepatrná. Jedno oko je velký ovál, kdežto druhé vypadá jaksi zvláštně, jakoby fasetově. To zřejmě souvisí s jeho super-schopnostmi.
Ale proč nám nepošlou informaci, kterou bychom snadno dešifrovali, přímo? Podle všeho je kontakt mezi dvěma světy možný jen v určité hladině, ve velmi tenké informační vrstvě. Při průchodu touto vrstvou se výchozí informace proměňuje a nakonec vypadá docela jinak. V jejich vnímání my, naše domy i Země vypadají také docela jinak, rozhodně ne tak, jak sebe vidíme my sami.

Kontakt

Navíc není vyloučeno, že tvar kruhu je určen zvláštnostmi spojového informačního pole. Pokoušet se o přímý vpád do jiného světa je velmi nebezpečné. To jsem pochopil okamžitě, jakmile jsem se bez předchozí kontroly struktur vlastního pole a bez jakékoli přípravy pokusil s nimi navázat kontakt sám. Uvažoval jsem asi takto: když už se mi podařilo získat informace o jiném světě, znamená to, že jistá forma spojení už nastala. Proto je třeba tento kontakt jen posílit a předat jím nějakou zprávu o nás. Představil jsem si, jak přecházím z našeho světa do světa jejich a předávám jím analogické poselství. Protože jsem jednal nikoli prostřednictvím jiné osoby, ale sám, mimoděk jsem do celé akce zapojil energetické procesy. Na první pohled se nic zvláštního nestalo. Bylo pro mě zajímavé, jak se celý kontakt odehrával, a tak jsem si celý proces začal zaznamenávat i graficky. Oba světy od sebe dělí časoprostorová membrána; najednou jsem zjistil, že můj dvojník membránu protrhává a mizí v jiném světě. Tam se ocitl v jakémsi zámotku a kolem něj začaly kroužit jisté entity. Zajímalo mě, jak si bude počínat protržená membrána. Okamžitě se na ní objevil symbol naprostého uzavřeni. Až v této chvíli jsem pochopil, že můj vpád může být nebezpečný jak pro náš, tak pro jiný svět. V pokoji, kde jsem pracoval, jsme byli dva, a najednou se prostor několik metrů od nás začal měnit a světélkovat. Zvlášť zřetelně se tento jev dal vnímat periferním viděním. V hlavě jsem pocítil charakteristickou bolest, která mi hlásila, že přijde textové upozornění. A před mým vnitřním zrakem se skutečně objevily první řádky. Chtěl bych tu teď získané poselství ocitovat v úplnosti, protože pomůže pochopit, jak je situace složitá.

"Řekni lidem, že na podmaňování vesmíru jsou příliš slabí. Jestliže začnou pronikat do jemných světů, začnou umírat jejich děti, přesněji řečeno jemná pole jejich dětí. Ty sám dobře pracuješ skrze Slunce. Bude dobře zkoumat to, co se tak či onak již brzy přihodí. Již brzy, brzy. V každém případě poskytni informaci o kontaktu. Jestli to neuděláš, nečekej nic dobrého. Již brzy dostaneš velké peníze. Nezapomeň je vynaložit na vytvoření školy pro studium struktur pole. Jestli ještě jednou vpadneš do našeho světa, pamatuj si: ty zatím nemůžeš dělat to, co my sami podnikáme jen velmi neochotně. Připrav se na to, že tě v osobním životě čekají velké problémy. Odejde od tebe milovaná dcera. A zemře. Nejsi schopen tomu zabránit. Později si budeš přát sám pro sebe smrt - jen proto, že ztratíš sílu ve styku se ženami. To bude již brzy. Čekej. Otec."

Takže v nejbližší době mě čeká smrt, a také smrt mých nejbližších, a navíc rozpad pole v oblasti první čakry. Pochopil jsem, že při svém průniku do jiného světa jsem napáchal nějakou škodu a spustil tak blokační programy. Při porušení zákonů dochází v první řadě k průlomu první čakrou, tedy čakrou uchování rodu a sdělování informací. Vyžádalo si to hodně času, abych pochopil, co se vlastně stalo:
Za prvé jsem se na kontakt řádně nepřipravil a nepodíval jsem se, nakolik čistá je pro tak závažný účel moje vlastní karma; za druhé jsem během kontaktu využil příliš hrubého energetického vpádu, což je zřejmě další porušení zákonů.
Světy nemohou navazovat kontakt skrze formu, tento styk je možný jedině ve velmi jemné rovině, prostřednictvím obsahu. Také k blokaci podobného narušení dochází na velmi jemné úrovni, tedy na úrovni odpovídající za rozmnožování a život příštích dětí.
Když jsem pak prohlédl jemnou hladinu vlastního pole, spatřil jsem smrt vlastní a smrt svých potomků ve dvanácti příštích životech. To znamenalo, že na jemné úrovni jsem zničil jak své potomstvo, tak sebe sama. Zbývalo jediné řešení - pokání a očista vlastní karmy. Musel jsem odklidit všechny programy, zraňující jiný svět, a také příčiny, které mi umožnily tak nestoudné porušení nejvyšších zákonů.

Náprava

Asi hodinu jsem se pokoušel stabilizovat své pole i pole dcery. Vše se postupně vrátilo k normálu - metoda, umožňující smrt proměnit v život, mě zachránila i tentokrát. Má monáda, nalézající se v té chvíli ve dvou světech, se začala hlásit nejdřív ze sedmi, a nakonec ze všech třiatřiceti světů našeho vesmíru. Při další očistě karmy jsem byl nucen vstoupit do druhého vesmíru, a potom i do třetího, který zahrnuje oba první. Zatím je pro mě velmi složité poskytnout nějaké bližší vysvětlení, protože informace přicházejí v procesu očisty karmy a ubírají se právě tímto směrem. V režimu očisty karmy se vždy ocitám pod ochranou. Docela obyčejná zvědavost by však mohla vést ke ztrátě kontroly nad situací. Šance přežít je v takových případech neobyčejně malá.
Téma jiných světů mě neopouštělo ještě několik dní. Když se mi po kontaktu podařilo situaci stabilizovat, vyšel jsem si na procházku. Po půlhodině jsem pocítil bolest v celém těle, jako by mě někdo probodával pletacími jehlicemi. Pochopil jsem, že k blokaci nedochází jen na jemných úrovních, a navíc vše postupovalo mnohem rychleji, než jsem předpokládal. Není vyloučeno, že textové sdělení bylo tak kategorické proto, abych okamžitě mobilizoval veškeré síly a pochopil vážnost toho, co se odehrává. Prohřešky proti jiným světům jsem si odčiňoval ještě několik následujících dní, zato můj informační obzor se prudce rozšířil. Smrtelná nebezpečí tohoto druhu velmi dobře prospívají zvýšení úrovně. Při studiu struktur pole jsem se do podobných situací dostával poměrně často, proto dnes jakékoli smrtelné nebezpečí chápu jako samozřejmou součást složitějších úseků své práce.
Dva roky poté, co se právě popsané události seběhly, jsem se přesvědčil, že informace o mých osobních problémech byly zkreslené a v negativním aspektu mnohonásobně zveličené. V každém případě mě však donutily, abych na sobě znovu pracoval. Čím složitější je situace, do níž život člověka staví, tím silnější je jeho směřování skrze modlitbu k Bohu.

Chtěl bych připomenout ještě jeden zajímavý detail. Když jsem pochopil, že každý předmět vypadá v každé informační rovině jinak, rozhodl jsem se vzít docela obyčejné jablko a podívat se, jak se v jednotlivých hladinách zobrazí. Takže: v první hladině je to normální jablko s lístkem; ve druhé hladině vědomí je to již jablko a lístek zvlášť, jakožto dvě samostatné jednotky; třetí hladina ukazuje jablko v řezu, s viditelným jádřincem; čtvrtá hladina jablko znázorňuje jako technický výkres - jablko připomíná oblouk, v jehož ohybu je patrná čtyřplátková struktura božského principu, znamení pokračujícího rodu. Z vnější strany oblouku je obdélník rozdělený na dvě poloviny a uzavřený do bortící se struktury, atd. Pochopil jsem, že při postupu do stále vyšších a jemnějších vrstev jsou informace stále obecnější a vnější forma již zcela mizí, protože nemá žádný zásadní význam. Dospěl jsem až do osmé hladiny, ale z těch dalších jsem už žádné informace nevytěžil, přestože tam zjevně byly, ale zřejmě přesahovaly mé současné možnosti a kompetence.
Když jsem pracoval se strukturami jablka, seděli jsme kolem stolu tři. Jakmile jsem dohotovil nákres, odložil jsem ho stranou. V té chvíli jedna z přítomných sáhla po papíru a hodlala se ho dotknout propisovací tužkou, ale naštěstí jsem ji včas zarazil. Podíval jsem se, co by se bývalo mohlo stát, kdyby na tento list papíru něco nakreslila. Bezpochyby by došlo k mohutným deformacím pole v oblasti hlavy, jater a první čakry, a po pěti dnech by celá záležitost mohla skončit smrtí. To útočilo mé podvědomí.
Tedy - informace zachycené na papíře byly stále ještě aktivní a pro člověka s neuzavřenou karmou by kontakt s mým podvědomím i prostý dotek listu papíru mohly skončit velmi smutně. Takovýto kontakt se uchovává asi 24 hodin. Teprve pak skončí a my můžeme papír s nákresem vzít do ruky. Pro mě to byl další krok při zkoumání podvědomých struktur. Teď jsem věděl, že ostatní nemohou vnímat všechny informace, které jsem získával já; proto by se nepřipravený člověk, který by během mého kontaktu se zdrojem informace do vztahu vstoupil přes mé pole, mohl dočkat velkých nepříjemností. Jako každá velká práce se pro mě kontakt s jinými světy na jistý čas naprosto uzavřel. Chápal jsem to jako znamení vlastní značné nedokonalosti.
Pojmy jako čas a prostor jsem vždy považoval za cosi abstraktního a rozhodně jsem neočekával, že by mohly nějak souviset s mými vlastními výzkumy. Ukazuje se ale, že k čím jemnějším úrovním pole pronikáme, tím důraznější je  vzájemné ovlivňování se všemi entitami okolního světa.


S.N.Lazarev

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar