Tipy a inspirace

A+ A A-

ZRAK A JEHO LÉČENÍ Z POHLEDU DUCHOVNÍ PODSTATY VZNIKU CHOROBY...

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

 

... a s výčtem některých alternativních metod jeho léčení.

 

images

 

Nejčastějšími poruchami zraku jsou krátkozrakost a dalekozrakost, přičemž krátkozrakost se vyskytuje především v mládí, dalekozrakost je pak častější ve stáří. Je to přirozené, neboť mládí vidí většinou jen svůj úzký okruh a chybí mu širší rozhled. Stáří už má od věcí větší odstup.

Krátkozrakost

Pravděpodobná příčina potíží:
strach z budoucnosti

Nový myšlenkový návyk:
přijímám boží vedení, jsem neustále v bezpečí

Ktátkozrakost poukazuje na přílišnou subjektivitu. Krátkozraký pozoruje všechno skrze vlastní okuláry a při každém tématu se cítí osobně potrefen. Vidí si jen na špičku nosu, a přece tento úzký obzor nevede k sebepoznání. Jde o to, že krátkozraký člověk sice na sebe všechno vztahuje, ale zdráhá se v tom vidět a rozpoznat. Pak vede subjektivita jen k trucovité urážlivosti či jiným obranným reakcím. Uniká-li nám něco, nebo to vidíme jen špatně, musíme si položit otázku: „Co nechceme vidět?“ Odpověď je vždy stejná: „Sebe“. Sílu odporu vidět se takoví, jací jsme, určuje počet dioptrií našich brýlí. Brýle jsou protézou a klamou nás. Korigujeme jimi uměle svůj osud a tváříme se, jako by bylo všechno v pořádku. S kontaktními čočkami se tento podvod ještě zesiluje, neboť svůj nedostatek zakrýváme. Představme si, že bychom jedné noci vzali všem lidem jejich brýle a kontaktní čočky. Co by se stalo! Rázem by byl život poctivější. Okamžitě by se dalo poznat, jak někdo vidí svět i sebe, a – což je mnohem důležitější – postižení by mohli prožít svou neschopnost vidět věci takové, jaké jsou. Jenom ten nedostatek, který prožijeme, je pro nás užitečný. Najednou bychom si uvědomili, jak je náš obraz světa „nejasný“, jak „mlhavě“ všechno vidíme a jak je náš obzor úzký. Snad by pak alespoň někomu z nás spadly šupiny z očí a my bychom mohli začít vidět věci správněji, neboť jak může dospět k jejich správnému chápání ten, kdo špatně vidí?

Starý člověk by měl na základě životních zkušeností rozvíjet svou moudrost a rozhled. U mnohých se to bohužel projeví jen v tělesné rovině jako dalekozrakost.

Dalekozrakost

Pravděpodobná příčina potíží:
strach z přítomnosti

Nový myšlenkový návyk:
jasně vidím, že tady a teď jsem v bezpečí

Barvoslepost zase svědčí o slepotě pro mnohostrannost a pestrost života. Takoví lidé vidí všechno šedě a rádi nivelizují všechny rozdíly.

Zánět spojivek, jako každá zánětlivá nemoc, upozorňuje na nějaký konflikt. Vede k bolestem, které se utiší jen tehdy, zavřeme-li oči. A tak zavíráme před konfliktem oči, nechceme se mu do nich podívat.

Šilhání
K vidění potřebujeme dva obrazy, abychom mohli něco vidět v celé mnohorozměrnosti. Potřebujeme vždycky dvě hlediska, abychom pochopili jednotu. Nejsou-li osy pohledu koordinované, šilháme, tj. na sítnici obou očí vzniknou dva obrazy, které se nepřekrývají (dvojitý obraz). Než bychom však měli vidět dva divergentní obrazy, rozhodne se mozek jeden z nich raději odfiltrovat (totiž obraz šilhajícího oka), a tak jsme vlastně jednoocí. Obraz druhého oka už není nikam veden, vidíme všechno ploše, bez dimenzionality. Stejně je tomu s polaritou. I zde musíme být schopni vnímat oba póly jako jeden obraz (např. vlny a částice, svobodu a determinismus, dobré a zlé). Nedokážeme-li to a obrazy se rozlézají, vypneme jedno hledisko (potlačíme je) a ztratíme perspektivu. Šilhající člověk je jednooký, protože obraz druhého oka mozek potlačil, což vede jak ke ztrátě dimenzionality, tak k vytváření jednostranného světového názoru.

Zákal
Pravděpodobná příčina potíží:
neschopnost dívat se dopředu s radostí
 
Nový myšlenkový návyk:
život je věčný a plný lásky

Při „šedém zákalu“ se zakaluje čočka, a tím i pohled. Postižený přestává vidět věci ostře. Dokud je ostře vidí, jsou také ostré, tj. zranitelné. Nahradí-li však zraňující ostrost nejasností, ztratí svět svou nebezpečnost a schopnost zraňovat. Vidět nejasně znamená pohodlně se distancovat od okolního světa a tím i od sebe. „Šedý zákal“ je jakousi žaluzií, kterou stáhneme, abychom nemuseli vidět to, co nechceme. Klade se nám na oči jako šupiny a může vést až k oslepnutí.
Při „zeleném zákalu“ stoupá nitrooční tlak, dochází k výpadkům zorného pole a omezenému vidění. Nemocný hledí na svět, jako by měl klapky na očích. Ztrácí rozhled a vnímá jen výsek skutečnosti. V pozadí bývá psychický tlak nevyplakaných slz (tlak nitrokomorové vody).

Nejkrajnější formou nechuti vidět je slepota. Většina lidí ji považuje za nejtěžší vadu, která může člověka v tělesné oblasti postihnout. Slepému byla neodvratně odebrána vnější projekční plocha, a tak je nucen obracet zrak dovnitř. Tělesná slepota je pouze poslední manifestací vlastní slepoty, o niž tu jde: slepoty vědomí. Před několika lety se podařilo díky nové operační technice vrátit v USA zrak většímu počtu mladistvých slepců. Nevyvolalo to u nich ale očekávanou radost a štěstí, většina se s touto změnou nesmířila a nedokázala se cítit v našem světě dobře. Funkčními změnami můžeme sice změnit některou funkci, nikoli však odstranit problém manifestující se v příznaku. Musíme konečně dovolit poruše, aby nás v našem zaběhnutém způsobu života rušila, musíme konečně dovolit překážce, aby nám opravdu překážela žít tak jako dosud. Pak se stane nemoc cestou vedoucí ke spáse, pak nás třeba i slepota dovede k pravdivějšímu vidění a poznání.

Kdo má problémy s očima a s viděním, měl by nejprve alespoň na den odložit své brýle (kontaktní čočky) a vědomě zažít tuto pravdivější životní situaci. Na konci dne nechť pořídí zápis, v němž složí účty z toho, jak svět viděl a prožíval, co mohl a nemohl udělat, nač narážel, jak se s tím vypořádal apod. Takový protokol by měl poskytnout dostatek látky k tomu, aby svět – i sebe – lépe viděl a poznal.


Podstatné je ovšem i prozkoumání následujících otázek:

1. Co nechci vidět?
2. Ovlivňuje moje subjektivita mé sebepoznání?
3. Nezapomínám hledat ve všem dění sebe?
4. Nebojím se vidět věci v jejich ostrosti?
5. Dokáži vůbec vidět věci takové, jaké jsou, a snést to?
6. Od které sféry své existence odvracím raději oči?

Šedý oční zákal je zkalení průzračné oční čočky. Zastře vidění podobně jako pára sražená na okenní tabulce. Šedý zákal přichází obvykle pomalu, během několika let, a lidé si ho často všimnou, až když jim zhoršený zrak začne vadit při běžných činnostech, jako je řízení vozidla nebo čtení.

Přírodní prostředky pro léčbu :

- Brusnice borůvka (vaccinium myrthillus)
- Puškvorec lékařský (Acorus calamus)
- Světlík lékařský
- Bělotrn kulatohlavý
- Lesk nefritového šperku
- Akvamarín
- Křišťál

- Visio Balance
- Náramek tygří oko
- Bio E-plus
- Focuvid
- Lutein
- Shark
- Lazurit
- Tygří oko
- Tyrkys
- Betamax
- Lecitin
- Multivitamíny s minerály a enzymy
- Vitacell
- Vitamin B2 (riboflavin)
- Vitamín B6 (pyridoxin)
- Zinek


Veškeré uvedené prostředky jsou běžně dostupné a více informací o nich získáte na internetu. Jejich aplikaci je dobré konzultovat s lékařem, nebo na tuto oblast specializovaným terapeutem. Příště budeme pokračovat praktickými cvičeními vedoucími ke zlepšení zraku

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar