Tipy a inspirace

A+ A A-

TĚLO I DUŠE

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Pro tentokrát spojíme dvě rubriky do jedné, protože jóga je právě propojením těla i duše, původním principem vycházejícím z véd, principem, který je prvotní, nemá předchůdce.

 

images

 

Podle universálního slovníku Švýcarské knihovny se jedná o jeden ze šesti ortodoxních indických filozofických systémů, který pomocí systematického soustředění, ponoření se do sebe, meditace, askeze a extáze, dechových cvičení, držení těla ovládajícího nervy a svaly chce probudit mimořádné stavy vědomí a síly, a přivodit sjednocení pomíjivého člověka s universálním (božským).
Definic jógy je mnoho se zřetelem na její různá odvětví, nicméně zůstaňme doma a podívejme se na její definici od člověka „nejpovolanějšího“, předního českého mystika, již zmiňovaného autora 16 knih, Květoslava Minaříka. Jóga je podle něj spojení, soubor prostředků, jimiž lze dosáhnout poslední reality a osvobození. Spoj člověka jako psychické bytosti s Bohem a lidského vědomí s vědomím kosmickým. Jóga se však dělí v mnoho větví, které vždy znamenají cestu nebo postup související s mystickým zpracováváním bytosti buď pomocí citu, nebo rozumu, nebo nazírání, nebo naslouchání, též vývojem dobrých duševních stavů a pocitů i regulací fyziologických funkcí. Vždy se jedná o tuhou kázeň, jejímž účelem je přepodstatnění člověka v Boha, nebo absolutno za živa a ve stavu evidentního zjišťování procesů proměny. Pokud jogínovi řeknete, že v podstatě jóga je pouze jiný způsob podlehnutí prvních lidí Satanovým slovům „Budete jako bohové“, vyloudí se na jeho tváří shovívavý úsměv nad vaším fundamentalismem. Nicméně uvedená definice je poměrně jasná a navíc je z pera člověka, kterého každý alespoň trochu znalý jogín nebo mystik zná a dokonce uznává. Minařík dále píše, že jógová tradice čerpá z nejstarších indických náboženských textů, tzv. Véd (4 druhy), kde se Duch objevuje jako pravé jsoucno, kdežto příroda je pomíjivá a musí být překonána silou - nejvyšším sebepoznáním - dosažením spásy, což je splynutím s Absolutnem. Opět zde máme stejný motiv jako při první definici jógy - je zde odvěká touha lidstva stát se bohem, splynout s ním a být jako on. V Evropském osvícenství to byl rozum, který měl dosáhnout zbožštění člověka, později věda, která se o to pokouší dodnes, ve východních směrech je to jógová tradice. Je mnoho druhů jógy. Jelikož naší snahou není slovníkový popis jógy, jako spíše proniknutí k filozofii jógy, pokusím se vybrat pouze některé druhy, které dobře vystihují, o co v józe jde, a které patří v naší zemi k rozšířenějším.

Raja jóga
Poměrně známou jógou je tzv. Raja jóga, neboli královská jóga. Opět se podívejme na to, co o ní říká člověk povolaný - K. Minařík. „Je to metoda, jejíž pomocí lze odhalit a rozvinout duchovní prapodstatu bytí, a to pomocí zásahů vůle do pocitové přirozenosti, do myšlení a nálad. Učí, jak zaměřit všechno myšlení na jednu věc nebo jediný objekt a pak silou usměrněného myšlení zneškodnit pociťování i myšlení v jejich vlivné formě. Raja - jóga je cestou k rozvoji magických a psychických sil, ale cílem je cesta dokonalého ovládání sebe“. V tomto druhu jógy se jedná o úsilí o osvobozující vykoupení duše od všeho pozemského pomocí askeze, tělesného cvičení, dechové techniky a meditací. Vykoupením se míní především únik z koloběhu znovuzrození (samsára), který se též nazývá koloběhem duší.
Podle starého hinduistického pojetí totiž musí neočištěná duše člověka pod tlakem karmy neboli dřívějšího působení znovu a znovu vstoupit do lůna matky a z něho se zrodit. Teprve až se jí podaří pomocí své vlastní síly očistit, dosáhne vysvobození od jakéhokoli znovuvtělování nesmrtelné duše do řady smrtelných těl. Vykoupení znamená též poznání, že jednotlivá duše - Atman - je identická s duší světa, absolutnem - Brahman. V tomto je základ pojetí indické jógy a to, že každá duše je zajedno s božským. Opět jsme v ráji u prvních lidí a jejich pokušení být zajedno s Bohem. Jak nepoučitelní jsou lidé a zároveň jak neoriginální…

Hatha jóga
Dalším druhem jógy je Hatha jóga. U nás se jedná o pravděpodobně nejrozšířenější druh jógy a to zvláště proto, že se jedná především o tělesná cvičení, která jsou spojená s duševním uvolněním. Opět se nejdříve podívejme, co o tomto druhu jógy říká K. Minařík. „Mystikové chápou tuto jógu jako jógu poloh a znamení, jimiž se působí na vnitřní přirozenost, aby se mohla projevit. Začíná pročišťujícími cvičeními fyzickými a morálními. Těmi se bytost připraví na snadnější vyvstání átmana. Potom se užije poloh. Účelem je zpolarizovat bytost tak, aby životní síly proudící v těle nepřekážely projevům Nejvyššího Ducha v člověku. Správné polohy (asány) musí vykonávat tlak na různá centra těla (tzv. čakry - energetická centra v astrálním, tedy éterickém těle člověka), čímž se uvolní energie v nich upoutaná. Ta pak rozličnými kanálky (nádís - energetické kanálky, dráhy zásobující hmotné tělo kosmickou energií) stoupá tělem ve formě vibrací a přetváří strukturu bytosti toho, kdo cvičí hathajógu. Pozice, mravní kázeň a vedení dechu (spolučinitelé v soustředění); podmiňují žádoucí mystický vývoj.  Správné provádění hathajógy může vést velmi rychle k mystickým výsledkům. Hathajóga připravuje ty, kdo jdou k mystickému cíli podle jejích směrnic k úřadu nejlepších učitelů a guruů v józe. Hinduistický spisovatel Svahananda řekl: kdo hledá duchovní, bude považovat zdravotní přednosti vždy jako vedlejší, které jsou podřízeny hlavnímu cíli; totiž poznáni sebe sama jako boha. U jógy se hledá pomocí ovládnutí dechu získat moc nad životem. Jogíni věří nejen ve zvládnutí vlastního těla, nýbrž také, že mohou dosáhnout vlády v duchovním smyslu“.  V podstatě se popisované věci zakládají na víře, že síla, které stvořila svět je stále přítomna, nazývá se kundalini a je chápána jako had, který spí stočený v nejnižší čakře uložené v oblasti konce páteře, v pánevním dně. Tato nejvyšší síla přírody je personifikovaná v bohyni Šakti. Aby Šakti splnila svůj slib nesmrtelnosti a věčného štěstí, musí se spojit se svým božským partnerem Šivou, který sídlí uprostřed čela mezi obočími. Cílem jogína tedy je probudit správnými asány kundalini a vyvést ho po řetězci čaker (šušumě) k Šivovi, aby došlo k jeho spojení s Šakti a tím osvobození duše od prostoru a času a zastavení kol rození. Samotní jogíni varují, že chybné provozování jógy může mít za následek ztrátu fyzického i mentálního zdraví. „Hadovým horkým dechem člověk může uhořet nebo zešílet“. Nicméně nebudu psát o následcích jógy - jedná se pouze o pokus vystihnou podstatu jógy.

Mantra jóga
Další u nás rozšířenou formou jógy je mantra jóga, v které se jedná především o meditativní techniky spojené s opakováním manter, což jsou magicko - náboženské formule skládající se z kódovaných slov indického jména božího opakovaného v sanskrtu, tedy v prastarém posvátném jazyce Indů. U nás je tato formule předávána formou transcendentální meditace Mahariši Maheši Yogi. Vrátíme-li se k hathajoze a jogínskému rozdělení těla na čakry, pak had kundalini jde vzhůru nejen skrze asány, ale i skrze mantry. Každá čakra má totiž svoji speciální mantru.

Bhakti jóga
Poslední typ jógy, která je u nás poměrně rozšířená a jejíž hlavní současný protagonista se jmenuje Parambhansa svámí Mahešvaránanda, se nazývá Bhaktijoga. Sám Mahešvaránanda několikrát navštívil ČR.  Je to jóga lásky k osobnímu bohu. Bhaktijogín realizuje božství jako předmět ve vědomí - což je nižší stupeň - neprojevené božství. Vyšší stupeň je Íšvara - svrchovaný pán, nejvyšší projev absolutní skutečnosti; osobní bůh. Bhaktijogín musí projít přípravným obdobím, které se sestává z modliteb, obřadů, uctívání obrazů a soch. Užívá rovněž manter, které mají svým opakováním člověka přivést k ponoření se do sebe. V bohoslužbě je opakováno boží jméno s cílem upnutí se k bohu.
Stupně nabývání lásky k bohu jsou:
- bázeň a úcta
- radost v Bohu
- stesk bolesti, kterou milující zakouší, když je milý vzdálen
- hodnocení života a vnímání jeho krásy pouze pro boží lásku, pokoru, čistotu a poslušnost - tento stav vede k dosažení pravých výšin Bhakti.

Zajímavá je stupnice parabhakti - láska k Bohu:
1. Klidná meditace o Bohu
2. Poměr, kde Bůh je pán a uctívající sluhou
3. Láska k Bohu jako k příteli
4. Láska k Bohu jako k dítěti
5. „Sladký stav“. Láska otřásá člověkem v nejhlubších základech, žíznivá touha po milovaném. Bůh se stává manželem, bhaktové ženami.

Jak bylo řečeno, v ČR je poměrně mnoho lidí, kteří se tímto druhem jógy zabývají, protože v ní spatřují  rysy společné s křesťanstvím.
Zdaleka se nejedná o vyčerpávající výčet všech druhů jóg, nicméně jsem se pokusil dotknout základních atributů jógy s tím, že se zároveň jedná o pokus toto učinit z pohledu situace, jaká je v Čechách. Nyní se podívejme na důvod, proč často jóga táhne více lidí  než křesťanství.
Jeden z hlavních důvodů je v podstatě jógy, která neučí, že cesta k Bohu je jedině skrze Krista ale skrze sebevykoupení. Jeden z velkých bhaktijogínů Ramakrišna uvádí následující: „Mnoho je jmen božích a nekonečně mnoho podob, v nichž se zjevuje. Ať jej uctíváte v jakémkoliv jméně a podobě, vždy se stává skutečností“. Pochopitelně tato nauka je mnohem přitažlivější než Ježíšovo „Já jsem ta cesta“. Pokud by Kristus stejnou větu řekl tak, že by místo „ta“ dal „jedna z“ a z jednotného čísla cesta udělal množné číslo, určitě by dnes měl větší popularitu. A nejen dnes.
Navíc jakmile se lidem, kteří mají za sebou totalitu řekne „jediná“, „pouze“, atd., okamžitě se napruží proti takovémuto tvrzení. S tímto faktem souvisí poněkud drzý postoj mnoha křesťanů, kteří mají pocit, že oni jsou ta pravda nebo ještě hůř - že oni mají pravdu v hrsti. Tento postoj pochopitelně lidi pouze odpuzuje a irituje. Pokud se bavíme s člověkem praktikujícím jógu, mějme na paměti, že se nejedná o jakéhosi chudáka, který jen čeká až mu konečně vysvětlíme tu pravdu, ale o partnera, kterému nasloucháme zrovna tak my, jako následně on nám.
Kristus je sice jedinou cestou k Bohu, jenže pouze Kristus. Ne tradice, ani církev, ani morálka, ani nic jiného. To jsou pouze důsledky.
Další důvod popularity jógy je v tom, že alespoň na první pohled je tolerantnější než křesťanství - mám na mysli reálný stav křesťanské církve. Působí až groteskně, když křesťané, kteří mají víc než kdokoli jiný plná ústa tolerance, lásky a podobných termínů, nejsou schopni spolu vyjít nejen v rámci denominací ale často i v jedné denominaci.
Často jako křesťané argumentujeme proti indické filozofii tím, až se lidé podívají na zástupy umírajících lidí v Indii, na kastovní systém atd. Toto je sice pravda, ale pokud řekneme A, musíme říci B. To znamená, že s křesťanstvím jde ruku v ruce inkvizice, nesnášenlivost, v našem národě doba temna atd. Tyto příklady jsou možná trochu extrémní a je pravdou, že se děly pouze pod hlavičkou křesťanství. Stačí se ale podívat do některých sborů a dostáváme se do hlubokého rozporu. Jelikož toto mnozí lidé vědí, dávají přednost tolerantní józe a východnímu náboženství vůbec. Na pozadí této reality jakoby dostávala Ježíšova slova „podle lásky vás poznají“, novou důležitost.
Dalším důvodem přitažlivosti jógy je její holistický (celistvý) pohled na člověka. Na rozdíl od křesťanství, které tělem téměř pohrdá (což je ale zcela nebiblický pohled), jóga má často blahodárný vliv na lidské tělo. Otylá a nezdravě vypadající těla křesťanů vypovídají mnohým lidem o tom, jak se na tělo dívá jejich Bůh.
Jedním z dalších důvodů proč lidé hledají východisko v józe je to, že „funguje“. Jako křesťané děláme chybu, pokud si myslíme, že pouze naší zkušeností uchvátíme lidi, kterým svědčíme. Sice jiné ale přesto zkušenosti má každý, kdo delší dobu cvičí jógu. Nevěřme tomu, že si zkušenosti zakoušené při cvičení jogíni vymýšlejí. Proto naše zkušenosti nestačí - musí jít ruku v ruce s pravdou, kterou jsme poznali v Božím slově - zkušenosti má každé náboženství.

Dalším důležitým prvkem jógy je tajemství. Ať jsou to mantry, čakry, spojení Šivy a Šakti atd. Zvláště mezi evangelikály jako kdyby jakékoli tajemství chybělo. Svátosti jsou prý pouhé symboly, v mnoha církvích stačí k přijetí do církve narození v křesťanské rodině a křest v době, kdy nevím, o co jde - v raném dětství, někde to jsou dva pohovory na staršovstvu, na poznání toho, kdo je Bůh máme příručky systematické teologie - takže v podstatě stačí umět abecedu a vyhledat správné heslo. Navíc v mnoha církvích existují vynikající strategie a metody téměř na všechno - včetně na obrácení lidí.
Vše máme úžasně propracované, rozumem dostupné a pochopitelné, vše udělané tak, aby nám „lidé rozuměli a cítili se dobře“ a přesto se divíme - lidi kolem nás táhne více východní nebo někdy katolická zbožnost. Je to opravdu pouze proto, že my jediní kážeme Krista ukřižovaného? Jediní kážeme „drahou milost“? Mám za to, že z našeho pojetí víry se vytratilo tajemství, které člověka přitahuje víc, než když je uděláno všechno tak, aby rozuměl, aby se mu vše líbilo. Nejde o to dělat z křesťanství mystérium, na druhou stranu je mnoho věcí, na které musíme čestně odpovědět slovy „nevím“, toto je tajemstvím.
Posledním důvodem popularity jógy je již uvedená touha člověka po bohorovnosti. Je pravdou, že Bůh nás nestvořil jako bytosti sobě rovné, ani jimi nikdy nemůžeme být (a je to dobře - nebylo by s námi k vydržení), na druhou stranu nás nestvořil jako odporné červy, hroudy hlíny, jakési nicky. Máme velikou hodnotu danou Stvořitelem. O křesťanech je psáno, že jsou královským kněžstvem, národem svatým, lidem náležejícím Bohu. Toto jsou významné tituly, které stojí za to brát vážně.
Náš důraz na lidskou hříšnost může uklouznout do potlačování lidské důstojnosti a identity. Potom se nelze divit, že lidé vidí možnost v nalezení důstojnosti jinde než v křesťanství.

Tolik k popsání hlavních fenoménů ovlivňujících naší dobu. Mnozí mohou vytknout, že mezi nimi chybí materialismus, pozitivismus, nihilismus, nebo že když je zde popsána jóga, mělo by být něco řečeno o islámu, budhismu nebo New Age, popřípadě sektách. Zmiňované -ismy jsou však většinou více či méně obsaženy v -ismech popisovaných. Co se týče různých náboženských směrů, nepovažuji je v současné době v České republice za tak aktuální jako jógu a jogínskou mystiku. Nakonec každý čtenář může posoudit, zda popsané vlivy a deformace opravdu mají vliv na něj nebo jeho okolí a naopak - který z popsaných vlivů se mu zdá jaksi navíc nebo na úkor jiného vlivu, který jsem neuvedl.

Příště: Popis šesti ortodoxních indických filosofických systémů

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar