Logo
Vytisknout tuto stránku

"Zadrátování" mozku a sklon k náboženské víře

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Ať už si o náboženské víře myslíme cokoliv, tak nelze přehlédnout, že se s menší či větší intenzitou vyskytuje prakticky už všech známých lidských společností. U podobných univerzálně sdílených znaků lidského druhu je vždy na místě podezření, že dotyčná věc natvrdo vězí v naší biologii. A jak je to právě s náboženskou vírou? Po odpovědi na tuto lechtivou otázku se rozhodl pátrat Gopikrishna Deshpande z Univerzity v Auburnu, Alabama a jeho kolegové, kteří se pustili do výzkumu vztahu mezi individuální náboženskou vírou a povahou zasíťování mozku dotyčných. Rozhodli se přitom využít funkční magnetickou rezonanci z Auburnu, provozovanou v hájemství místního Magnetic Resonance Imaging Research Center.

Tam otestovali mozky dobrovolníků, kteří se sami prohlásili buď za nábožensky věřící, či naopak nevěřící.Vědci na funkční magnetické rezonanci sledovali mozkové pochody, o nichž předem věděli, že souvisejí s takzvanou teorií mysli (ToM). Tímto poněkud nešťastným termínem, který vyvolává představu jakési lišácké teorie o původu či fungování mysli, mají neurovědci ve skutečnosti na mysli schopnost vžít se do pocitů a myšlenek druhých. Čili vytvořit si vlastní teorii mysli. A nakonec také zjistili, že u více nábožensky založených jedinců jsou pochody související s teorií mysli intenzivnější. Deshpande v tom spatřuje podporu hypotézy, podle níž postupná evoluce schopností teorie mysli u lidí nakonec mimoděk a úsměvně ironicky vyvolala i sklony k náboženské víře. Ostatně, víra, to je vlastně pocit, že dovedeme vycítit záměry nějakého božstva, a k tomu je aparát teorie mysli přímo ideální. Deshpande s kolegy také potvrdili, že povaha náboženské víry sledovaných osob souvisí s intenzitou propojení mozkových center, více či méně utvářejících mechanismus teorie mysli.

 

Znění celého článku ze kterého jsme pro Vás uveřejnili upoutávku je zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7411

© RO marketing s.r.o.