Tipy a inspirace

A+ A A-

Hadi v oblecích

Ohodnotit tuto položku
(1 Hlasovat)

Duševní zdraví každého z nás je do jisté míry i odrazem stavu společenského zdraví. Doktor Jan Hnízdil už před časem napsal, že v nemocné společnosti je obtížné zůstat zdravým. Pozname-nal také, že projev mnoha veřejně známých lidí, politiků, manažerů a vlivných lidí nese evidentní psy-chopatologické rysy. Psychiatr Robert Hare a psycholog Paul Ba-biak zjistili, že mezi vysokými manažery a poli-tiky je mnohem větší procento nebezpečných psychopatů, než mezi vězni ve federálních věz-nicích USA. A to nebyli u nás. Ti lidé mají po-dobný osobnostní profil jako zloději nebo vrazi. Dají se ale jen těžko odhalit. Jsou inteligentní, schopní, jazykově vybavení, dokonale oblečení. Na druhou stranu egocentričtí, arogantní, bez-ohlední a bezcitní. Hare s Babiakem jim říkají „hadi v oblecích“.

Svůj osobnostní profil si na základě těchto poznatků můžete ověřit v článku na http://eko-nom.ihned .c z/c1-5176620 0- jste-firemni-psychopat..:

 

Zastáváte vysokou manažerskou funkci? Umíte být neuvěřitelně okouzlující? Jste skvělý manipulátor? Neznáte výčitky svědomí? Pak existuje pravděpodobnost 1:10, že patříte mezi ty, které lze zařadit mezi takzvané korporátní psychopaty. Nebo máte alespoň psychopa-tické tendence.

 

Jen pro srovnání, v celé populaci je takto di-agnostikováno necelé procento lidí.

 

Svět byznysu totiž tento typ lidí abnormálně přitahuje. Zejména v posledních letech, kdy ve firemní sféře dochází k dramatickým změnám. Shodují se na tom psychologové Robert Hare a Paul Babiak – autoři řady studií a knihy Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce.

 

»Kdybych nestudoval psychopaty ve vězení, zcelajistěbychse byl nejprve zaměřilna burzovní svět,« říká Hare měsíčníkuFast Company.

 

Stejné periodikum před časem přineslo se-znam pekelných šéfů, kteří by díky svému cho-vání mohli být klidně označeni za psychopaty. Bývalý finanční ředitel zkrachovalé energetické firmy Enron Andrew Fastow dal kupříkladu pěstí taxikáři kvůli 70 centům.

 

Šéf americké společnosti Sunbeam Albert Dunlap běžně vulgárně nadával svým podříze-ným a po svém HR řediteli dokonce hodil židli. Svoji manželku napadl pistolí a nožem. A od-mítl jít na pohřeb svých rodičů.

 

Harold Geneen,prezident telekomunikační firmy ITT zase každý měsíc doslovamučil 120 nejvýše postavenýchlidí ve firmě tím,že pořádalčtyřdenní porady. Každáz nich přitomtrvalačtrnácthodin.

Jak tedy poznáte, zda se řadíte mezi takzvané korporátní psychopaty? Stačí si udělat násle-dující test o osmi otázkách (mimochodem, správně by jej měli dělat vaši podřízení, kteří vám zcela jistě nebudou nadržovat).

Za každou odpověď »ano« si připište dva body. Za odpověď »trochu« či »možná« jeden bod. Za »ne« pak nula bodů.

 

1.   Jste pohotový a šarmantní?

2.   Dokážete se grandiózně ohodnotit?

3.   Jste patologický lhář?

4.   Dokážete mistrně manipulovat?

5.   Nemáte výčitky svědomí a nepociťujete vinu, když ničíte ostatní?

6.   Jste emocionálně vyprahlý?

7.   Jste bezcitný a neschopný empatie?

8.   Odmítáte přijmout odpovědnost za svoje činy?

 

Tady je výsledek. Odpovědi jsou opět konci-povány jako vzkaz vašim zaměstnancům. 1–4 body: Důvod k frustraci.

5–7 bodů: Důvod k obezřetnosti. 8–12 bodů: Důvod k obavám.

13–16 bodů: Důvod k velkým obavám.

 

Rozšířenýtest »Jak rozeznatpsychopata« naj-dete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom – spolus článkem,jak moc měnímoc českéelity… A pokud se v testu zařadíte mezi psychopaty, ještě nemusíte klesat na mysli. Ona totiž hranice mezi některými charakteristickými znaky psy-chopata a ideálního vůdce je neskutečně tenká. (Autoři: Eva Hanáková, šéfredaktorka)

 

Jan Hnízdil konstatuje, že Američané – psy-chiatr Hare a psycholog Babiak – exaktním způsobem zjistili, že mezi vysokými politiky a manažery je mnohem větší procento nebez-pečných psychopatů než mezi vězni ve fede-rálních věznicích Spojených států. Jenomže to nepoznáte… Magnetickou rezonancí je zjiš-těno, že jim chybí část mozku, ta část, kde je centrum pro spolupráci, zodpovědnost, soucit, svědomí. Oni o těchto kvalitách sice působivě mluví, ale vůbec je nedokáží prožít.

 

Jsou to lidé se zmrzačeným charakterem. Jak s tím ale souvisí duševní zdraví jednoho každého z nás? Jak může hrstka několika du-ševně deformovaných jedinců manipulovat a ovládat mnohonásobně větší přesilu duševně zdravých lidí? A jak to, že se jim to, většinou po dlouhou dobu, daří? To jsou otázky, které si většina z nás položí, až když už je pozdě. Proč?

 

Většina psychopatů totiž zpočátku vůbec jako psychopaté nevystupují. Naopak. Jejich vy-brané a vzorné chování může mnohé zmást v ukvapeném úsudku prvního dojmu. Ať první dojem, nebo-li efekt prvního dojmu, což je ten-dence vnímat dřívější informace (o určitém jevu, situaci či osobě) silněji než informace pozdější a tendence vnímat později získané informace ve světle dříve získaných informací.

 

První dojem je přitom ovlivněn silnějším pro-žitkem, afektivním postojem, okamžitým sou-dem založeným na asociačním spojení s povrchními znaky a tendenci zobecňovat, průměrovat a zjednodušovat (stereotypy, před-sudky, haló-efekt). Míra chybovosti závisí také na schopnostech pozorovatele i na povaze a osobitosti pozorovaného jevu či osoby.

 

Platí, že vždy vidíme, co chceme vidět a že např. negativní první dojem díky své setrvač-nosti lze jen těžko nahradit pozitivním. Co bylo první, tak skutečně jako první a nejsilnější, pokud jde o sílu zakořenění se v našem vědomí a mysli, zůstává. Citace ze sociálních sítí to jen potvrzuje: „Nikdy nemáš druhou šanci udělat dobrý první dojem“.

 

Zkušenosti a poučky z umění komunikace po-tvrzují, že na prvním dojmu závisí i obchodní a podnikatelský úspěch. Fyzický vzhled (55 %) a nonverbální komunikace (93 %) jsou těmi hlavními kvalitami, které bodují ve společen-sko-obchodním úspěchu. Více jak ¾ celkového dojmu představuje dojem první a na jeho zís-kání stačí bez mála 3 vteřiny.

 

Oslnivé působení a snaha udělat dobrý ten první dojem je tedy v popředí zájmu těch, kte-rým jde o úspěch. Kromě této „zbraně“ jsou so-ciopaté (4 % populace) potažmo psychopaté (1 % populace) podle prof. Koukolíka charak-terizováni zvýšenou touhou po vzrušení a adre-nalinové zábavě, rebelováním i bez příčiny, zbožňováním iluze, že jsou mocní, ignorováním sociálních pravidel, morálních norem a zvy-klostí, bezohledností ve vztahu k bezpečí svému i druhých.

 

Psychopatičtí jedinci mají dále tendenci sli-bovat, aniž by měli v úmyslu slovo dodržet, mají opakované kriminální chování nebo alespoň chování na hraně zákona, umí velmistrovsky lhát, jestliže chtějí něčeho dosáhnout, špatně hospodaří s penězi, jsou promiskuitní a častěji podléhají závislosti na alkoholu a drogách. Dále je pro psychopaty typická jejich póza „být nad věcí“ a povrchní bezstarostnost, často díky své nezdrženlivost i a agresivitě provokují rvačky a jako první zaútočí, což pak ospravedlňují tím, že by to druhá strana udělala také, kdyby měla tu šanci. Neodpovědnost, nepřipuštění si výči-tek svědomí a přes uvědomování si svých chyb tyto stále opakují a příležitosti k selhání je jakoby přitahují. Podle profesora Koukolíka, au-tora známé knihy „Vzpoura deprivantů“ mů-žeme psychopaty rozdělit do dvou skupin.

 

Neúspěšní psychopaté sedí v kriminále a úspěšní v čele správní rad.

 

Jsou čtyři pilíře psychopatie. Afektivní, např.: bezcitnost, nepřítomnost empatie a otr-lost. Interpersonální, např.: nápadná výmluv-nost, sebepřeceňování a patologická lhavost. Životní styl, např. impulzivita, parazitní životní styl a nepřítomnost realistických dlouhodobých cílů. Antisociální rozměr, např.: špatná sebe-kontrola, problémy s chováním a delikvence v dětství a adolescenci. Uplatnění psychotera-pie u psychopatů není efektivní, naopak je vy-soce kontraproduktivní.

 

Psychopaté vždy zmáknou svého psychote-rapeuta za použití jeho metod proti němu samotnému a navíc jsou v tom vždy o třídu lepší než on.

 

Pokud jde o četnost výskytu psychopatů tak jde o 1 % populace, což je např. na naše po-měry poměrně dost, neboť jde o 100.000 je-dinců v Česku. Pokud jde o biologické důvody a příčiny psychopatie, tak něco je ovlivněno ge-neticky, jako např. bezcitnost a otrlost. Dále je příčinou perinatální poškození jako např. hla-dovění, stres a kouření matek.

 

Psychopatii lze také definovat jako poruchu funkce tzv. morálního mozku. Psychopaté mají odlišnou architekturu mozku než nepsychopa-tičtí jedinci a také se pod vlivem určitých emocí aktivují jinak různé části mozku u psychopatů a jinak u jedinců s nepřítomností psychopatie. To bylo potvrzeno moderními diagnostickými vyšetřeními jeko je PET- pozitronová emisní to-mografie a CT- počítačová tomografie.

 

Podobný, ne-li stejný vliv na architekturu mozku má např. i pravidelná meditace, jak do-kázaly dvě ženy na poli výzkumů meditace a vědomí, americká psycholožka Sara Whitney Lasar, Ph.D. z Harward Clinical Science Center a její neméně úspěšná německá kolegyně Dr. Britta Hölzel, Ph.D. z Berlína.


© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar