Tipy a inspirace

A+ A A-

PÁROVÉ VLASTNOSTI

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Ve své knize Zasvěcení popisuje Elisabeth Haichová svou vlastní zkušenost, kterou absolvovala v jednom ze svých předchozích životů, kdy žila ve starém Egyptě v blízkosti faraona a absolvovala náročný duchovní výcvik včetně závěrečného zasvěcení. Její popis jednoho ze cvičení, zvládnutí tzv. párových vlastností, dokládá, že v duchovním výcviku nikdy nejde o dogmata, ale o správnou míru...

 

images

 

Nastal čas, abys poznala jako další cvičení vedoucí k zasvěcení, dvanáct párů vlastností. Tak jako tvůrčí mlčení a mluvení, dvě navzájem se doplňující formy projevu téže síly, existuje celkem dvanáct párů vlastností, které se musíš naučit ovládat. Musíš využít každé příležitosti, abys byla co nejvíce s lidmi, neboť je daleko snazší naučit se ovládat tyto vlastnosti v chrámu, než ve světě. Ve světě jsi vystavena nejrůznějším pokušením. Setkáš se tam s mnoha lidmi, kteří jsou posedlí tělesností, a budou chtít ovlivnit i Tebe. Nebezpečí pádu je daleko větší než v atmosféře chrámu. Podaří-li se Ti ovládnout všechny vlastnosti v praktickém životě, pak lépe projdeš zkouškami při zasvěcování.

Jde o těchto dvanáct párů vlastností:

mlčení

mluvení

přístupnost

neovlivnitelnost

poslušnost

schopnost vládnout

rozhodnost

rozvážnost

pokora

sebedůvěra

přijmout vše

umět rozlišovat

opatrnost

smělost

nic nevlastnit

disponovat vším

nebýt na nic vázán

věrnost

projevit se

zůstávat nepozorován

pohrdat smrtí

vážit si života

lhostejnost

láska

Země nyní přichází pomalu do dlouhého období, ve kterém převezmou vládu lidé posedlí tělesností a sobectvím. Již víš, že kde se projevují negativní síly, musí být přítomny i síly pozitivní, kladné, byť i ve stavu neprojeveném. Během tohoto období temna musí synové Boží, kteří projevují božské zákony nesobectví, pomalu opustit zemskou úroveň a stáhnout se na úroveň duchovní, do Neprojevena. Budou ovšem působit dále v podvě-domí lidí, protože se budou v duších dozrávajících lidí projevovat jako touha po svobodě a vykoupení. Na Zemi se budou po dlouhá staletí, v stále se stupňujících bojích, střetávat šílená touha po moci jednotlivců se stupňující se nespokojeností zotročených mas lidí.

Po tisíciletí trvající boje a vláda hrabivosti, ješitnosti, závisti, pomstychtivosti, nenávisti a jiných nelidských vlastností by vyplenily všechno krásné, dobré a pravdivé, kdyby se Boží prozřetelnost nestarala o to, aby určitý počet duchovně spojených lidí, pod vedením Božích synů, chránil vědění a pěstování věd a umění před zapomenutím. Země, stejně jako každá jiná planeta, je pod vedením vysoké duchovní síly. Ta se projevuje skupinou duchovně zasvěcených lidí, kteří se cestou vývoje stali rovnocenní Božím synům a spolu s nimi pracují na velkém díle

- vyrvat Zemi vládě hmotných sil. Každý zasvěcenec se účastní na této práci, a jelikož budeš zasvěcena, tedy i Ty.

Aby ses stala použitelným spolupracovníkem na tomto Velkém díle, musíš především ovládat celou stupnici oněch dvojic vlastností. Jejich ovládání znamená použít je v pravý čas na pravém místě. Tatáž vlastnost, která použitá v pravý čas a na pravém místě je božská, se stává satanskou, je-li použita na nepravém místě a v nepravý čas. Neboť Bůh tvoří jen dobro, krásu a pravdu. Neexistují špatné vlastnosti a špatné síly, existují jen špatně použité vlastnosti a síly.

Mlčení je božská vlastnost přinášející požehnání, když se ho použije tam, kde a kdy je nutno mlčet. Když ale mlčíme tam, kde bychom měli mluvit, kde naše slovo může někoho zachránit nebo ochránit, pak z božského mlčení se stává satanské, utajené mlčení. Když na nepravém místě v nepravou dobu mluvíme, stává se z božské vlastnosti mluvení satanské žvanění.

Přístupnost je božská, jsme-li přístupni vnímat vše pozitivní - krásu, dobro, pravdu, jsme-li přístupni Božímu vlivu, Jeho působení, přijetí do sebe. Stává se však satanskou a osudnou, když se z ní stane bezcharakterní ovlivnitelnost a apatie. Neovlivnitelnost znamená klást nezvratný odpor všem nízkým vlivům a účinkům. Klademe-li však odpor vyšším silám, stane se z božské neovlivnitelnosti satanská izolovanost.

Absolutní poslušnost Boží vůle je povinností každého spolupracovníka na velkém díle. Boží vůle se může projevit bezprostředně Tebou samotnou, nebo prostřednictvím jiných lidí. Boží vůli poznáš, když vše, co se od Tebe žádá, důkladně prozkoumáš, aby to odpovídalo Tvému vnitřnímu přesvědčení. Bůh k nám mluví naším nejhlubším přesvědčením - a tu je zapotřebí bezpodmínečná poslušnost. Poslechnout proti vlastnímu pře-svědčení někoho ze zbabělosti, ze strachu, abychom byli "způsobní", nebo pro získání hmotných výhod, tedy z nízkých sobeckých důvodů, je servilnost vpravdě satanská. Schopnost vládnout nevědomým a slabým bytostem vyplývá z předání vlastní vůle. Univerzální láska má při spojení všech sil lidí vést ke spo-lečnému blahu, aniž by došlo k narušení práv jednotlivců. Kdo chce bez lásky a ze sobeckých důvodů druhým vnucovat vlastní vůli a narušovat jejich osobní svobodu, činí pak z božské vlastnosti vládnutí satanskou tyranii.

Pokoru máme prožívat vůči božskému v nás - vůči JÁ. Musíš si být vědoma, že veškeré krásné, dobré a pravé vlastnosti patří Jemu, a že Tvá osoba je jen nástrojem Jeho projevu, "promítacím přístrojem" Božím, že sama o sobě jsi jen prázdnou schránkou. Máš se pokorně oddat Božství, jež se projevuje ve Vesmíru, a poznat v sobě věčné Bytí. Nikdy se však nemáš

podat pozemským a nižším bytostem a padat před nimi na kolena. V tomto případě by se z božské pokory stalo satanské ponižování, čímž bys zneuctila ono věčné Bytí, oživující Božství v Tobě. Chceš-li být dobrou služebnicí na Velkém díle spasení Země, nesmíš nikdy zapomenout, že nežiješ a nepracuješ z vlastní síly. Každá síla pochází od Boha a všechny síly, které projevuješ, plynou z Tvého vyššího Jáství, z Boha. Buď si vědo-ma, že Tvoje osoba je jen zdánlivá bytost. Tvá pravá bytost, jediná a skutečná, je Bůh. Sebedůvěra tedy znamená důvěřovat plně Bohu, sídlícímu ve Tvém srdci, a ne Tvé zdánlivé bytosti, nižšímu já. Božská sebedůvěra je pro každou tvůrčí práci nezbytná a znamená vnitřní spojení s Bohem. Když si však nějaká osoba namlouvá, že vlastnosti a síly, které má, patří jen jí a ne Bohu, pak místo božské sebedůvěry vzniká satanská domýšlivost.

Jako spolupracovnice na Velkém díle, musíš se též umět rychle rozhodovat. Musíš se naučit bez váhání a okamžitě zvolit z více možností tu nejlepší. Mohou nastat situace, ve kterých jen okamžik zpoždění může znamenat zmeškání jen jednou se vyskytující a nenávratné příležitosti. Když jsouc plně soustředěna dovedeš okamžitě jednat a tak projevuješ Boží vůli, pak takové bleskové rozhodování je božské. Když však jednáme ukvapeně, bez ducha, rozmyslu a koncentrace, vznikne satanská unáhlenost. Musíš se však naučit a přivlastnit si božskou rozvážnost. Musíš, dříve než jednáš, zkrotit svůj temperament, oddat se trpělivosti a nechat věc rozhodnutí v sobě dozrát. Musíš si dát čas k poznání Boží vůle, až k okamžiku správného rozhodnutí. Znamená to pracovat s rozvahou. Trvá-li však rozvažování příliš dlouho, pak k rozhodnutí nedochází, a z božské rozvážnosti se stává satanská nerozhodnost.

Jako užitečná pracovnice na Velkém díle se musíš naučit přijímat vše, co Ti osud přináší. Vnější okolnosti Ti nepřidají na ceně, Tvá cena bude v dosaženém stupni božího projevu v Tobě. Tvé vnitřní hodnoty nemohou světská ponížení nebo pokoření zmenšit nebo zničit. Ale ani oslavování a chvály je nezvětšují. Proto se Tě nesmí dotknout způsob jednání nevědomých lidí. Zůstáváš tím, čím jsi, ať Tě ponižují nebo velebí. Nauč se být spokojená za všech okolností a přijímat je naprosto klidně. Když práce na velkém díle od Tebe žádá, abys žila ve velké chudobě, nebo abys zaujímala vysoké společenské postavení a měla velké jmění, pak musíš to nebo ono považovat

pouze za prostředek k velkému účelu. Nic nesmí změnit Tvůj vnitřní postoj. Takto se vše přijímat stává božským. Jako zástupkyně vyššího řízení nemáš být vnitřně dotčena urážkami a ponižováním a při oslavování máš skromně ustoupit do pozadí. Ale vše přijímat se nikdy nesmí zvrhnout v apatickou nezúčastněnost nebo zbabělou bezcharakternost. Vol vždy nejlepší a nespokojuj se s méně dobrým. Musíš umět rozlišovat krásu od ošklivosti, dobro od zla, pravé od falešného, božské od satanského. Bez dokonalého rozlišování bys byla pro práci na Velkém díle nepotřebná.

Chceš-li být užitečná, musíš se naučit i bojovat ze všech sil. Mečem pravdy máš bojovat proti temným omylům, abys tak pomáhala božskému k vítězství na Zemi. Nikdy se však nesmí stát z ušlechtilé a odvážné smělosti nesmyslná hašteřivost. Nesmíš nikdy zapomenout, že máš bojovat duchovními zbraněmi, abys Zemi přinášela mír. Máš bojovat, abys spojila rozdělené, abys mezi bojující vnesla mír. Nikdy se ale nesmí stát, aby se za "lásku k míru" schovávala zbabělost nebo snaha vyhnout se boji. Musíš se naučit opatrnosti, ale současně umět i rozhodnout, v kterém čase a na kterém místě této božské vlastnosti použít. Opatrností můžeš sebe i jiné ochránit před nebezpečím, před škodami a zbytečnými obětmi. Leč netroufat si něco udělat ze strachu nebo nedostatku sebedůvěry znamená proměnit božskou opatrnost v satanskou zbabělost. Musíš žít neochvějnou odvahou. Nesmíš se lekat žádného nebezpečí. Musíš se odvážně postavit proti všem těžkostem a statečně se bránit každému útoku na božský cíl. Nikdy se však nesmí zvrhnout božská odvaha v Boha pokoušející odvážnost.

Jako spolupracovnice na Velkém díle se musíš hlásit k zásadě "nic nevlastnit". Ať od Tebe Tvůj úkol vyžaduje plnou chudobu, nebo Tě umístí do velkého bohatství, buď si vědoma, že Ti nic nepatří, že je vše Božím vlastnictvím, ze kterého se Ti dostává to, co ke svému úkolu potřebuješ. Jako je vodnímu kanálu lhostejno, zda jím protéká více nebo méně vody, protože mu voda nepatří, tak máš i Ty vše, co Ti dává osud, považovat za svěřené od Boha a dávat to dál. Nemusíš si dělat žádné starosti s tím, z čeho žít. Dostane se Ti přesně tolik, kolik potřebuješ. Kdybys byla sebebohatší, vždy si musíš zásadu "nic nevlastnit" podržet ve vědomí. Nikdy se však nesmí tento božsky pozitivní postoj zvrhnout v nicnedělání, ale ani v opovržení ke hmotě. Nesmíš od svých bližních nikdy očekávat,

že Tě budou vydržovat, aniž bys pracovala. I hmota je projevem božím, musíš si jí proto vážit jako něčeho božského, musíš jí vládnout a jí disponovat. Musíš ovládnout umění zajistit si vždy tolik hmotného, kolik ke splnění svého pozemského úkolu potřebuješ. Buď si toho plně vědoma. Dokud jsi na pozemské úrovni, musíš jednat s hmotou a ne bez hmoty nebo dokonce proti hmotě. Je nutné, abys uměla hmotu shromáždit, podržet, správně ji zvládnout a použít, neboť jinak bys byla vydána na pospas pozemským mocnostem a nemohla bys svobodně a nezávisle plnit svůj pozemský úkol. Dej pozor, aby se božská vláda nad hmotou nezvrhla v satanskou chamtivost po majetku.

Jako spolupracovnice na Velkém díle nesmíš být vázána na žádného člověka. Poznej ve všech lidech to, co je v nich božské, co pozemské a co satanské. Nemiluj osobu, ale usiluj v ní o božské, strp pozemské a vyhni se satanskému. Vyžaduje-li to Tvůj úkol, musíš bez váhání opustit nejmilovanějšího člověka, protože musíš mít neustále před očima, co je v něm hodno lásky - a to je Bůh a ne jeho osoba. Osoba je jen nástrojem Božího projevu. Můžeš najít tytéž prvky v projevech jiných bytostí a milovat je v nich. Miluj Boha v každém člověku, pak nebudeš vázána na žádného člověka. Nikdy se však nesmí toto nevázání se zvrátit v nelásku a nelaskavost vůči Tvým bližním. Těm lidem, v nichž si poznala projevy Boha, musíš zůstat věrná v životě i smrti. Miluješ své Mistry, své spolupracovníky na velkém díle, poněvadž v nich poznáváš Boha. Jsi v nich Bohu věrná a jejich osoby miluješ jako boží nástroje. Tak se Tvé uctívání a Tvoje věrnost vůči Tvým Mistrům a spolupracovníkům nikdy nestanou kultem nepravého zbožňování, kultem osobnosti.

Chceš-li být užitečným nástrojem Velkého díla, musíš znát umění použít své vlastní osobnosti jako nástroje i před veřejností, projevit se. Musíš své nadání a své schopnosti oživit duchovními silami, stupňovat jejich zářivost až k nejvyššímu stupni duchovního sebeprojevu. Držením těla, pohyby rukou, vyzařováním svých očí, svým řečnickým uměním ovlivnit lidi a přivést je na vyšší duchovní stupeň. Musíš tedy umět ukázat svého ducha veřejnosti bez studu a bez zábran. Toto umění ukázat se se však nesmí nikdy zvrhnout v samolibost, vychloubačnost a nápadnost. Když Tě dav nadšeně velebí, buď si vědoma, že není nadšen Tvojí osobou, která je prázdnou schránkou, nýbrž že je nadšen Bohem, který se Tvojí pozemskou schránkou právě projevil. Když při použití umění sebeukazování nepropadneš ďáblu ješitnosti, pak Tě nebude ani zneklidňovat, když při plnění svých úkolů zůstaneš lidmi nepozorována a jakoby bezvýznamná. V tom případě nesmíš své schopnosti ukázat, nýbrž nepozorovaně mezi lidmi zmizet, jako jedna z mnohých, bez snahy být nápadnou a vynikající. Nikdy však nesmí toto skromné "zůstat nepozorována" vyústit v sebepodceňování a sebeničení. Svou lidskou důstojnost si musíš ve svém srdci vždy zachovat.

Chceš-li se stát užitečnou spolupracovnicí na velkém díle, musíš obstát ve zkoušce naprostého pohrdání smrtí. Musíš být neochvějně přesvědčena, že vůbec není smrti. Když je Tvé tělo opotřebováno, pak je Tvé Já se sebe shodí. Tvé pravé Já je však větví stromu Života - a tento Život je nepomíjející.

Když ses ve svém vědomí ztotožnila s životem, pak se nezalekneš smrti. Když Tě Tvůj úkol přivede do smrtelného nebezpečí, budeš tomuto nebezpečí hledět vstříc s neochvějným pohrdáním smrtí. Nedopusť však nikdy, aby se pohrdání smrtí zvrhlo v podceňování života a pohrdání životem. Života si musíš vážit. Život je sám Bůh. Ve všem, co žije, existuje věčné Bytí. Nesmíš se nikdy nesmyslně vystavit nebezpečí smrti. Važ si života i ve svém těle, žij radostně. Radost ze života by však nikdy neměla být samoúčelná a zvrhávat se ve smyslnost.

A nakonec musíš obstát v nejtěžší zkoušce, ve zkoušce lásky a její párové vlastnosti, lhostejnosti. Tento poslední pár vlastností už na pozemské úrovni vytváří nedělitelnou jednotu. Kdykoliv projevíš jednu polovinu, bezděčně se projeví i druhá. Musíš se zcela vzdát svého sobeckého postoje, sklonů a pocitů. Musíš umět milovat tak, jako miluje sám Bůh, milovat vše, bez rozdílu. Milovat vše znamená vejít v Jednotu věčného Bytí. Tak jako Slunce s naprostou lhostejností svítí na krásné i ošklivé, na dobré i špatné, správné i falešné, musíš i Ty bez rozdílu a s naprostou lhostejností milovat krásné a ošklivé, dobré i špatné, správné i falešné. Nejvyšší božská láska je zcela lhostejnou, musíš vše milovat stejnou láskou. Musíš poznat, že bez ošklivého by zde nebylo krásné, bez špatného dobré, bez falešného správné. Když z Tebe bude vyzařovat ke každému tvoru stejná, lhostejná láska, už se k té lásce v žádném případě ne-přimísí nějaká osobní náklonnost. Budeš tak na vše nazírat ze stanoviska velkého Celku, a když stanovisko jednotlivých osob narazí na stanovisko všeobecné, postavíš se na stanovisko Celku a bezohledně pomineš zájmy jednotlivců. Tato bezohlednost však musí vždy mít své kořeny v univerzální, božské lásce, a nesmí nikdy vyplynout z osobního odporu. Musíš však projevit svou neosobní, lhostejnou, "krutou" lásku vůči bližním i v oněch případech, kdy je možno zachránit duši za cenu vzdání se světského blaha, a to i tehdy, když jsou to Tvoji nejbližší. Musíš umět lhostejně přihlížet tomu, jak se Tvoji nejmilejší dostávají do velkých těžkostí, a pokud na obyčejné nereagují, nesmíš je zadržet žádnými jinými Tobě dostupnými prostředky. Vše, co se s nimi děje, děje se v zájmu jejich. Musíš však bez-podmínečně podpořit vše, pokud jde o záchranu jejich duše. Stejně, jako se Bůh nevměšuje do lidských záležitostí, ponechávaje lidem svobodnou vůli, právě tak musíš ponechat svobodnou vůli svým bližním a ne je násilím do něčeho nutit. Tvoje snaha pomáhat má být vedena zřetelem na duchovní cíle a nikoliv na světské a tělesné blaho. Nikdy se však tato božská zdánlivě krutá láska nesmí zvrhnout v nelásku, nikdy nesmíš člověku, majíc k němu odpor, odepřít pomoc, když jej můžeš pozemskými prostředky zachránit. To jsou ty nejtěžší zkoušky, jelikož se musíš vzdát svých osobních pocitů. Musíš je vyloučit.

Jenom když dovedeš dokonale ovládat těchto dvanáct párů vlastností, můžeš vnímat boží hlas tak jasně, že s jistotou poznáš, co máš i v nejtěžších případech z pravé lásky dělat i nedělat. Pak již nemůžeš chybovat, neboť budeš láska sama. Nebudeš muset dělat nic, než vyzařovat svoje Já, a celý Vesmír bude z tvého tepla a z tvého světla čerpat. Pak se Tvé vědomí ztotožnilo s Bohem.

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar