Tipy a inspirace

A+ A A-

KAŽDÝ SI TVOŘÍ SVŮJ VLASTNÍ SVĚT

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

V tobě je příčina všeho, cokoliv se děje v životě tvém. Dospěješ-li k plnému vědomí svých probuzených sil vnitřních, dovedeš utvářet svůj život úplně podle své vůle. Každý si tvoří svůj vlastní svět.

Z knihy Ralpha Waldo Trine: V souladu s nekonečnem (1897)

 

images

 

Myšlenka je síla, kterou stavíme, neboť myšlenky jsou síly. Stejné staví stejné a stejné přitahuje stejné. Tou měrou jak myšlenka se zduchovňuje, stává se jemnější a mocnější ve svých účincích. Všechno se dříve vytváří ve světě neviditelném, než se projeví ve viditelném, dříve ve světě ideálním, než se uskuteční ve světě reálném.

Velkým ústředním faktorem v životě lidském, v životě tvém i mém, jest jasné, živé si uvědomění své jednoty s oním Nekonečným Životem a plné otevření sebe sama onomu božskému přílivu.

Zákon shody věcí duchovních s věcmi hmotnými působí přesně. Lidé ovládaní náladou temnou přitahují k sobě věci temné. Lidé vždycky ustrašení a zoufalí nemají obvykle úspěchu v ničem. Lidé doufající, důvěřující a veselé povahy přitahují činitele úspěchu. Hadry, cáry a špína jsou vždycky dříve v duchu než v těle. Každá tvá myšlenka má pro tebe cenu všemi možnými směry. Síla tvého těla, síla tvého ducha, tvůj zdar v konání i potěšení, které tvá společnost působí jiným, závisí na povaze tvých myšlenek. V jakékoliv náladě je tvá mysl, duch tvůj přijímá neviditelnou substanci shodnou s touto náladou. Je to zákon stejně chemický jako duchovní. Výrok Krista: „Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí!" se zakládá na tomto přirozeném zákonu. Dobře činiti jest přiváděti k sobě všechny přírodní prvky síly a dobra. Činiti zle jest přiváděti naopak prvky zhoubné. Každá zlá myšlenka jest meč tasený na toho, komu myšlenka platí. Je-li pak meč tasen v odvetu, tím hůře pro oba.

Mnoho se dnes mluví o vůli, často se o ní mluví, jakoby byla silou sama o sobě. Ale vůle je silou, mocí, potud, pokud je zvláštní formou projevu sil myšlenkových. Neboť tím, co nazýváme vůlí, se myšlenka soustřeďuje a řídí určitým směrem, a tou měrou, jak je myšlenka takto soustřeďována a určitým směrem řízena, vykonává úkol, za kterým je vyslána.

V jistém smyslu jsou dva druhy vůle - lidská a božská. Vůle lidská je vůle toho, co bychom mohli nazvat nižším já. Jest to vůle žijící v říši rozumové, fyzické - vůle smyslná. Jest vůle člověka, který se neprobudil ještě k poznání, že je život, který daleko převyšuje rozum a smysly tělesné, a když si jej uvědomíme a žijeme, neodčiňuje ani nezkracuje oněch, nýbrž přivádí je k nejvyšší dokonalosti a ke schopnosti nejjemnějšího prožitku. Vůle božská je vůle nejvyššího já, vůle člověka, který si uvědomuje svoji jednotu s Božstvím, čehož důsledkem je, že jeho vůle působí v souzvuku, ve spojení s božskou vůlí.

Tou měrou, jak se otvíráme vtékajícímu proudu imannentního transcendentního života, činíme se řečištěm, jímž nekonečný Rozum a Moc mohou působit.

Tou měrou, jak dospíváme k poznání svého pravého já, ku vědomí jednoty života svého s Životem nekonečným, a tou měrou, jak se otvíráme tomu božskému přílivu, promlouvá k nám jasně hlas intuice, hlas duše, hlas Boží. A tou měrou, jak jej poznáváme, jemu nasloucháme a jeho jsme poslušni, mluví stále jasněji až ponenáhlu nadejde čas, kdy jeho vedení je neomylné, naprosto neomylné.

Bůh je Duch Života Nekonečného. Jsme-li účastníky toho života a máme-li schopnost otevříti se plně jeho božskému přílivu, znamená to i pro život tělesný více, než by se na první pohled zdálo.

Neboť je velmi jasno, že život toho Nekonečného Ducha již svou podstatou nepřipouští nemoci. Uvědomme si nejdříve, že pokud jde o život fyzický, všechen život se vyvíjí z vnitřku navenek. Síly myšlenkové, rozmanité stavy mysli a city mají všechny časem účinek na fyzické tělo. Úpadek ducha má v zápětí za následek úpadek těla. Býti pevného ducha znamená být pevných nohou. Chabý duch znamená chabý krok.

Před několika dny hovořil jsem s přítelem a mluvili jsme o podrážděnosti. „Můj otec je velmi náchylný k podrážděnosti", pravil můj přítel. „Otec váš není zdráv," řekl jsem. „Není silný, svěží, statný, ani čilý." A popisoval jsem dále podrobněji stav jeho otce a obtíže, které jej skličují. Pohlédl na mne překvapen a řekl: „Vy znáte mého otce?" „Ne," odpověděl jsem. „Jak tedy můžete popisovat tak přesně chorobu, kterou je sklíčen?"

„Právě jste mi řekl, že váš otec je velice náchylný k podrážděnosti. Když jste mi řekl toto, udal jste mi příčinu. Popisuji stav vašeho otce, spojil jsem jednoduše s příčinou účinek jí vlastní." Strach a podrážděnost způsobí uzavření všech průduchů tělesných tak, že životní síly plynou pomalu a lenivě. Naděje a klidnost otevírají průduchy tělesné tak, že životní síly probíhají tělem jaře a choroba proto nenalezne tam pro sebe místa.

Duch je přirozeným ochráncem těla. Každá myšlenka má snahu se uskutečnit. Příšerné představy nemoci, necudnosti a neřesti všeho druhu způsobí malomocenství v duši, která je pak uskutečňuje na těle.

Je známo, že náhlá a prudká vzrušení nejen oslabila v několika hodinách srdce, nýbrž i způsobila smrt nebo šílenství.

Z toho všeho vyplývá, že různé stavy duševní, city a vášně, mají různé, sobě vlastní účinky na tělo, a každý stav duševní, je-li mu dopřáno určité míry, přivodí choroby, které se stávají časem chronickými.

Je-li člověk zachvácen na okamžik, řekněme, návalem vášně, povstane v tělesném organismu stav, který bychom mohli dobře nazvat tělesnou bouří, jež normální, zdravé a životodárné šťávy tělesné činí kyselými tak, že místo, aby konaly své přirozené funkce, stávají se jedovatými, zhoubnými. Tak cit opačný hněvu, cit dobroty, lásky, přízně, má tendenci povzbuzovat zdravé, očištěné, životodárné proudění všech tělesných šťáv. Všechny průchody těla se zdají být uvolněny a otevřeny. Síly životní proudí jimi jaře. Ba síly ty, byvše uvedeny v jarou činnost, budou časem překonávat jedovaté a choroboplodné účinky protivných sil.

Slova Kristova: „Jdi a nehřeš více!" nebo „Odpouštějí se tobě hříchové tvoji!" poukazovala na věčnou a nezměnitelnou pravdu, že každá nemoc a utrpení s ní spojené jsou přímým nebo nepřímým následkem porušení zákona, ať porušení vědomého či nevědomého, úmyslného nebo neúmyslného.

Uvědomíš-li si jednotu s Nekonečným Duchem Života a uvedeš tak v činnost své utajené schopnosti a síly, dostane se ti za nemoc pocit blaha, za nesoulad soulad, za utrpení a bolest kypícího zdraví a síly. A tou měrou, jak v sobě uskutečníš tu plnost, to kypící zdraví a sílu, budeš je sdílet s každým, s kým se setkáš, neb dlužno mít na paměti, že zdraví je nakažlivé jako nemoc.

Již sama skutečnost, že člověk chová myšlenku dokonalého zdraví, uvádí v činnost životní síly, které časem přivodí účinek dokonalého zdraví.

Mnohým velice prospěje a mnohé úplně vyléčí takovýto postup: S myslí pokojnou a srdcem plným lásky ke všem bytostem vejdi v klid nitra svého mysle sobě: „Já i Nekonečný Duch Života, život života mého, jsme jedno. Otevírám nyní tělo své, v němž se uchytila choroba, otevírám je plně vtékajícímu proudu Života nekonečného a Život ten nyní, právě teď, plyne a proudí tělem mým a uzdravuje mne."

Představ si to tak plně, že počneš cítit oživující a hřejivé teplo, které s tělem tvým sdělují síly životní. Věř, že se uzdravuješ. Věř v to a ustavičně se tohoto vědomí drž.

Bude-li se někdo tomuto rozjímání (uvědomování, postupu či jaký výraz by byl nejlepší) oddávati v určitých obdobích jakkoli často by chtěl, pak se stále bude udržovati v témže stavu mysli a dopřeje tak silám, aby působily nepřetržitě. Bude překvapen, jak rychle tělo ze stavu chorobného a nesouladného přejde ve zdraví a soulad. Není však zvláštního důvodu k podivu, neboť tím způsobem člověk prostě dopřává Síle Všemohoucí, aby dokonala dílo, které konečně musí vykonat v každém případě.

Vždycky je však nutno mít na paměti, že třeba jsme se uzdravili, účinky trvale nepřestanou, dokud nebyly odstraněny příčiny. Jinými slovy: pokud trvá porušení zákona, potud bude nemoc a utrpení jeho následkem.

Poznáváme a časem budeme stále více poznávati, že vlastně každá nemoc a utrpení s ní spojené vzniká ze zvrácených stavů rozumových a citových. Vnitřní postoj, který zaujímáme vůči nějaké věci, určuje do značné míry její účinky na nás.

Nechceš-li být znepokojován příhodami životními, musíš nejprve nalézt svůj střed. Jsou-li okna duše tvé špinavá a zakalená, budeš svět jimi viděti špinavý, nesouladný. Umyj tedy okna svá a objevíš podivuhodné krásy světa tohoto.

Shakespeare řekl: Strach je nejdražší host, jakého možno hostit, podobně jako rozčilení. Přivoláme vše, čeho se bojíme, rovněž jako jiným stavem duševním zveme k sobě a přitahujeme vlivy na okolnosti, kterých si žádáme.

„Kam jdeš?" tázal se východní poutník, potkav jednou mor. „Jdu do Bagdádu zabít pět tisíc lidí," zněla odpověď. Za několik dní potkal tentýž poutník vracející se mor. „Řekl jsi, že jdeš do Bagdádu zabít pět tisíc lidí, zabil jsi však padesát tisíc lidí." „Nikoliv," odvětil mor, „já zabil jsem pět tisíc lidí, ostatní pak zemřeli hrůzou."

Strach může ochromit každý sval v těle. Strach působí nepříznivě na krevní oběh a na pravidelnou a zdravou činnost všech životních sil. A nejen, že zveme k sobě věci, kterých se obáváme, ale bojíme-li se, aby se něco nestalo, nestihlo jiného, spolupůsobíme k tomu, aby jej to stihlo. Tento náš vliv je tím větší, čím větší je síla naší myšlenky, čím citlivější je druhá osoba a čím je tedy vlivu naší myšlenky přístupnější.

Život spravedlivých, tj. život těch, kdo žijí v souladu s vyššími zákony, je provázen netoliko štěstím a zdarem, ale i zdravím.

Chceš zůstat vždy mlád a uchovat si všechnu veselost a pružnost mládí? Dbej pouze jednoho - jak žiješ ve svém myšlenkovém světě.

Budha řekl: Duch je všechno; co myslíš, tím se stáváš. Totéž měl na mysli Ruskin, když pravil: Učiň se sídlem utěšených myšlenek. Nikdo z nás dosud neví, protože nikdo z nás se tomu v útlém mládí neučil, jaké čarovné paláce mohli bychom stavět z krásných myšlenek, bezpečné proti všem nehodám. „Zachoval bys rád tělu svému všechnu pružnost, sílu a krásu svých mladých let? Žij jimi v duchu a nedopřávej místa myšlenkám nečistým; pružnost, síla a krása mládí se pak uskuteční i v tvém těle. Zůstaneš-li mlád duchem, budeš mlád srdcem. A uvidíš, že tvé tělo bude zase podporovat tvého ducha, neboť tělo podporuje ducha tak, jako duch buduje tělo.

Budeš-li prosit Nejvyšší Moc, aby tě vedla nejlepší cestou, odvrátíš mysl od mnohých nezdravých myšlenek. Plný a kypící zdravím je normální a přirozený stav životní. Bůh nestvořil nemoci a utrpení, jsou to výtvory lidské.

V myšlenkách neprodlévej na stránce negativní. Nemluv o nemocech a neduzích. Mluvíš-li o nich, ubližuješ sobě i těm, kteří tě poslouchají. Utkvívat na negativní stránce je vždy škodlivé. To platí jak o těle, tak i o jiných věcech. Neuzdravíme se nikdy přemýšlením o nemoci, jako nedojdeme dokonalosti utkvívajíce na nedokonalosti, nebo souladu nesouladem. Měli bychom mít na mysli stále vysoký ideál zdraví a souladu.

Nepřipusť si myšlenky, že bys nebyl dokonalým pánem sebe sama. Naše myšlenky a představy jsou jediné skutečné meze našich možností. Všechno možno shrnout v jednu větu: „Bůh je zdráv a tudíž i ty." Vůle tvá buď vůle Boží. Proto utěš se v Hospodinu a dá tobě žádosti srdce tvého.

Všichni, kteří meč berou, od meče zahynou. Bůh je Duch Života Nekonečného. Jakmile poznáme jednotu s ním, budeme tak naplněni láskou, že budeme vidět v každém jen dobro. Nakonec poznáme, že chováme-li špatné city k jiným, trpíme vždy sami mnohem více než ten, ke komu tak cítíme. Pochopíme-li, že nevědomost je základem všeho sobectví, pak shovívavě budeme pohlížet na skutky svých bližních. Jen nevědomec je tedy sobcem. Člověk opravdu moudrý není nikdy sobecký.

Chceš-li být všemi milován, musíš nejdříve všechny milovat. Jak milujeme, tak budeme milováni. Myšlenky jsou síly. Každá tvoří sobě rovné. Každá se vrací obtížena příslušným svým účinkem, jehož je příčinou. „Buď čist v tajných myšlenkách! Jsouť života silou, dle jejich drah se řadí slov i sudby sled, tak spletitý je boží svět."

A v jistém smyslu je láska všechno. Je klíčem k životu a působení její hýbe světem. Žij v myšlenkách lásky ke všemu a získáš tím lásku všech. Každá tvá myšlenka je síla, která z tebe vychází a každá myšlenka se vrací jsouc obtížena příbuznými myšlenkami.

Láska budí lásku, nenávist plodí nenávist. Láska a dobro posilují tělo. Nenávist a zlo je stravují a ničí. Buddhista praví: Ubližuje-li mi někdo pošetile, oplatím mu svou trpělivou láskou. Čím více zla vychází od něho, tím více dobra vychází ode mne. Největší služba, kterou můžeme

prokázat bližnímu, je ta, že mu pomůžeme, aby si pomohl sám. Nejlépe pomůžeme někomu, aby si pomohl sám, přivedeme-li ho k poznání sebe sama.

Bůh je duch nekonečné moudrosti a čím více se mu otevřeme, tím více se bude nám i skrze nás projevovati nejvyšší moudrost.

Když Eliáš byl na hoře, po různých přírodních zjevech slyšel „hlas tichý a temný", hlas vnitřní duše, kterým mluvil Nekonečný Bůh. Kdo chce vejít v říši moudrosti, musí nejdříve odložit veškerou rozumovou pýchu. Musí se stát dítětem. Pravý učitel je, kdo se snaží dovést toho, koho učí, k pravému poznání sebe sama a tedy k poznání svých vnitřních sil, aby mohl být sám sobě tlumočníkem pravdy.

Ve studni žila žába, která nebyla nikde mimo svou studnu. Jednoho dne přišla k její studni žába z moře. „Kdo jsi? Kde bydlíš?" ptala se žába ve studni. „Jsem ta a ta a mým domovem je moře." „Co je to? Kde to je?" „To je velké množství vody nedaleko odtud." „Tak velké, jako tohle?" řekla a ukázala na kamének blízko ní ležící. „Mnohem větší." „Jako tohle?" a ukázala na prkénko, na němž seděly. „Mnohem větší." „Kolikrát větší?" „No moře, ve kterém žiji, je větší nežli celá studně. Naplnilo by se z něj takových studní milión." „Nesmysl, jsi podvodnice a lhářka, odejdi z mé studně. Nechci s tebou nic mít, jsi lhářka a podvodnice!"

Vězme, že všechny věci jsou naše, víme-li jak si je osvojit. Jsi-li v pochybnostech, jakým směrem se brát, a selhala-li všechna vodítka, otevři své vnitřní oko, zbystři svůj vnitřní sluch, vejdi do srdce svého a zavři za sebou dveře. Intuitivní postřehování pravdy jest denním chlebem k ukojení denního hladu našeho. Přichází jako mana na poušti den za dnem, každý den přináši dost prostředků k ukojení potřeb právě jen toho dne. Takového postřehu nutno poslouchat ihned, neboť otálíme-li, zakalí se, a čím více váháme, tím více kladných dojmů vpouštíme, které zahalí intuici příkrovem cizorodé mravní obrazotvornosti. Spolčí-li se člověk láskou s nejvyššími a nejlepšími bytostmi na světě, nejvyšší a nejlepší bytosti se spolčí láskou s ním. Přispívají mu každým krokem. Zdá se, jako by všechno obracely v jeho prospěch.

Bůh je duchem nekonečného Míru. Mír lze nalézti jen ve vlastním nitru, a kdo ho nenajde v sobě, nenajde ho nikde. Pokoj je jen v naší duši. Jednota s Bohem znamená mír. Zvíře neublíží člověku, který se nebojí. Jakmile se ale člověk poddá strachu, vydává se v nebezpečí.

Věci působící starost, bolest a zármutek nebudou se nás dotýkat jako nyní, neboť pravá moudrost nás učí vidět věci na pravém jejich místě a v pravých poměrech. Ztráta přítele přechodem, který nazýváme smrtí, nezarmoutí duši, která dospěla k onomu vyššímu vědomí, neboť ví, že není smrti; každý z nás je jen účastníkem, ale věčným účastníkem Života Nekonečného. Ví, že pouhý zánik hmotného těla nijak se nedotýká skutečného duševního života. Co se rozluky týče, je si vědom, že duch nemá hranic a že duchovní obcování mezi dvěma osobami, nechť jsou sobě v těle, či jedna v těle a druhá mimo tělo, všem je dostupno. Čím vyšší je život duchovní, tím vyšší je možno duchovní obcování. Jen člověk věřící a tudíž srdnatý, je pánem okolností a uplatňuje svoji sílu ve světě.

(Pokračování příště)

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar