Tipy a inspirace

A+ A A-

VNITŘNÍ DECH, vnitřní pramen…

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

„Půjdeme nocí hledat pramen, žízeň je naším jediným světlem…“

(PRAKTIKUM DUCHOVNÍ SEBEOBRANY PRO KAŽDÉHO):

 Každý z nás víme, co je to dech a jaký význam pro náš živottato životně důležitá funkce má. Dech je život. To platí doslova, protože bez dechu vydržíme naživu sotva pár minut. A inavzdory tomu,věnujeme této životní funkci tak málo pozornosti.

I když je slovo dech ne náhodou podobné slovu duch a kdy nejen v angličtině je pro oba pojmy (dech a duch) vyhrazeno slovo „spirit“(neplést si s názvem českého spiritistického časopisu a bezpilotním US-bombardérem stejného názvu), měl by pro nás být „dech“ něčím, k čemu bychom měli mít větší respekt a na co bychom se měli více soustředit. Dech je totiž projevem ducha a tak platí: Dech je Duch…

Uvědoměním si podobností pojmů dech a duch se dostáváme i k otázce vnějšího a vnitřního dýchání. Odhlédneme-li od školních znalostí, zabývajících se dýcháním jako biologickou funkcí, nebude bez zajímavosti soustředit se více na tzv. vnitřní dech, na vysvětlení jeho principu a významu pro náš život.

Vnějším dýcháním okysličujeme prostřednictvím plicního orgánu krev a tím oživujeme celé tělo. Věda jistě zná i funkci vnitřní dýchání bez nutnosti dýchat plícemi a příjmu kyslíku u tzv. nižších organizmůa u člověka, pokud jde o chemickou reakci související s anaerobní fází látkové výměny, ale o toto nám zde nejde. Nám jde o vysvětlení pojmu vnitřního dechu z hlediska duchovního.

Nejedná se ale o religiózní interpretaci, jako spíš o praktickou pomoc v situaci, kdy už „nám to hlava nebere a s rozumem jsme v koncích“…Známe dobře takové situace a víme, jak „zle“ nám v nich je. Takové situace ale přicházía opět odchází. Dech je však docela něco jiného. Dech je neustále zde a nyní. Je neustále jako Duch přítomen a umožňuje, aby člověk žil a to za všech okolností. 

 

Nuže tedy! Zastavme, uvolněme se a zhluboka se vydechněte…

 

Zaměříme svoji pozornost k něčemu velmi dobrému, ke svému dechu. Pokusme se uvědomit si dech ve svém nitru. Pozorujte, jak se vám v rytmu dechu zvedá hruď a  uvědomte si pocit, který to doprovází. To, co v nás dýchá, je Zdroj života v nás, jak to říkají duchovní mistři. Jsme-li hodně rozrušeni, můžeme se nejprve soustředit na správný brániční dech a uvědomit si pohyb břišní stěny v oblasti  nad nebo pod pupkem. Snažíme se nemyslet na nic jiného kromě vnímání dechu. Pokud se nám podaří sladit mysl s dechem, uvolní se stejně jako tělo a my se zklidníme. Ve své mysli udržme jen jeden obsah a tím je náš dech. Duchovní učitelé nás učí, že dech je duch. Vnímáním dechu se tedy sjednocujeme se svojí duchovní Podstatou a se zdrojem Života v nás. Indové tomu říkají  Átman, individuální božství, křesťané duše, ale všichni nějak víme, že je to Bůh, který v nás takto dýchá a oživuje nás. Bůh je Láska, píše se v bibli a jsme-li součástí stvořeného makrokosmu, jsme tedy i my Jeho projevem a můžeme si tak říci: „Jsem Láska“.

 

Použijeme-li tento zákon v praxi jako ochrannou a pomáhající mantro-modlitbu, tak při nádechu v duchu vyslovíme: „Jsem“ a při výdechu: „Láska“. Už samotné vibrace slova „Láska“ jsou léčivé.

 

Dalším nádechem vyslovíme slovo: „Bůh“ a při výdechu „je Láska“. Střídáním manter a jejich opakováním několikrát za den, nejlépe ráno po probuzení a večer před usnutím a pak jistě v případě nouze i několikrát za den: „Jsem Láska“ a „Bůh je Láska“ vytváříme mocné léčivé vibrace. Takovouto cyklicky se opakující mantro-modlitbu nazývají Indičtí duchovní učitelé džapou. Japa (džapa) je sanskrtský název pro meditativní techniku používající opakování nějaké posvátné slabiky nebo jména za účelem zklidnění a udržení se v bdělosti vůči rušivým mentálním projevům.

Nejen ve východní tradici je pravidelné opakování manter spolu s odpočítáváním kuliček růžence, který se v orientu nazývá „japa-mala“, známou technikou. Dotek prstů ruky se 108 mi  korálky japa-maly (buddhistického růžence) ještě umocňuje duchovní vliv mantro-modlitby a může tak být pro někoho dobrou pomůckou.

 

Nicméně podstatné je soustředění se na dech ve svém nitru, v oblasti srdce uprostřed hrudi s uvědoměním si duchovního Zdroje síly v nás.

 

Koncentrace mysli, vědomí dechu a procítěné vyslovování kombinace mantrických slov „Jsem Láska“ a „Bůh je láska“ je libozvučný akord, kterým rozezníme jemné struny své duše a dosáhneme souzvuku s nekonečnem…

 

Účinky nelze teoreticky popisovat, protože jedině pravidelná a důsledná praxe přesvědčí oddaného žáka, že je na správné cestě.

 

Podobně jako uvedené mantro-modlitby je možné použít i např. spojení:„Jsem“ s nádechem a „Klid“ s výdechem. Nebo další jako „Só“ s nádechem a „Hamm“ s výdechem. Poslední slovní spojení by se mohlo z původního sanskrtu přeložit jako kristovské „Já“ s nádechem - „Jsem“ s výdechem.  Nelze ani docenit, jaký význam nejen pro naše zdraví, ale vůbec i celkové štěstí a pohodu vůbec má klid mysli. Říká se, že klid je nejlepší lékař. Klid mysli, který mám „na mysli“, předpokládá ovšem ovládnutí myšlenek a to není jen tak jednoduché, protože jedněmi myšlenkami není snadné druhé myšlenky ovládat. Mysl musí dostat dostatečně významný a atraktivní předmět, který by neustálými vjemy, podněty  a přáními vibrující kotel naší hlavy naplnil a uspokojil natolik, aby člověk neměl potřebu stále myslet na něco jiného než na to, co je tím jedině správným, opravdu uspokojujícím a osvobozujícím tónem jeho Věčné Podstaty sídlící v hlubinách jeho vlastního srdce, kde ho spojuje s vesmírnou podstatou všeho co je, bylo a bude. Ovládnout mysl lze například podle duchovních učitelů a svatých knih pomocí posvátné slabiky ÓM.

 

Óm je podle http://zivotni-energie.cz/om-symbol-stvoreni-sveta.htmlsymbolem absolutna a sjednocení všech moudrostí.

Podle tradic je Óm základní zvuk, z něhož pochází celý svět. Óm je jeden sanskrtský znak, zastoupený v angličtině třemi písmeny (aum), vyslovovaný však jako jedna slabika.

A jak se píše v posvátném textu a bibli jogínů v IX. zpěvu vznešeného    v Bhagavadgítě: „Jsem živitelem a jedinou metou všech živoucích bytostí. Jsem dárcem svatosti, jsem posvátnou slabikou Óm, jsem písmem véd. Jsem cestou i cílem“… Alfou i Omegou… počátkem i koncem…

V VIII.zpěvu se pak ve 14.odstavci dočteme klíčové sdělení:

 

„Neboť ten, jenž na Mne neustále myslí, vyslovuje posvátnou slabiku Óm (v srdci)a nikdy se ode Mne neodvrací, snadno Mne dosáhne“.

 

Na závěr:

Vnitřní dech je tedy něco jako vědomý dech, dech, který je pak nositelem energie. Vědomým dechem pak můžeme léčit a působit tam, kde energie neproudí. Nemocné nebo oslabené místo máme prodýchávat  a tak holéčit. Podobně to dělá maminka svému dítěti, když mu pofouká bolístku, léčí ho svým dechem a současně mu vdechuje ducha života, jako Bůh na počátku oživil svým dechem prvního člověka. Už tedy jistě nepochybujete o významu dechu..

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar