Tipy a inspirace

A+ A A-
  • Líbil se Vám článek? Sdílejte jej!  

TIPY

 

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o realitě říká hrnek s kávou na stole? „V každém okamžiku existuje nekonečné množství možností, ze kterých vědomí a soustředěná pozornost vytváří naši realitu,“ vysvětluje přední český jaderný fyzik, profesor Jan Rak. Ten jako jeden z mála Čechů působící mimo jiné i v Evropské organizaci pro jaderný výzkum v Ženevě, známé pod zkratkou CERN. Porozumět tomu, o čem kvantový fyzik mluví, chce pro „normálního smrtelníka“ přece jen trochu fantazie. Výpovědi kvantové fyziky o „realitě“ jsou však jednoznačné. Žádná univerzální realita neexistuje.

Kvantová fyzika naše dosavadní klasické vnímání reality převrací vzhůru nohama. To, co tato věda vypovídá o světě kolem nás, je proto se všemi důsledky obtížné akceptovat i pro zkušené experty. „Je to pro ně podobné, jako když chcete změnit směr plavby obrovského zaoceánského parníku. I v tom případě je potřeba překonat obrovskou setrvačnost,“ snaží se o přirovnání renomovaný český vědec.

Jan Rak působí na mezinárodních univerzitách a v CERNu pracuje na Velkém hadronovém urychlovači, kde se věnuje studiu srážek relativistických částic. Když si uvědomíte, co vše je a není v našem světě reálné, možná vám začne běhat mráz po zádech. Jako během rozhovoru mně.

collider 0188516676

 

Jak funguje etický washing? Vaše data uchráníme, ale nemluvte nám do toho

Jak funguje etický washing? Vaše data uchráníme, ale nemluvte nám do toho

Město, které dnes nechce být smart, jako by neexistovalo. Že nás informační a komunikační technologie obklopují prakticky všude, není žádným překvapením. Jejich využití však dříve či později narazí na etické hranice

Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Toto známé přísloví by v klidu sneslo aplikaci i na informační a komunikační technologie. Jsme jimi totiž obklopeni skoro všude, pouštíme si je do bytů, do automobilů, chladniček, televizorů a mnoha dalších domácích spotřebičů. Děláme to proto, že nám významně usnadňují život. Bylo tedy jen otázkou času, kdy lidé začnou hledat jejich využití i ve veřejném prostoru. Máme je ale pod kontrolou?

Každé větší světové město, které nechce ve svém rozvoji ustrnout ve „století páry“, přichází s konceptem takzvaného smart city. To znamená využití informačních a komunikačních technologií například při řešení městské dopravy, bezpečnosti nebo samotných služeb města svým obyvatelům, ale i návštěvníkům.

UŽ TO NEOVLIVNÍME

Provoz domácích chytrých spotřebičů i rozvoj smart cities s sebou nese sběr dat. Zatímco v případě domácích na internet připojených přístrojů je to vesměs naše volba, že si je domů vůbec pořídíme a necháme se jimi obrazně řečeno „šmírovat“, u smart cities už vlastně vůbec nemáme v rukou, co na sebe prozradit chceme a co ne. Přitom big data sesbíraná na ulici jsou neméně citlivá jako ta, která do „těch internetů“ posíláme z domova. Je proto zcela legitimní se ptát, kde je hranice mezi tím, že technologie dokážou zefektivnit veřejný prostor, a tím, kde máme právo na ochranu našeho soukromí.

Etický washing nutně vede k tomu, že se věci v oblasti smart cities dělají bez ohledu na jejich koncového uživatele, tedy obyvatele vlastního města.

Jenže zatím vlastně neexistuje žádný právní rámec toho, jak by měly vlády či lokální samosprávy ke smart city projektům přistupovat, aby jejich rozvoj a využití nebyl v rozporu s tím, jak by se mělo s citlivými daty nakládat. Ukazuje se totiž, že stávající legislativa v oblasti ochrany osobních dat nedokáže pokrýt všechny situace, které mohou nastat. Nicméně shoda v jednom směru existuje: Něco se zkrátka udělat musí. V opačném případě totiž hrozí, že se smart city změní v pojem bez jakéhokoli obsahu.

Pulsní magnetická pole

Zevně aplikovaná pulsní magnetická rezonance lymfy, sleziny, ledvin a jater pomáhá neutralizovat klíčící latentní cizí vetřelce a blokuje opětovné infikování. Urychluje eliminaci nákazy, podporuje detoxikaci a uvádí imunitní systém do původního stavu. Permanentní magnety, bez ohledu na to, jak jsou silné, na patogeny neúčinkují a ani nemohou. Rázný magnetický impuls působí opačně – příznivě.

Výzkumné studie pulsních magnetických polí (četné z nich jsou ruské) naznačují, že mohou zdokonalit oběh, regenerovat tkáň, regulovat nervový systém, minimalizovat záněty a mírnit příznaky. Podobné americké práce posléze ukázaly, že pulsní magnetická pole urychlují léčení zlomenin, dokonce i takových, které by jinak byly neléčitelné.

Magnetické pulsy

Magnetický pulser, který vynalezl ing. Robert Beck, je užíván převážně v oblastech lymfatických žláz, kde se obvykle skrývají viry AIDS, a stejně tak i jiné části prokrvení obtížně dostupných tělesných tkání (tuky, šlachy, kloubní pouzdra). Právě tam se uchylují bakterie spirochéty, mimo jiné, původci lymeské boreliózy (Borelia Burgdorferi, v Evropě hlavně B. afzelii a B. garinii).

Proudem šokovaný virus ztrácí schopnost vytvářet enzym nezbytný k jeho reprodukci a infekce se zastaví. Viry v lymfatických žlázách jsou deaktivovány a zde se u nemocných AIDS a jinými těžko léčitelnými virovými onemocněními možná naskytuje vyhlídka na delší život bez nadměrného užívání riskantních léků.

Totéž možná platí pro původce „lymeské nemoci“, jehož léčba antibiotiky v rozvinutém stádiu sice utlumí, ale po celém těle, hlavně v tukových tkáních i jinde, stále zbývají skryté kolonie číhající na příležitost. Pokud se znovu aktivují u člověka spoléhajícího na to, že je pomocí ATB úplně vyléčený, jeho krevní testy jsou samozřejmě negativní, může to znamenat doslova explozi onemocnění z mnoha ložisek současně s velmi těžkými důsledky. Postižení by o tom mohli psát knihy… I když zde nejsou průkazné studie, dá se předpokládat, že cílené ataky mikroproudy přežití spirochétám velmi znesnadní, ne-li zcela znemožní, podobně jako mnohdy při použití mnohem komplikovanějšího aparátu známého jako „Doug Coil“.

Bob Beck věděl, že účinek jeho čističe krve (BG) nedosáhne do lymfatických uzlů či ostatních málo či vůbec neprokrvených oblastí, a proto za účelem pomoci imunitnímu systému navrhl magnetický impuls jako způsob neutralizace patogenů v lymfě. Podle zkušeností jedinců, jež Beckův PMG (Pulsní magnetický Generátor) používali na nádory, lymfu, zubní váčky a při potížích s jinými orgány, se to, co považovali za nádor, vždy zmenšilo a časem vymizelo. Mohla to samozřejmě být zduřelá lymfatická uzlina, poctivě konající svou povinnost, ale fungovalo to a lidé s tím pak už neměli žádný další problém.

 

 

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar