Tipy a inspirace

A+ A A-
  • Líbil se Vám článek? Sdílejte jej!  

TIPY

 

Justice není spravedlnost

Na podobu zákonů má vliv především momentálně vládnoucí moc, idea, s jejíž pomocí svou vládu legitimuje, ale také společenská objednávka a kulturní úroveň lidí zákony spravovaných. Justice nemůže být spravedlivá, její působení je ohraničeno duchem doby. Ani současnost nepostrádá zajímavé podivnosti. James Lovelock se například zmiňuje o slavném obhájci, který v Houstonu v Texasu v místní televizi vyzval diváky, kteří mají v úmyslu spáchat vraždu, aby šli a udělali to, klidně i před svědky, i před bezúhonnými, jako sám papež nebo policejní komisař. Slíbil jim obhajobu, jež jim zajistí rozsudek zprošťující viny, ale s tím, že je to bude stát veškeré jmění. Z jeho předchozích výkonů se dá usuzovat, že se nechvástal. Do sbírky nehorázností mohu přispět i vlastní zkušeností. Do elektronické pošty mi spadl nevyžádaný e-mail, v němž Legal Assistance s.r.o., sdružení právníků, advokátů a dopravních expertů z Brna, nabízí ochranu nepojištěným a pojistku proti pokutám za jízdu na červenou, bez dálniční známky, za překročení rychlosti, špatné parkování a spoustu dalších výhod. Slibuje pomoc kvalitních advokátů, kteří mne ze všeho vysekají, a když ne, dostanu finanční odměnu. To pouze potvrzuje podezření, že i v údajně právních státech výše rozsudku dodnes závisí na stycích a finančních prostředcích obžalovaného, protože dosud nebyl objeven způsob, jak zbavit justici obhájců neváhajících použít jakýkoli prostředek, který jim zákon dává k dispozici, k dosažení osvobozujícího rozsudku.

Zásada Nullun crimen sine lege, nulla poena sine lege neboli – žádný zločin bez zákona, žádný trest bez zákona – je pořád lepší než bezpráví a zvůle. Jestliže je právní stát definován rovností před zákonem, pak ale není kupříkladu zřejmé, proč se měří jiným metrem dealerům podle toho, na jakých drogách vydělávají. Jestliže je pravda, že je tabák tak jednoznačně nebezpečný, jak tvrdí autoři protikuřácké kampaně, pak jsou výrobci kuřiva zločinci a stát, který od nich vybírá daně, nesporný spolupachatel. Jestliže je pravda, že cukr je návyková látka působící na stejná mozková centra jako heroin, pak výrobci přidávající cukr do potravin s úmyslem vytvořit závislost na svých výrobcích v ničem neliší od dodavatelů tvrdých drog. A pokud to pravda není, bylo by záhodno vědět, proč vědecké kapacity, které tyto „bludy“ za pomoci novinářů uvádějí do oběhu, nemají oplétačky se zákonem za šíření poplašných zpráv. A inženýr hledající způsob, jak zkrátit životnost výrobku, není zásadně odlišný od kapesního zloděje.

 

Jsme hlavně uzel emocí, ale můžem i myslet

Je to stejná chyba, říkají, jako anthropomorfisovat Boha. Nemenší chybou ale je zapomínat, že jsme živočichové a že racionální část naší osobnosti tvoří téměř celá 2 %, zatímco zbytek řídí instinktivní síly. Vystihl to Koukolík, když napsal: Člověk není racionální tvor obdařený emocemi, ale emocionální tvor, který občas myslí (tak nějak to bylo, smysl je ale jasný).

Když v autě šlápneme na brzdu, teprve za půl sekundy si uvědomíme PROČ. Na dálnici to dělá 16 metrů. Položíme-li na stůl čtyři hromádky karet s nabídkou, že výběr těch dvou správných přináší zisk (v jakékoliv podobě), dojde průměrně inteligentní jedinec ke klíči, podle kterého má karty vybírat, po 25–30 pokusech doprovázených omyly. Ale už při třináctém pokusu jeho nevědomí protestuje (zachyceno na polygrafu), když volí špatně.

Ti vnímaví se podle těchto signálů řídí. Pokud systém, který můžeme nazvat „vyhnout se strasti, přiblížit se slasti“, funguje, zafixuje se, a co víc, může se předávat dalším generacím. Šumavští jeleni se ani třicet let po pádu železné opony ještě nepodívali do Bavorska.

Sociálně žijící tvorové nezbytně potřebují na obranu proti chaosu nějakou jasnou sociální strukturu. Podíváme-li se na tlupu šimpanzů, v čele stojí nejzdatnější samec, jakýsi král, pod ním se houfují ti, kteří by se rádi postavili do čela, a dole jsou ti méně ambiciózní a méně zdatní. Agrese jde podle zákona padajícího výkalu shora dolů. Samice se do politiky nepletou a vedle odchovávají mláďata; mladý sameček se zařadí do pánské společnosti ve věku tří let a zde zaujme odpovídající pozici. Král má právo první noci, kdykoliv se mu zamane, první bere jídlo a nikdo si netroufá zkřížit mu plány. Když některý ze samců usoudí, že by mohl teď na trůn nastoupit už on, proběhne rituální souboj, vítěz bere vše a poražený se zařadí do tlupy.

 

HYPERBOREA 1

Cílem této série článků není sdělit, zda Hyperborea byla, či nebyla a pokud byla, tak kde byla, ale nabídnout různorodé informace, různé varianty pohledu na tuto problematiku. Závěry si čtenář musí udělat sám.

Oficiální věda tvrdí, že lidstvo pochází z jihu, z oblastí Afriky, a teprve jak v Eurasii odtávaly ledovce, se postupně rozšířilo na sever. Existuje však i druhá, alternativní verze naší historie, která říká, že moderní národy jsou potomky předchozí velké civilizace, která se nacházela naopak kdesi na severu.

Podle ní na severu naší planety existovala před mnoha tisíciletími vlast jednoho společenství a jednoho jazyka - pramáti kultury. V raných mýtech mnoha národů se ve spojitosti s touto zemí mluvilo o Zlatém věku lidstva, jako o rajské zemi. Řekové ji nazvali Hyperboreou, to je zemí, která se nachází "za severním větrem Boreem".

Od těch dob se do současné doby máloco dochovalo. Dřevěné stavby zanikly, nalézáme jen labyrinty, petroglyfy, znaky, kamenné megality.

A... velké množství vzpomínek zachycených nejen v mýtech mnoha národů, ale také v seriozních dílech starořeckých filozofů, básníků a vědců.

Doktor Valerij Ďomin byl jedním z výzkumníků, kteří zasvětili život shromažďování informací o legendární Hyperboreji a zbytky této civilizace sám systematicky hledal. Protože patří mezi nejinformovanější v těchto otázkách, nahlédněme tedy do jeho poznámek.

Pokud budeme vycházet z oficiální historie lidstva, před 30 tisíci lety se nemohl na dalekém severu objevit člověk. Jenže archeologové a antropologové zde nacházejí množství důkazů, jejichž doložené stáří nezapadá do darwinisty vytvořené časové linie. Anebo to odporuje hypotéze o původu člověka z Afriky a jeho následném rozšíření po světě. 

V roce 1982 archeolog Jurij Močanov například objevil na pravém břehu řeky Leny, 140 km od Jakutska, starověké naleziště Diring-Jurjach. Bylo tam unikátní pracovní nářadí, zbraně a množství kamenů se zjevnými stopami opracování mechanickým působením. Úžas archeologů však vyvolalo zjištěné stáří nálezů - minimálně 2 a půl milionu let! To byla senzace.

Ptáte se, jestli se tím něco změnilo v současné archeologii nebo antropologii? Bohužel ne. Na nálezy archeologů a zjištění antropologů v případě, že se jejich věk nevejde do schválené darwinovské škály, padá prach v depozitářích, nejsou vystavovány v muzeích a nepíše se o nich v učebnicích. Lidé o nich nevědí. Lidé jsou vědomě a bohužel asi úmyslně klamáni. Zkusíme tedy sfouknout prach a do pomyslných depozitářů umístit to, co opravdoví hledači k historii Hyperborey našli.

 

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar