Tipy a inspirace

A+ A A-
  • Líbil se Vám článek? Sdílejte jej!  

TIPY

 

SKRYTÉ POZADÍ 28. ŘÍJNA 1918 - CO O NÁS PŘEDPOVĚDĚLO ZJEVENÍ SV. JANA? - RANNÍ ČERVÁNKY SLOVANSKÉHO LIDSTVA?

Každá generace nachází ve své době nové podněty a nové pohledy na minulost. K tomu jí však musí sloužit i znalost duchovního odkazu předků. Vydejme se proto na cestu k jednomu z pramenů naší nejednoduché státnosti. Poslyšme výzvu, abychom se i dnes či právě dnes pokusili znovu řešit trvalý problém - kdo jako národ jsme, jací jsme a kam a proč směřujeme. Kdysi dávno, jak praví ústní tradice, se odebralo sedm slovenských bratří-kněží do Nové země, Ameriky. Založili zde město Filadelfia. Slovanského srdečného živlu bylo tehdy chladně cílevědomým a pragmatickým pionýrům Nové země a vyvražďovatelům domorodců třeba jako soli. V českých zemích se před staletími schylovalo k jiné, rovněž nenápadné misi na tentýž kontinent. O její náplň se již dávno před tím nepostaral nikdo jiný než Jan Amos Komenský. Jak? Nebyl jen biskupem Jednoty bratrské, ale propracoval svým duchovním světlem rosikruciánské učení a předal je v této nové podobě svému žáku, hraběti Zinzendorfovi. Přes něho se později přeneslo do právě se ustavujících "Spojených obcí severoamerických", jak se tehdy nazývaly. Přijali je i američtí presidenti George Washington a Thomas Jefferson - muži stojící u kořenů americké demokracie a kultury ducha. Z těchto dvou počinů, slovenského a českého, které se odehrály v našich dějinách před staletími, lze odvodit předivo souvislostí až do 20. století, ba snad dále. Zdá se totiž, že tu je i hlubší, snad až esoterní spojitost příčin a výsledků. Zda se následující úvahy budou jevit jako příjemné fantazírování sofistických konstrukcí, nebo jako pokus rozšifrovat působení duchovního světa do zemské úrovně, ba do úrovně našich národů, je na samostatném posouzení každého čtenáře. 

 

Karel Gott – Bojím se o tento svět

65a

Rozhovor s Karel Gottem v Lidových novinách z 8. června 2001. Je mimořádně zajímavé jej porovnat vzhledem k současnosti. Zlatý slavík přemítá o krizi moderní společnosti a předpovídá brzký příchod nové totality. Odhaluje, že státům nevládnou politici, ale někdo úplně jiný.

Když už se Karel Gott rozhodne vyjádřit veřejně jiným způsobem než písní, stojí to rozhodně za to. Hovořit s ním o historii 20. století, globalizaci nebo třeba o Václavu Havlovi je silný zážitek. Matador české pop-music na chvíli odloží svůj charakteristický úsměv a vypráví například o tom, že všichni jsme jen pouhými figurkami, kterými manipulují tajemné skupiny mocných finančníků a okultistů. Muž, jenž za své poslání považuje „přivádět publikum do meditativní polohy, v níž se přenese do fiktivního světa příjemných pocitů“, varuje, že se řítíme vstříc nové orwellovské totalitě.

* Nelákalo vás někdy opustit dráhu zpěváka a přejít do politiky?

Opravdu nelákalo. Neumím si představit, že bych mohl nalézt většího uplatnění, naplnění a radosti v jiné profesi, než v té, které se posledních čtyřicet let věnuji. Navíc pro politickou kariéru je potřeba úplně jiný druh talentu. V případě neúspěchu by návrat do showbyznysu s tím, že jsem si to rozmyslel a budu zase zpívat, byl směšný.

 

Anthroposofie a náboženství

Přepis přednášky z 18. 12. 1993  

Dnes se pokusíme si objasnit vztah anthroposofie k náboženství, neboť jde o otázku, v níž vládne stále mnoho nejasností, stejně, jako tomu již bylo v době, kdy se na počátku našeho století antroposofie začala vyvíjet.

Omyly o anthroposofii

Anthroposofie bývá často označována za jakési nové náboženství či dokonce za náboženskou sektu..., jindy za novou formu gnose, především z církevních kruhů, které takto šmahem označují v určitém pejorativním smyslu každé svobodné, na církvi nezávislé úsilí o poznání; z týchž míst je antroposofie často obviňována jako názor nekřesťanský, ba dokonce v jistém smyslu atheistický.

Bude proto užitečné zamyslet se nad vztahem anthroposofıe a náboženství a osvětlit si jej z různých hledisek: historických i aktuálních, ideových i praktických, exoterních i esoteních…

Těm, kdož mají určité vědomosti o antroposofii, není třeba zdůrazňovat, že anthroposofie žádným novým náboženstvím není a ani nikdy nechtěla být, že nevychází z nějakého náboženského zjevení, ale usiluje o nezávislé, samostatné poznání a teprve z něho se snaží fenomén náboženství pochopit a přispět tak k prohloubení náboženského života jako takového…

Vědomý kontakt s nadsmyslnem

Protože myšlení je samo o sobě nadsmyslovou silou, vede přístup k poznání, jaký zvolil Rudolf Steiner ve své Filosofii svobody a v dalších spisech první fáze své činnosti ve svých důsledcích k vnímání nadsmyslových skutečností. Podmínkou ovšem je, aby schopnost myšlení byla vypracována a vyvinuta tak, že se sama stane jakýmsi orgánem vnímání, že se stává silou zřivou. Z tohoto základu pak zákonitě vyplynula celá Steinerova antroposofie. Jejím východiskem byl zřivý intelekt, který je zárodkem vyšších stupňů poznání – imaginace, inspirace a intuice, jimiž je možno pronikat do duchovní podstaty všech jevů.

Teprve s takto vyvinutým intelektem přistupuje anthroposofie, kromě jiného, i k otázkám náboženského života a jeho podstaty. Nepouští se přitom do diskuse s tradičními věroukami, které vyvinuly svou theologii a zjevení a na dogmatech, ale odpovídá z vlastního zření na otázky, jež z potřeby náboženského života vznikají, mezi nimi především na otázku, týkající se bytosti Kristovy.

K těmto problémům přistupuje přitom se stejným úsilím o věcnost a se smyslem pro skutečnost, jaký mají přírodní vědy ve své oblasti. Nalézá také způsob vyjadřování, svou pojmovou mluvu, jíž může přesně odlišovat to, co sama takto poznává od pouhého podání autorit a stavět na jeho místo výsledky vlastního pozorovaní a bádání. Takto nalézá anthroposofie znovu obsah a smysl toho, o čem hovořila stará náboženství a co zůstalo zachováno v tradici a osvětlit z vlastního zážitku zejména význam centrální události vývoje Země a lidstva - mysteria na Golgotě.Toto mysterium dnešní církve pod vlivem vnější kritiky textu a abstraktní, racionální interpretace do značné míry ztratily.

Církevní nedůvěra vůči duchovnímu poznání

Již v prvních stoletích po Kristu stálo proti sobě exoterní uznávání Krista ve víře a esoterní vývoj jednotlivců v hlubším duchovním poznání. Protiklad vznešenosti zjevení a malosti lidského já vyústil pak v nedůvěru k možnostem duchovního poznání a duchovní proudy, jako byla gnose, která se snažila pochopit Krista ještě ze starých mysterijních pojmů, byly potlačovány jako neoprávněná pýcha a kacířství. Zůstala pouze citově zabarvená víra bez vlastního poznaní, které se vyvíjelo dále jen ve skrytých proudech a v obrazech pověstí, jako byl středověký mýtus o svatém Grálu.

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar