Tipy a inspirace

A+ A A-
  • Líbil se Vám článek? Sdílejte jej!  

TIPY

 

Dluhy-Smith: Osévání mraků, ionosférická zrcadla. Co když klima doplácí na pokusy s počasím?

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování. 

Americký prezident Donald Trump nedávno navrhoval rozstřílet hurikány nukleárními zbraněmi. Ačkoliv jeho návrh zněl šíleně, pro zasvěcené nebyl tak úplně zcestný.

Za prvé: svět má za sebou přes dva tisíce nukleárních zkoušek. Připomeňme si třeba jaderné pokusy Sovětského svazu či Spojených států začátkem 60. let, které zasáhly prakticky všechny vrstvy atmosféry. Intenzita výbuchů byla stokrát silnější než v případě bomb svržených na Hiroshimu a Nagasaki. Cílem bylo mimo jiné zkoumání Van Allenových radiačních pásů, které za určitých okolností znemožňují fungování různých sond, družic a satelitů ve vesmíru.

Za druhé: o manipulaci s počasím pro komerční či vojenské účely se svět pokouší přes půlstoletí. Vždyť například americký Projekt Stormfury (v překladu „běsnění bouře“), který probíhal v 60. a 70. letech, se o zmírnění hurikánů či jejich možné odklonění vehementně snažil. Umělé řízení počasí se stalo od druhé poloviny 20. století celosvětovou záležitostí a mohlo mít klíčový vliv na současnou změnu klimatu. 

Osévání mraků není mýtus. Možná se děje právě teď

Klimatické změny jsou reálné a radikální snížení emisí oxidů uhličitého CO2 a dalších skleníkových plynů je nutností. Přechod z fosilních paliv na jiný druh energií je nutný i kvůli celkovému znečištění planety a jejímu dalšímu drancování, například nyní v případě tající Arktidy. V tomto na první pohled beznadějném boji s rapidně se měnícím klimatem a s neochotou globálních vláda elit podniknout potřebné systémové změny se především studenti snaží zatáhnout za záchrannou páku.

 

Tisulská princezna – pokračování příběhu 

Před několika lety vyšel na tomto blogu překlad velkého příběhu z malé sibiřské vesničky Ržavčik. Během času se rozběhl po českém internetu a od té doby se mě čtenáři ptají: Je to pravda, nebo nás zas někdo tahá za nos?

Odpovím upřímně – nevím. Ale nic mi nebránilo po věci zapátrat. Letos od této události totiž uplynulo 50 let a na ruské internetové scéně se opět zvedla vlna zájmu o tento polozapomenutý případ. V tomto materiálu vám tedy nabízím, co dalšího se mi podařilo objevit. Předem však upozorňuji, že se v drtivé většině jen stále opakuje už známý příběh a nových informací je jak šafránu. Obzvlášť ze strany těch, kdo by mohli něco opravdu seriozního říci, je ticho. Někdo by řekl, že podezřelé.

Těm, kdo onen článek nečetli, doporučuji se k němu před čtením tohoto pokračování vrátit. A pro ty, co nemají čas, alespoň v krátkosti  pár slov k jeho obsahu. 

V uhelném dole u vesničky Ržavčiku (55.6934939N, 88.2766642E, Kemerovská oblast, RF) byl v září roku 1969 objeven starověký sarkofág, ve němž byla uložena mladá žena evropského vzhledu. Ačkoli ležela v hloubce 70 m pod dvacetimetrovou vrstvou uhlí - stáří nálezu se uvádělo ve stovkách milionů let! - nebyly na ní patrné vůbec žádné známky rozkladu. Ženu, jež vstoupila do povědomí pod jménem Tisulská princezna, si přišla prohlédnout téměř celá vesnice. Pak ji však i se sarkofágem odvezli vrtulníkem „odpovědné orgány“. A tím se po ní slehla zem.

Článek o tom byl poprvé publikován v novinách „Arkaim“ č. 124. Jeho autorem je novinář Oleg Kuliškin, který v něm zaznamenal příběh neznámého spolucestujícího. To bylo v roce 2002.

 

Ruská Šambala

Odedávna lidstvo hledalo zemi zaslíbenou. Nejdříve to byla Atlantida, Janovo království, pak i jiná místa síly, tajemství, mystiky i nových znalostí. V 19. století si našlo nový objekt svého hledání a tím se stala Šambala. 

V Evropě o ní poprvé uslyšeli od jezuitů v roce 1627. Tito mniši putovali Asií a vyprávěli místním obyvatelům o Ježíšovi. Ale ti na to odpovídali, že u nich existuje místo, kde přebývají Velcí Učitelé. Nazývali ho Šambalou a ukazovali směrem na sever. A právě ji mnozí hledali v Himálajích, na poušti Gobi i v Pamíru, jenom ne v Rusku…Známý výzkumník Sibiře a autor pozoruhodné knihy Řeka života (v originále Угрюм-река, pozn. překl.) Vjačeslav Šiškov v ní zaznamenal mnoho sibiřských legend. Tady je jedna z nich: „Na světě existuje taková exotická země, která se jmenuje Bělovodí. Zpívá se o ní v písních, vypráví se o ní v pohádkách. Nachází se na Sibiři, možná za ní nebo ještě někde jinde. Je třeba projít stepí, horami, nekonečnou tajgou, stále na východ ke slunci cestu svoji vést, a pokud ti bylo dáno při narození do vínku štěstí, pak na vlastní oči spatříš Bělovodí.

Půda v ní je úrodná, deště teplé, sluníčko blahodárné, pšenice sama od sebe roste celý rok, nemusí se orat ani sít; jablka, melouny, vinná réva a v kvetoucí vysoké trávě bez konce se pasou nespočetná stáda. Ber, vládni. Tato země nepatří nikomu, v ní veškerá vůle, veškerá pravda od pradávna žije. Je to neobyčejná země“.

 

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar