Tipy a inspirace

A+ A A-
  • Líbil se Vám článek? Sdílejte jej!  

TIPY

 

Rozprava nad očkování

Skotský lékař, autor, řečník a skeptik nedávno zveřejnil na svém blogu drmalcolmkendrick.org následující „zakázané“ otázky o očkování.

Mé pocity ohledně diskuse o očkovacích látkách

Jak čtenáři mého blogu jistě budou vědět, hlavní oblastí mého zájmu jsou kardiovaskulární choroby, což je velké a složité téma, v jehož rámci bývá každý, kdo zpochybňuje „konvenční“ myšlenky, nemilosrdně napaden. Ve srovnání s oblastí očkování se však bitvy okolo kardiovaskulárních chorob zdají naprosto bezvýznamnými. Pouhé hašteření v mateřské škole. Jsem členem online komunity lékařů, která se ve Velké Británii jmenuje „Doctors Net", a není přístupná veřejnosti. Kdykoli se tam objeví jakýkoliv příběh o očkování, je docela děsivé pozorovat, nakolik vzteklé a nenávistné rekce vyvolá. Pokaždé, když se „Doctors Net" dotkne tématu MMR (measles, mumps, rubella – trojvakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám), lékaři prohlašují, že by Andrew Wakefield měl být uvržen do vězení a už nikdy se mu nesmí dovolit vydělat žádné další peníze, že je to podvodník a zločinec – a to jsou ty příjemnější komentáře.

Je jasné, že v lékařském povolání existuje bezvýhradná víra v očkování – to znamená ve všechna očkování, na všechny nemoci, kdekoliv – pro kohokoliv. S opovržením se setká každý, kdo se odváží naznačit, že by s očkováním mohly být spojeny nějaké problémy. „Budeš zodpovědný za zabití milionů dětí. Nerozumíš vědě.“ A podobně. Když už jde o vědu, je pro mě zábavné, že se s očkováním začalo dříve, než kdokoli pochopil jakoukoli vědu, která by měla cokoli společného s mikroby a imunitním systémem. Všechno to začalo, a to je zaznamenáno, pozorováním, že u dojiček byla mnohem menší pravděpodobnost onemocnění pravými neštovicemi. To vedlo k myšlence, že byste měli lidi úmyslně preventivně infikovat kravskými neštovicemi (plané neštovice), aby se nenakazili neštovicemi pravými. Odvážné.

 

Rusové otevřeli 700 km dálnici z Moskvy do Petrohradu, postavili ji z ničeho v pustině

Rusové otevřeli 700km dálnici z Moskvy do Petrohradu, postavili ji z ničeho v pustině

I velké dopravní stavby obvykle vznikají v blízkosti existujících uzlů, už kvůli snazší obslužnosti stavby. Rusové na to šli jinak, novou obří dálnici postavili doslova v bažinách.

Nová vysokorychlostní dálnice M-11 mezi Moskvou a Petrohradem byla oficiálně zprovozněna. Formální přestřižení pásky sice proběhlo už před několika týdny, až nyní ale nabylo platnosti rozhodnutí úřadů o povolení provozu po tomto spoji, který by se měl auty zaplnit postupně do konce listopadu.

Kompletní budování důležité tepny stálo 550 miliard rublů (cca 198,7 mld. Kč), na ruské poměry velmi drahý projekt zabral sedm let především kvůli boji s přírodou. Dálnice vznikla od základů mezi bažinami a hlubokými lesy ruského venkova, není náhradou ani doplněním žádného blízkého spoje.

Úsek dlouhý 684 kilometrů umožňuje úlevu dosavadní, jinudy vedoucí spojnici M10. Dojezd z Petrohradu do Moskvy se zkrátí na průměrných 5,5 hodiny, protože místy motoristé mohou využít až osm pruhů s bezpečným křížením na všech sjezdech, respektive výjezdech. Použité prvky bezpečnosti a vysoká propustnost umožňují velkolepé dílo zařadit do nejvyšší kategorie A1.

 

Dluhy-Smith: Osévání mraků, ionosférická zrcadla. Co když klima doplácí na pokusy s počasím?

obrazek

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smit z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování. 

Zdroj: Reuters Autor: Alexey Pavlishak 

Americký prezident Donald Trump nedávno navrhoval rozstřílet hurikány nukleárními zbraněmi. Ačkoliv jeho návrh zněl šíleně, pro zasvěcené nebyl tak úplně zcestný.

Za prvé: svět má za sebou přes dva tisíce nukleárních zkoušek. Připomeňme si třeba jaderné pokusy Sovětského svazu či Spojených států začátkem 60. let, které zasáhly prakticky všechny vrstvy atmosféry. Intenzita výbuchů byla stokrát silnější než v případě bomb svržených na Hiroshimu a Nagasaki. Cílem bylo mimo jiné zkoumání Van Allenových radiačních pásů, které za určitých okolností znemožňují fungování různých sond, družic a satelitů ve vesmíru.

Za druhé: o manipulaci s počasím pro komerční či vojenské účely se svět pokouší přes půlstoletí. Vždyť například americký Projekt Stormfury (v překladu „běsnění bouře“), který probíhal v 60. a 70. letech, se o zmírnění hurikánů či jejich možné odklonění vehementně snažil. Umělé řízení počasí se stalo od druhé poloviny 20. století celosvětovou záležitostí a mohlo mít klíčový vliv na současnou změnu klimatu.

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar