Odpovědní úředníci přichází s tím, že není důvod k obavám, jde jen o průzkum. Nikdo přeci nechce těžit v chráněném území. Znovu tedy opakuji, průzkum je faktická těžba. Průzkum je těžba frackingem. A proč tedy zkoušet plyn těžit, když nás výsledek vlastně nezajímá?
A on skutečně chce někdo nacpat půl miliardy do zkušební těžby?
Jen tak, pro dobrý pocit a nic za to? Bohužel tahle pohádka by měla mnohem drsnější konec, než dokázala napsat místní hororová pohádkářka Božena Němcová. Státní úředník obětuje stovky kilometrů čtverečních na zemi i pod ní. Dovolí zničit tisíce let staré zásoby pitné kojenecké vody. Dělá to z hlouposti? Z nenávisti k vodě? K Přírodě? Za úplatu? V zásadě je jedno proč. Ale je zapotřebí postavit se proti, protože jinak se staneme spolupachateli téhle tragédie. Nevěřte p. Rudolfovi a jemu podobným úředníkům, kteří tvrdí, že těžba je ve veřejném zájmu. Ve veřejném zájmu je totiž jedině a jen život. A k tomu je třeba pitná voda a zdravá krajina.
V boji proti těžbě břidlicového plynu hydraulickým štěpením se úspěšně postavili lidé v Kanadě, New Yorku, ale i ve Francii, JAR nebo Bulharsku. Tam všude byla těžba zakázána kvůli zátěži na zdraví a ekologii. Občanská odpovědnost je vyzkoušená a osvědčená cesta.
Nebuďme ovce
Nemá cenu zůstávat s kritikou poměrů stranou, tady nejde o politiku, tady jde o místo k žití. O naše místo k žití. Tady jde o obrovský kus území, od Hradce až k Náchodu, který nám chce někdo vzít. A ten přesah působení jedů může být i větší. Nedejme se. Jinde to dokázali, ale neseděli, nenadávali potichu v hospodě. Ozvali se. Nedali se. Je to povinnost k životu.
