Mám-li se ale podívat na obě ideologie, tedy na jednu stranu položit tu, jež staví zisk nad lidskost a klidně jej bude realizovat návratem do džungle, přičemž solidaritu zcela odvrhne jako zbytečnou brzdu, na druhou stranu pak tu, jež vznikla coby touha po svobodě otrokářstvím, feudalismem a kapitalismem utiskovaných a jejíž nedílnou součástí je právě solidarita, která nás od většiny všeho živého odlišuje a lze ji proto vzít za základ humanismu, pak ta první jako individualisticko-egoistická u mne propadá a druhá, kooperativní a solidární, odhlédnu-li od nepříliš zdařených pokusů ji realizovat, u mne má navrch. Samozřejmě, že je přitom nutno míru solidarity nastavit racionálně, nikoli maximálně, jinak by se mnohým stala demotivačním faktorem. Nicméně vždy budu oponovat všem stoupencům svobodného podnikání s pokud možno nulovým omezením coby motivačního ideálu námitkou, že inteligentní seriozní člověk nepotřebuje být k aktivitě motivován možností vlastnit víc než jiní, neboť přijímá práci jako samozřejmou nezbytnou součást života a k jeho naplnění v tomto směru mu stačí být v ní co možná nejvíc společensky užitečný.
Znění celého článku ze kterého jsme pro Vás uveřejnili upoutávku je zde: http://www.blisty.cz/art/71378.html