Pacifičtí herinci krvácí z žáber, očí a břich, výskyt červeného lososa u pobřeží Aljašky je na historickém minimu (vloni pokles o 80%), jsou nacházeny stovky mrtvých ptáků, vypadajících jako by se rozpadli a silně krváceli, je vysoká úmrtnost ryb, podivné nemoci způsobují, že lední medvědi přichází o srst (pelichavost) a mají krvácivé boláky, tuleni a mroži trpí letargií, hnisavými boláky, mají oteklé plíce a krvavé hleny.
Vědecká komunita je zmatená a předkládá několik scénářů: špatné počasí (způsobující krvácivé boláky? Způsobující krvácení ryb?); toxiny (způsobující rozpad ptáků na kusy?); virus (ovlivňující tolik různých druhů?); a radiace. Bingo!
Hledáte odpověď? Začněme od začátku, přesněji 11. března 2011, tsunami po zemětřesení Tohoku, které způsobilo selhání zařízení, jaderné tavení a úniky radioaktivního materiálu. Pak zkoumejte, co se od té doby dělo, kdy do Tichého oceánu unikalo denně 400 tun radioaktivních materiálů, každičký den, po jeden tisíc a sedm dní, což znamená sto dva tisíc osm set tun radioaktivního odpadu.
U pobřeží Japonska se setkávají severojižní proud Kurošio a severojižní proud Ojašio a míří odtud na Aljašku a pak dolů ke Kalifornii. Mohlo by toto být vysvětlením výše zmíněných hororů?
Znění celého článku ze kterého jsme pro Vás uveřejnili upoutávku je zde: http://zvedavec.org/komentare/2014/01/5796-otraveni-pacifiku.htm