Tipy a inspirace

A+ A A-

BILDERBERG GROUP

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Mocná globální elita - tak bývá obvykle charakterizována tzv. Bilderberg group. Spolu s jejími sesterskými organizacemi - Trilaterární komisí (Trilateral Commission) a Výborem pro zahraniční vztahy (CFR, Council on Foreign Relations) - se jí připisuje poválečné ovládnutí celého demokratizačního procesu. Opatření, implementovaná touto skupinou, dodnes zajišťují kontrolu nad celosvětovou ekonomikou s využitím nepřímých politických vlivů a prostředků.

 

images

 

Skupina má svoje jméno od hotelu Bilderberg v nizozemském Oosterbeeku, kde se v roce 1954 uskutečnilo její první setkání. Bylo motivováno zájmem, vyjádřeným v té době mnoha významnými osobnostmi na obou stranách Atlantiku - aby spolupráce západní Evropy a severní Ameriky na celosvětových otázkách kritické důležitosti byla mnohem užší. Tito lidé měli pocit, že pravidelné neoficiální a neformální diskuze by mohly přispět k lepšímu porozumění celému komplexu sil a hlavních trendů, ovlivňujících západní civilizaci v obtížném poválečném období. Kromě toho vytvoření několika demokratických monarchií v západní Evropě zabránilo členům jejich královských rodin hrát přímé aktivní role v politickém procesu. I pro ně se tak stala skupina Bilderberg vhodnou platformou k uplatňování jejich vlivu.

Stručně řečeno - Bilderberg je uznávané, flexibilní a neformální diskuzní fórum předních světových osobností, kde mohou být volně vyjádřeny různé pohledy a názory na diskutovaná témata, což má přispět k vzájemnému porozumění.

Vznik Bilderberg Group

Velice významnou osobností, spojenou se vznikem a vytvořením skupiny Bilderberg, byl Joseph H. Retinger (známý také jako Jeho Šedá Eminence). Jeho pestrá celoživotní kariéra ho dovedla až na špičku světových mocenských elit. Jako katolík býval často považován za agenta Vatikánu, fungoval jako prostředník v jednáních mezi papežem a generálem jezuitského řádu. Jedním z nejznámějších Retingerových úspěchů v evropské politice bylo ustavení evropského parlamentu (Council of Europe) 5. 5. 1949 ve Štrasburgu. Jeho výkonný výbor mu poskytl první významnou platformu pro jeho expanzívní ideologii. Od svého studia na francouzské Sorbonně věřil


Snímek z historického prvního zasedání v hotelu Bilderberg

Retinger na větší evropskou jednotu, ve vojenské i ekonomické oblasti. Značnou část svého života věnoval naplňování těchto ambicí. Svého času navrhoval i sjednocení východní Evropy propojením Rakouska, Maďarska a Polska jako tripartitní monarchie pod vedením jezuitského řádu. Retingerovy aktivity se neomezovaly pouze na Evropu. Během několika svých cest do Mexika hrál klíčovou roli ve vytvoření odborového hnutí v roce 1920. Díky bezprecedenčnímu úspěchu získal důvěru mexické vlády, přesvědčil ji k znárodnění amerických naftařských zájmů v Mexiku a vedl za ni tajná jednání s vládou USA. Aktivní byl i ve válce. Byl politickým poradcem generála Sikorského a pracoval pro polskou exilovou vládu v Londýně. Ve věku 58 let seskočil padákem do Němci okupovaného území u Varšavy provést sabotážní akce. Díky všem těmto zkušenostem byl schopen v padesátých letech udržovat kontakty s mnoha významnými politickými, vojenskými i církevními činiteli. Jeho hlavním cílem bylo sjednotit svět v míru. Záruky měly být pod kontrolou nadnárodních mocných organizací. Byl přesvědčen, že takové organizace budou imunní proti krátkodobým ideologickým konfliktům, vznikajícím mezi vládami jednotlivých států. Považoval za nedůležité ekonomické ideologie jednotlivých zemí a věřil, že rozdíly budou srovnány mocnými mnohonárodními organizacemi, určujícími a zajišťujícími silnou ekonomickou a vojenskou politiku a tím vytvářejícími jednotu a vazby mezi národy. Díky svým poněkud levicovým názorům věřil, že i vůdcové vznikajících socialistických a komunistických států budou ochotni s ním jednat.

Retinger ovšem věděl, že "kontroly" světa nelze dosáhnout bez účasti Spojených států amerických. Proto zahájil kampaň pro vytvoření Atlantického společenství. Tím se měl stát vývoj Evropy důležitým politickým cílem i pro americké politiky, což by zabránilo jejich izolaci. S vědomím toho všeho zapojil do celé záležitosti svého blízkého a vlivného přítele, prince Bernharda Nizozemského, který byl v té době významnou postavou naftového průmyslu a ovládal Royal Dutch Petroleum (Shell Oil) a Societe Generale de Belgique. V roce 1952 mu navrhl uspořádání tajné konference za účasti vedoucích představitelů NATO za účelem otevřené a upřímné diskuze o mezinárodních záležitostech za zavřenými dveřmi. Setkání mělo zúčastněným umožnit svobodně vyjadřovat své názory, protože by se nezúčastnili žádní novináři. Princ Bernhard tento plán bezvýhradně podpořil a společně vytvořili organizační výbor pro přípravu akce. Benhard oslovil Trumanovu administrativu

(vládu USA) a informoval je o celém záměru. Navzdory pozitivnímu přijetí se první skupina amerických partnerů vytvořila až za vlády D. Eisenhowera. Americká skupina byla od samého počátku výrazně ovlivněna Rockefellerovou rodinou, majiteli Standard Oil Company (konkurenční k Royal Dutch Petroleum). Od té doby se na činnosti Bilderbergu projevovaly vždy zájmy naftařského průmyslu.

Retingerův hlavní cíl při vytvoření skupiny Bilderberg měl další důležitější aspekty než jen vytvoření neformální skupiny světové elity. Předpokládalo se, že zavedením dynamických skupinových technik a vytvořením mezinárodního mozkového trustu se podaří ovlivnit i ty "méně osvícené" z členů skupiny směrem k přechodné diplomacii studené války.

Na prvním setkání vytvořené skupiny 29. - 31. května 1954 byly prezentovány různé, i diametrálně odlišné ideologie. Ve Spojených státech v té době vrcholilo období McCarthyismu, zatímco evropští účastníci byli touto propagandou zděšeni a měli pocit, že Amerika směřuje k ultrapravicovému fašistickému státu. S ještě čerstvými vzpomínkami na druhou světovou válku považovali evropané tento koncept za odporný. Američtí účastníci jednání zřejmě také nebyli jednoznačnými zastánci těchto koncepcí, protože ve snaze nastolit stav vzájemné důvěry prohlásili, že věří, že při příštím zasedání v následujícím roce již bude McCarthy pryč z politické scény.

Od té doby se (kromě roku 1976) koná setkání Bilderberg Group každoročně - v posledních letech to bylo 1. až 3. 6. 2000 Brusel, Belgie, 24. až 27. 5. 2001 Gothenburg, Švédsko, 30. 5. až 2. 6. 2002 Chantilly, VA, USA, 15. až 18. 5. 2003 Versailles, Francie, 3. až 6. 6. 2004 Stresa, Itálie, 5. až 8. 5. 2005 Rottach-Egern, Německo.

Účast

Každoročního zasedání se účastní obvykle 100 až 130 osobností, 80 ze Západní Evropy a zbytek ze Severní Ameriky. Asi jedna třetina je z vládních a politických kruhů, zbývající dvě třetiny z průmyslu, financí, školství a komunikací. Všichni se účastní zasedání ve svém volném čase a jako soukromé osoby, bez ohledu na své funkce. Účastníky zve předseda po konzultacích se členy řídicího výboru, sboru poradců a čestných tajemníků. Tento výběr zajišťuje kvalitní, informovanou a vyváženou diskuzi o předložených tématech. Osobnosti jsou vybírány na základě jejich znalostí, postavení a zkušeností. Všichni dodržují zásady, že se o ničem nehlasuje, nenavrhují se žádné rezoluce a nečiní se žádná politická prohlášení. Účastníci zasedání dostávají na závěr stručné písemné materiály, žádné materiály však nejsou nikdy poskytovány médiím.

V posledních letech byli mezi účastníky z obecně známějších osob např. nizozemská královna Beatrix, švédský král Carl XVI Gustaf, Tony Blair, Angela Merkel, Henry Kissinger, Donald Rumsfeld (ministr obrany USA), Jorma Ollila (CEO Nokia), Gunter Verheugen, Hans van den Broek, Romano Prodi, John Kerry, David Rockefeller, John Edwards, Bill Gates, Melinda Gates, Paul Wolfowitz, Colin Powell, Dick Cheney ad. V roce 2003 se setkání zúčastnil i Michal Žantovský, dřívější velvyslanec ČR v USA.

Financování

Náklady na zasedání jsou obvykle na bedrech členů řídicího výboru z pořádající země. Jsou pokryty výhradně soukromými příspěvky účastníků.

Řídicí orgány

Bilderberg group nemá žádný oficiální statut, není to tudíž žádná organizace ani společnost.

Prvnímu zasedání Bilderbergu předsedal princ Bernhard of the Netherlands, který pak v této funkci setrval 22 let. Po něm se této funkce ujal Lord Home of the Hirsel (dřívější ministerský předseda Spojeného království), který předsedal 4 roky. Na zasedání v roce 1980 od něho převzal funkci Walter Scheel, dřívější prezident Spolkové republiky Německo. Ten odstoupil po pěti letech a nahradil ho Lord Roll of Ipsden (prezident společnosti

S. G. Warburg Group plc.). Od roku 1989 byl předsedou Lord Carrington (dřívější generální tajemník NATO, předseda představenstva Christie's International) a v současné době je to belgický politik Étienne Davignon, dřívější viceprezident Evropské komise, předseda představenstva Société Générale de Belgique.

Řídicí výbor (Steering Committee) tvoří předseda, generální tajemník pro Evropu a Kanadu, generální tajemník pro USA, pokladník a dalších 24 členů z 15 evropských zemí, USA a Kanady.

Skupinu poradců (Advisory Group) tvoří dalších 9 členů.

Průběh zasedání

Fórum Bilderbergu je výjimečné tím, že se ho účastní nejrůznější významné osobnosti z vládních i nevládních kruhů, které přes rozdílné postoje, názory a zkušenosti mají upřímnou snahu o vzájemné porozumění a nalezení společných východisek z diskutovaných problémů. Tato setkání jsou jednou za rok, třídenní, zcela soukromá, každý je tam pouze sám za sebe, diskutuje se zcela neformálně bez přítomnosti médií. To vše umožňuje účastníkům vyjadřovat zcela svobodně, otevřeně a nezávazně svoje názory.

Další podobné skupiny

Koncepce Bilderbergu nebyla něčím zcela novým. Ačkoliv již v době jeho vzniku existovaly podobné skupiny, žádná ale nepřitáhla tolik pozornosti a nebylo okolo ní vytvořeno tolik mýtů.

Skupina Bohemian Grove, založená v roce 1872 v San Franciscu, hrála v poválečné politice USA rovněž důležitou úlohu. Jejím přičiněním se např. stal D. Eisenhower republikánským kandidátem na prezidenta v roce 1952. Další skupinou s podobným cílem byla Ditchley Park Foundation, založená v roce 1953 v Anglii. V roce 1952 navrhl maršál Montgomery pořádání velitelských cvičení NATO (na papírové úrovni, nikoliv s reálnými přesuny sil) a bylo vytvořeno jeho velitelství - Supreme Headquarters Allied Powers in Europe Exercise, SHAPEX. Od té doby se konalo každoročně zasedání tohoto orgánu v jeho sídle nedaleko belgického Mons, a jednání se postupně rozšiřovala i na nevojenská témata. Idea zakládání takových skupin nezmizela ani po vzniku Bilderbergu.

V roce 1957 se uskutečnila první Pugwashská konference o světových a vědeckých otázkách. Jejím hostitelem byl pandit Nehru. Mezi zakladateli byly osobnosti jako Bertrand Russell nebo Albert Einstein. Zúčastnili se vědci z USA i ze Sovětského svazu, velmi aktivní roli hrála Británie. Konference propojovala lidi z východu, západu i nezařazených zemí. Pugwashská konference hrála významnou roli zejména v období, kdy vztahy mezi Východem a Západem byly na mrtvém bodě. Jednou z posledních vzniklých skupin je Williamsburg, známý i pod jménem Asijské okno. První zasedání v roce 1971 financoval J. D. Rockefeller a skupina funguje dodnes.

Žádná z těchto skupin, včetně CFR (Výbor pro vztahy se zahraničím) a Trilaterals, však nezískala na vytváření a určování globální politiky takový vliv, jako Bilderberg.

Další informace:

http://en.wikipedia.org/wiki/Bilderberg_Group

http://www.sourcewatch.org/index.php?title=Bilderberg


Hotel Bilderberg, kde se uskutečnilo první zasedání v roce 1954

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar