Tipy a inspirace

A+ A A-

Rozvíjení vědomí v nevědomém světě

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Politici se trvale vyhýbají pravdě. Jak se jim to může stále dařit? Podle nedávné studie provedené na Harvardově univerzitě je to proto, že se lidé neumějí soustředit a déle udržet svoji pozornost. Todd Rogers z Harvard Kennedy School a Michael I. Norton z Harvard Business School, dva behaviorální vědci, provedli jednoduchý experiment, aby zjistili, za jakých okolností a zdali vůbec jsou lidé schopni zaregistrovat vyhýbavou nebo nedůvěryhodnou odpověď.

Nahráli člověka, který odpovídal na otázku o obecné zdravotní péči (což je v Americe kontroverzní téma). Potom připojili tuto odpověď (identickou) ke třem různým otázkám:
• k originální otázce na zdravotní péči,

• k otázce na ilegální používání drog
• a k otázce o terorismu.

Bylo pozoruhodné, že testovaní lidé považovali dotyčného člověka za stejně důvěryhodného, když slyšeli jeho odpověď na zdravotní péči u otázky na ilegální používání drog (zcela jiné téma), jako když odpovídal na originální otázku o zdravotní péči. Nejen to, když byli okam-žitě potom dotázáni, téměř nikdo si nebyl schopen přesně vybavit, jak zněla otázka. Podle Ro-gerse je jeden důvod pro tato zjištěn í v tom, že se lidé neumějí soustředit a udržet svoji pozornost delší dobu.

Špatné soustředění je „vlastní všem zvířatům, která jsme zatím studovali,“ říká Rogers. „Ačkoliv si to neuvědomujeme, při procházení svými životy registrujeme pouze hlavní rysy toho, co se okolo nás děje. I kdybychom chtěli věnovat pozornost každé odpovědi, měli bychom na to ome-zenou kapacitu.“

Další, související důvod je, že když lidé naslouchají řečníkovi, vnímají i neverbální signály jako řeč těla, výrazy tváře a atraktivitu, charizma. Stručně řečeno, i když děláme něco tak jednoduchého, jako je naslouchání řečníkovi, publikum je zahlceno informacemi, což umožňuje politikům vyhnout se požadovaným odpovědím, aniž by to bylo na první pohled zřejmé.

Tato zjištění mají více než jen teoretický význam. Lidé v situaci, kdy čelí ekonomickým a soci-álním krizím a jsou pronásledováni celým spektrem globálních konfliktů, hladomorů a ekologických kolapsů, požadují změnu. Zároveň se však šíří nedůvěra ke všem politickým a ekonomickým ideologiím. Světová civilizace je v tomto bodě jako nemocný člověk, který se neklidně převaluje
v posteli a není schopen najít pohodlnou polohu. Možná není zapotřebí změna v ideologiích, ale změna ve vědomí.

Problém se stává závažnějším než pouze zjistit, zda politik na otázku odpověděl, nebo ne. Mnoho velkých světových duchovních tradic nám často říká, že žijeme v iluzi. (http://www.bibliotecapleyades.net/ciencia/ciencia_consciousuniverse256.htm).

Duchovní učitel dvacátého století G. I. Gurdějev (http://www.bibliotecapleyades.net/sociopolit-ica/sociopol_newage01b.ht m#The%20Fourth%20Way) řekl: „Moderní člověk žije v nevědomí, v nevědomí se narodil a v nevědomí umírá.“

Současný tibetský láma Tarthang Tulku napsal: „Protože naše schopnosti sebepozorování nej-sou obvykle dobře vyvinuty, jsme často slepí i ke svému utrpení.“

Dalo by se tedy říci, že je to naše špatná schopnost soustředit se, která nás udržuje v ne-schopnosti „vidět“? V určitém otroctví nevědomosti?

Navrhovaná opatření k nápravě této chronické a značně rozšířené poruchy soustředění jsou různá. Podle Gurdějeva je odpověď (alespoň její podstatná část) v tom, čemu on říká „sebeuvě-domování“ – pozornost je rozdělena mezi vnější svět a vnitřní svět.

Jak to funguje v praxi? Jeden z gurdějevských učitelů mi vysvětlil, že za normálních okolností, když se podíváte z okna, vaše pozornost následuje váš pohled. V určitém smyslu slova i vy „jdete z okna“. Přestáváte vnímat sami sebe. Abychom se tomu ubránili, navrhoval, když se díváte z okna udržet část své pozornosti i pro sebe, i kdyby to mělo být něco tak jednoduchého jako vě-domé pociťování vlastní ruky nebo nohy. „Když se díváte z okna, vy přece nikam nejdete,“ vysvětloval.

Pro Tarthanga Tulku leží odpověď někde trochu jinde. Předpokládá, že vaše ztráta pozornosti nějakým způsobem souvisí s hluboce zakořeněným strachem z nepohodlí. Naše utrpení probíhá „pod povrchem“ a my odmítáme se ho „dotknout“, abychom předešli emoční bolesti, kterou by to způsobilo. Alternativou, kterou doporučuje, je nejen se „dotknout“ té bolesti, ale prozkoumat ji – procítit ji tak plně, jak je jen možné.

„Kdykoliv jsme zataženi do fyzického nebo mentálního konfliktu, můžeme se na něj zaměřit, prohloubit ho, snažit se najít jeho centrum,“ říká. Zacházíme-li tímto způsobem s psychologickou bolestí, často ji přetransformujeme do nové, dynamické a kreativnější energie.

Existuje řada dalších přístupů, ale jejich smysl je stejný – zaměřit své soustředění a pozornost na to nezapomenout otázku, která byla položena, nevyjít „ven z okna“.

V tom jsou základy vlastní vůle.
Britský okultista Charles R. Tetworth píše o výcviku magiků:

Jako učeň se on nebo ona museli učit, jak udržet ve své mysli určitý obraz nepřetržitě celou ho-dinu. Učili se, jak udržet směr v prostředí všech rozptylování života. Musí se naučit udržet kontakt s tím, co je v nich reálné, i během silného působení vášní a emocí. Naučí se něco o různých vlnách, které „hýbou“ se srdcem člověka. Budou nezávislí na pohybu módních vln a schopni udržet dlou-hodobý nadhled na zdánlivé tragédie lidstva. To z nich udělá více vědomé členy lidské rasy.

Zatímco něco z toho se nás zřejmě týkat nebude – málo lidí bude asi schopno udržet ve své mysli stejný obraz celou hodinu – poskytuje to dobrý a důležitý návod pro život uprostřed dneš-ních zmatků.

Klíčovým cvičením je – ať už to uděláte jakkoliv – kultivace centra pozornosti uvnitř sebe. Můžete začít třeba teď hned – zavřete oči a seďte pozorně několik minut. Nejdříve zaměřte svoji

pozornost na tělesné pocity, jako např. na pocit chodidel na podlaze, na opření zad do opěradla křesla ap. Potom přeneste svoji pozornost na tok myšlenek, obrazů a emocí, probíhající před „zraky“ vaší mysli. Brzy si uvědomíte, že můžete sledovat tyto myšlenky, jak přicházejí do va-šeho vědomí jako obrázky na obrazovku a stejně snadno zase odcházejí.

Vynoří se tak otázka, kdo vlastně „provádí“ toto sledování? Tělo to není – tělo je součástí toho, co je pozorováno. Není to ani proud myšlenek procházejících přes „obrazovku“ mysli. Rychle zjistíte, že je můžete pozorovat jakoby z dálky. A je-li zde nějaká „dálka“, jakkoliv malá, mezi vámi a myšlenkami, je to okamžitým důkazem toho, že ani myšlenky nejsou „vy“. Uvědomění si této skutečnosti je jedním z cílů přípravy na meditaci.
Umožní vám to, abych použil Tetworthova slova, „udržovat kontakt s tím, co je uvnitř vás reálné“ i během trápení a nepokoje žitého života. Osvobodí vás to i od zotročení takovými záležitostmi jako jsou názory lidí, módní vlny, a – to je snad nejdůležitější – od nenápadného ale debilizujícího připoutání k vašemu konceptu sebe jako „dobrého člověka“.

Provádíte-li dostatečně dlouho sebepozorování, zjistíte, že tyto názory a koncepty sebe jsou pouze něčím, co jste absorbovali z médií, reklamy, z vlastní rodiny nebo od svých přátel. Také ob-jevíte, že jste se uzavřeli do kruhu. Vyhledáváte názory, které zrcadlí ty vaše. Nasloucháte „ex-pertům“, kteří pouze potvrzují to, čemu již věříte. Podporujete politiky, kteří se dovolávají vašich vlastních strachů a falešných představ.

Nemyslím si, že cvičení, která jsem v tomto článku navrhl, jsou všelékem. Nejsou ani jednodu-chá a snadná, a budou vyžadovat značnou míru trpělivosti a úsilí ke zvládnutí i v té nejzákladnější podobě. A uvědomíte si, že sama o sobě neposkytují žádná skvělá řešení složitých problémů dnešního světa. Ale pokud je použijete, stanete se více vědomou bytostí, a budete více osvobo-zeni od deziluzí a úzkostí, které tak těžce dopadají na lidskou rasu.
A co dál?

Dlouhá práce, při které si začnete uvědomovat svoji vlastní speciální funkci – roli, kterou mů-žete hrát, abyste světu pomohli co nejefektivněji. Může a nemusí to zahrnovat i vlastní aktivismus nebo politický program. Místo toho to může být např. vaše tichá práce jako světlo svítící v tem-ných chodbách zdánlivě „bezduché“ korporace. Je to jedno, co to je – je to vaše práce, vaše role. Čím hlouběji se budete dostávat k tomu, co některá učení nazývají „self“ nebo „vyšší Já“, tím více se budete na tuto roli zaměřovat a budete schopni se stát mocnou silou změny, místo slabého, ustaraného a úzkostlivého spotřebitele.

 

Zdroje

P. D. Ouspensky, In Search of the Miraculous: Fragments of a Forgotten Teaching, New York: Harcourt, Brace, & Co., 1949.

Peter Saalfield, „The Art of the Dodge,“ Harvard Magazine, March-April 2012; http://harvardma-gazine.com/2012/03/the-art-of-the-dodge.

Charles R. Tetworth, Wielding Power: The Essence of Ritual Practice, Great Barrington, Massa-chusetts: Lindisfarne, 2002.

Tarthang Tulku, Gesture of Balance: A Guide to Awareness, Self-Healing, and Meditation, Ber-keley, California: Dharma Publishing, 1977.


Redakční překlad ze zdrojového textu: http://www.bibliotecapleyades.net/ciencia/ciencia_consciousscience23.htm

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar