Tipy a inspirace

A+ A A-

Teorie holofraktografického vesmíru

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Už dlouhá staletí si lidé pokládají otázku, co je tou podstatou, která spojuje všechno na světě. A tím světem nemyslím pouze naši planetu, ale celý vesmír i to, co je kolem něj. Kde hledat odpověď na tuto naprosto zásadní otázku? Někteří to zkouší v naší minulosti u starověkých civilizací, jiní zase všemožnými dalekohledy zkoumají vzdálené soustavy, galaxie a vše mezi nimi, další se naopak snaží v urychlovačích dobrat té nejmenší základní částice, kterou již nepůjde dál rozdělit. Po základních Newtonových zákonech přišel Albert Einstein, který je rozšířil a sestavil Obecnou teorii relativity.

 

Ani ta však neobsahovala vše, a tak se nyní na jejích základech teoretičtí fyzikové pokoušejí vypracovat jednotnou teorii pole, která by zahrnovala skutečně vše a určovala by univerzálně platný princip (mezi kandidáty je např. teorie superstrun).

 

Od základů fyziky…

Současná fyzika do značné míry počítá s izolovanou soustavou – to je „soustava entit, které sice mohou silově či jinak působit na sebe navzájem, ale na které nepůsobí žádné vnější síly či jiné okolní vlivy, tj. nedochází ani k výměně energie či informací s okolím soustavy“.

 

Taková soustava ve skutečnosti neexistuje, ale počítá se s ní v rámci zjednodušení a vytváření matematických modelů reálného světa. Čím dále však postupujeme ve výzkumech, tím více se ukazuje, že model izolované sestavy je nedostatečný a vede ve finále k velkým nepřesnostem.

 

Tento uzavřený pohled je potřeba otevřít a rozšířit – brát v úvahu celý vesmír, jeho pohyb a strukturu. Místo hledání základní částice dává větší smysl spíše hledat základní vzor. Vzor, který se opakuje a který je ve všem, co existuje. Pojďme si tedy onu soustavu trochu vylepšit…

 

Základní struktura prostoru

Představte si základní soustavu jako bod, respektive kruh, když se na něj podíváme dost z blízka. Kruh má přecejen ještě zbytečně velký obvod – budeme tedy hledat jeho menší, osově souměrný, stabilní základ, kterým je rovnostranný trojúhelník. A protože ve vesmíru existuje dobře známý zákonpolarity (kladný×záporný pól, kladný×záporný náboj, muž×žena, …), doplníme ji i do této struktury, a tím získáme potřebnou vektorovou rovnováhu. Výsledkem tedy bude kruh opisující „šesticípou hvězdu“:

 

Více na: http://josefstepanek.cz/2835/teorie-holofraktografickeho-vesmiru.html

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar