Když vykopávky v oblasti starověkých Indických měst Harappa a Mohendžodaro (alias Pahorek mrtvých) dosáhly úrovně původních ulic, začaly se objevovat hromady kosterních pozůstatků roztroušených po celých městech. Mnohé kostry se drží za ruce a leží na zemi, jako kdyby už předem jejich nositelé očekávali hrozivý osud. Vypadá to, jako kdyby prostě leželi na ulici, nespáleni. Ty kostry jsou staré tisíce let i podle tradičních archeologických norem. Co mohlo přimět lidi se chovat takovým způsobem? Proč divoká zvěř neroznesla rozkládající mrtvoly? Oficiálně není známa příčina této hromadné násilné smrti. Je ale pravdou, že tyto kostry patří mezi nejvíce radioaktivní, které byly kdy ve vykopávkách nalezeny.Úroveň radiace je srovnatelná s případy kosterních pozůstatků z Hirošimy a Nagasaki.
Na jednom konkrétním místě Sovětští vědci našli kostru, která měla 50x vyšší stupeň radiace než-li je běžné pozadí.
Města Harappa a Mohendžodaro nejsou jediným místem s podobným osudem. Existují i další, které mají shodné příznaky naznačující výbuch velkého rozsahu. Jedno město se například nachází mezi dvěma prameny řeky Gangy, v blízkosti hory Rajmahal. Vše nasvědčuje tomu, že toto místo bylo vystaveno nárazově extrémním teplotám. Obrovské masy stěn a základů města se žárem roztavily a spojili se skelnou nebo keramickou hmotu.
Znění celého článku ze kterého jsme pro Vás uveřejnili upoutávku je zde: http://www.suenee.cz/jaderna-valka-ve-staroveke-indii/
