Tipy a inspirace

A+ A A-

Tajné společnosti - válka svobodných zednářů

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

„Státníci tohoto století nemají co do činění jen s vládami, císaři, králi a ministry, ale také s tajnými společnostmi – uskupeními, která nelze ignorovat. Tyto spolky totiž mohou zničit všechny současné politické řády...“  Tento výrok nepochází od Jana van Helsinga nebo snad od konspiračních teoretiků, ale od konspiračního „praktika“ – bývalého britského premiéra a člena Řádu svobodných zednářů Benjamina Disraeliho. Co nám tím chtěl sdělit?


Je jasné, že na světě existovala a vždy existovat budou spiknutí všeho druhu. Už Bismarck kdysi prohlásil, že se „nikdy nelže tolik jako před volbami, během války a po honu“. Přitom nezáleží na tom, zda se jedná o válečné přípravy, převody firem, obchody s firemními akciemi a jinými cennými papíry (= insider trading) nebo obchody se zbraněmi a drogami – není to nic nového. V této souvislosti lze zmínit také tajný projekt CIA nazvaný operace Drozd (= Operation Mockingbird) na konci 40. let minulého století, jehož cílem byla infiltrace
do médií a jejich následná manipulace. To jsou ale spíše malá spiknutí. Větší význam mají události spojené s 11. zářím 2001, protože v konečném důsledku se nějakým způsobem dotkly celého světa (především kvůli následným zákonům ohledně zpřísnění kontroly lidí). Někteří autoři už od roku 2001 poukazovali na nejrůznější nesrovnalosti, ale nikdo je nebral vážně. Teprve v roce 2010 se o událostech odvážil kriticky informovat časopisFocus Money.


Existence tajných spolků také není pro nikoho tajemstvím. V této knize však mluvíme o globálním spiknutí na úrovni vlád – o velkém plánu, který se připravuje již sto let a nyní se začíná plnit. Může opravdu existovat něco jako globální propojení na všech úrovních?
Britský premiér a svobodný zednář vysokého stupně zasvěcení Winston Churchill byl o tom přesvědčen, což dokládá jeho tvrzení:„Musí být slepý, kdo nevidí, že se na Zemi připravuje velký plán, jehož realizace se smíme účastnit jako věrní sluhové.“
...

Navzdory všemu si pořád myslíte, že by v dnešní době nebylo možné zamlčet skutečný stav věcí, šířit nepravdy nebo prostě jen drze lhát? V roce 1991 při příležitosti zahájení Bilderbergské konference, tajného setkání nejvýznamnějších a nejvlivnějších osob západního světa, které se pořádá každý rok, se tehdy 93letý bankéř David Rockefeller nebál nahlas říct:„Jsme vděční deníkům Washington Post, New York Times, Time Magazine a jiným velkým médiím, jejichž ředitelé se účastní našich setkání a už po téměř 40 let udržují slib zachování diskrétnosti. Nemohli bychom pracovat na našem plánu budoucího světa, kdybychom po celé tyto roky stáli v záři reflektorů veřejnosti. Svět prošel vývojem a je připraven na světovou vládu bez válek, která celému lidstvu zaručí mír a blahobyt. Nadnárodní suverenitu intelektuální elity a světových bankéřů je třeba upřednostnit před národní nezávislostí praktikovanou v minulých stoletích.“
To zní přece skvěle! Intelektuální elita a bankéři světa, vládcové budoucího světa! Vždyť to dělají už dnes! Není to snad důvodem k radosti?
Naši přední bankéři zejména v nedávné době dokázali, jak moc jsou pro svět užiteční – bez nich bychom neměli žádnou finanční krizi...
David Rockefeller přednesl zahajovací řeč v roce 1991. Pod slovem „my“ měl v tomto případě na mysli takzvanéBilderbergery, skupinu, již vroce 1954 založil nizozemský prinz Bernhard (o něm se ještě zmíníme). Její členové se každoročně setkávají už téměř 60 let a na svých zasedáních projednávají důležitá rozhodnutí a témata světové politiky i hospodářství. Ve své knizeMemoirs(Paměti)Rockefeller uvádí: „Mnozí dokonce věří, že jsme součástí tajné společnosti, která pracuje proti zájmům Spojených států amerických a mne a mou rodinu popisují jako internacionalisty, kteří se tajně spřáhli s podobnými lidmi z celého světa, abychom společně vybudovali integrovanou globální a politickou strukturu – nový svět, chcete-li. Pokud to má být obvinění, pak se prohlašuji za viníka – a jsem na to pyšný!“
Po takovém vyjádření je jasné, že globální spiknutí existuje! Další otázkou je, jak daleko už to došlo aco dalšího je nyní v plánu. Ani s tím se však David Rockefeller netajil: „Jsme na počátku globální revoluce. Jediné, co nám chybí k tomu, aby národy přijaly nový světový řád, je celosvětová krize.“
A tuto krizi právě prožíváme – je to celosvětová finanční krize! Začala roku 2009 a její další vývoj bude ještě hodně napínavý. Finanční nouze se přemění na chudobu, což povede k agresi a povstáním obyvatelstva. Těm bude třeba zabránit tvrdšími zákony, kontrolou a sledováním – a už se pomalu dostáváme k novému zřízení světa! Není to vůbec tak složité, jak by se mohlo na první pohled zdát...
Pozorný čtenář si nyní pomyslí: pak tedy finanční krize nevznikla náhodou, ale byla dlouho předem plánovaná...
Správně! To, co v současné době probíhá ve finanční sféře, je součástí velmi bezohledně připravovaného plánu, jehož cílem je dostat lidi pod jednu střechu, kde by fungoval nový měnový systém na bázi bezhotovostního platebního styku. Hospodářská krize a recese nespadly z nebe, ale byly dlouhodobě plánovány. Je to jeden ze dvou klíčů, jak lidstvo uvést do nového „kontrolovaného“ světa, aniž by se proti tomu mohlo bránit.

(...)

Co skrývá svobodné zednářství

V zásadě to lze shrnout následovně: cílem svobodného zednářství je především vytvoření mírumilovnějšího světa na základě globálního spojení všech zemí pod jednou světovou vládou. Z toho vyplývá, že zednáři stáli i u založení Společnosti národů a později také Organizace spojených národů.
To je poněkud odvážné tvrzení, nemyslíte? A přece je tomu tak! Jen čtěte dále: „Jistě: v jedné věci mají lidé, kteří tuší souvislost mezi svobodným zednářstvím a Společností národů, pravdu. OSN jako taková vychází ze zednářské koncepce. Během války zástupci z řad neutrálních úřadů a úřadů Dohody na jednom sněmu v Paříži vyjádřili myšlenku, že organizované vyvražďování národů musí být v budoucnu znemožněno vytvořením ligy národů. Jde o produkt svobodného zednářství, na nějž jeho členové mohou být pyšní.“ (svobodný zednář Eugen Lennhoff v článkuVölkerbund und Freimaurerei /Společnost národů a svobodné zednářství/uveřejněný v novinách vídeňských zednářůWiener Freimaurer-Zeitungč. 6 z června 1927, str. 14)
„Pokud chceme pokračovat jako poctiví svobodní zednáři, pak musíme rezolutně prohlásit: už nejsme křesťané, jsme svobodní zednáři, nic míň a nic víc – tečka! Musíme soustředit svou moc na jediné, co lidstvo potřebuje – spojení všech lidí světa do jednoho spolku.“
(svobodný zednář M. G. Conrad v tiskopiseDie Bauhütte, Lipsko, 1874)

Svobodné zednářství jako posel vůle národní suverenity je údajně povoláno k tomu, aby určovalo dějiny zemí a veškerého lidstva. Na tomto kongresu byla vyslovena naděje, že jednou přijde den, kdy padnou evropské monarchie. To je den, na nějž čekáme a který se blíží.“ (staťWeltrepublik /Světová republika/v listu meklenburské lóže z 1889, str. 197)

„Bratři! Roku 1000 starý pověrčivý svět uvěřil, že přišel jeho konec; ve skutečnosti to byl začátek konce jeho vlády. Její smrtelný zápas byl zahájen v roce 1789. O století později jsme vás, bratři, pozvali, abyste byli svědky jeho posledních smrtelných záchvěvů a současně abyste přihlíželi příchodu nového světa, jehož vznik oznamuje naše světová výstava; je to svět práce, vědy, spravedlnosti a míru. Jsme lepší proroci než naši soupeři, kterým nyní provoláváme: rok 2000 zcela určitě stvrdí váš konec; náznaky jsou den ode dne jasnější... Sociální revoluce přivede do pasti našeho společného nepřítele, a to tak, že všechny krutovlády Evropy a světa pohřbí, jak už v roce 1835 předpověděl Heinrich Heine: ‚Brzy budete u našich sousedů svědky rozvratu, ve srovnání s nímž byla vaše revoluce jen dětskou hrou...‘
Přijde den, kdy v zemích, které neměly ani události 18. století ani rok 1789, padnou monarchie a náboženství. Tento den není daleko. Je to datum, na něž čekáme. Všichni vyděděnci budou osvobozeni, všechny nespravedlnosti budou odpykány, všechna privilegia zaniknou, všechny utlačované provincie (Alsasko-Lotrinsko, Polsko, Halič a další) znovu získají svá práva sebeurčení.
Pak se velkolóže a všechny velké orienty celého světa spojí v jeden univerzální spolek. Zaniknou hranice států, které stojí mezi svobodnými zednáři. To je ideál budoucnosti, jenž před námi pomalu vystává. Naším úkolem je urychlení tohoto všeobecného sbratřování. K tomu potřebujeme univerzální heslo a svolávací znamení. Naše hymna říká: do zbraně proti všem tyranům!“
(svobodný zednář Francolin na mezinárodním kongresu svobodných zednářů v Paříži v roce 1889)

Tak už věříte? Nejde zde o mylné domněnky „konspiračního teoretika“ Jana van Helsinga, ale o tvrzení samotných zednářů. Je však pravda, že za spiknutím stojí všechny osobnosti z výše uvedeného seznamu? Chtějí všichni tito lidé nastolit nový světový řád? Nebo je to tak, že nižší hodnosti neví nic o tom, co se učí „nahoře“ ani jaké postoje se zde zastávají? Když už někde čtete o svobodných zednářích, většinou jde o členy jánských a modrých lóží. Co ale zednáři vyšších stupňů zasvěcení? Neučí třeba své bratry něco jiného?

„Těžiště naší práce spočívá ve vyšších stupních. Tam se uskutečňuje pokrok, tam se rozhoduje politika a světové dějiny. Proto nadále udržujme skotismus (= upřednostňování vůle před rozumem; pozn. aut.)! Díky němu vykonali naši otcové slavné činy, sesadili tyrany, zahnali cizince a tak dále... V Itálii však velké dílo ještě nebylo dokonáno. Proto potřebujeme vysoké stupně skotského ritu (4.–33. stupeň, pozn. autora). Co pro nás znamenají první tři stupně jánského řádu? Ty nám jen propůjčují své mírumilovné jméno, a pomáhají tak obelstít naše nepřátele. Co pro nás znamená symbol? Je to náš štít a ochrana v den boje. Nic jiného. A co pro nás znamenají všechny formy lóže? Mají nás uchránit před našimi nepřáteli.“(neapolský svobodný zednář na slavnostní schůzi lóží konané dne 26. 3. 1875,Freimaurer-Zeitung /Noviny svobodných zednářů/, Lipsko 1875, 28. ročník, str. 150)

Milé čtenářky a čtenáři, tady to vidíte zcela jasně. Svobodné zednářství se při povrchním pohledu jeví neuvěřitelně bezelstně. Když listujete v knize bývalého zednáře Burkhardta Gorissena, máte dojem, že se jedná o jakýsi spolek postarších mužů, kteří se doma zkrátka nudili. Tuto představu podporují také nejrůznější televizní pořady věnující se této problematice.

Jak lze vyčíst z uvedených citátů, svobodné zednářství (a především jeho vyšší stupně) jsou přeneseně řečeno „vlkem v rouše beránčím“; tady už nejde o charitu, bratrství či humanitu. Jsou však všichni zednáři stejní a mají všechny lóže stejné cíle? Vědí členové jánských lóží, co se učí na vyšších stupních?
„Členové skotského ritu nesmí v jánských lóžích vystupovat jinak než jako představitelé mistrovského stupně a mají dovoleno nosit pouze mistrovský oděv, nikoliv stuhy a zástěry odpovídající vyšším stupňům zasvěcení. Bratru, učni, tovaryšovi ani mistru nesmí prozradit, že jsou vysokými hodnostáři. Nejen učení a rity skotského zednářství, ale dokonce i jména bratrů, již dosáhli vyšších stupňů, proto zůstávají průměrnému zednáři neznámá... To jsou skuteční zasvěcenci, tedy ti, ‚co vědí‘ a v jejichž rukách je soustředěna skutečná moc řádu... Už několikrát se stalo, že se lóže téměř jednomyslně vzepřely proti nekontrolovatelné nadvládě zednářů vysokých hodností zastoupených v jejich řadách. Pokaždé marně!“(svobodný zednář 33. stupně Konrad Lerich po svém výstupu z lóže v knizeDer Tempel der Freimaurer. Der 1. bis 33. Grad. Vom Suchenden zum Wissenden /Chrám zednářů. 1. až 33. stupeň. Od hledajícího k vědoucímu/, Bern 1937, str. 24f)

„Určitě jste už slyšeli, že lóže ‚konají mnoho dobra‘. Venkovní svět o nich ví sotva víc než to, že se v rámci lóží pěstuje dobročinnost. To je ovšem pravda jen zčásti, milí bratři...
Civilní obyvatelstvo i nižší zednáři se mýlí, když věří, že v tom spočívá hlavní práce lóží… Zednářství zde není proto, aby oblažovalo lidstvo milosrdnými dary, to přenechává dobročinným spolkům; namísto tohojako filozofická a progresivní instituce usiluje o zničení klasického společenského zřízení jako poslední příčiny neštěstí, přičemž na jeho místo má nastoupit státní a společenský řád zednářský...
Bratři, nikdy nezapomeňte, že lóže nejsou žádný obyčejný klub nebo spolek, do nějž se vstupuje kvůli soukromým cílům podřadného významu; lóže jsou totiž ztělesněním státního systému…
Jestliže vaše srdce obměkčil pohled na velké utrpení a vy jste sem přišli se záměrem, že v rámci dobročinné skupiny rozdáte své peníze na podporu několika chudých, které neblaze zasáhl osud, a myslíte si, že tak naplníte své poslání, pak se raději otočte a běžte... kdyby to byl náš jediný cíl, pak bychom nic nemuseli tajit.“(časopisKélet, orgán symbolické velkolóže maďarské, 13. ročník, č. 9, červenec/srpen 1911, a č. 10, září 1911, str. 252 ff)

Pomalu nám pravda začíná vycházet na světlo! A jak se to vlastně má s oním zednářským nařízením, podle nějž jsou politická témata v rámci lóží zakázaná?

„Výtka určená svobodným zednářům mnohé zarazila: údajně se příliš mnoho zabývají politikou – politika je vlastně to jediné, čemu se věnují. Můj bože, čemu jinému než právě politice by se měli věnovat? Někdy sice musíte prohlásit, že se zednářství nezabývá náboženstvím ani politikou, ale to jen navenek, ne proto, abyste stvrdili nějaké pravidlo. Je to snad přetvářka? Ne, spíše jsme pod tlakem zákonů a policie byli nuceni skrýt to, co je naším jediným úkolem.“(svobodný zednář Gonard dne 18. 9. 1886 na banketu francouzského Velkého orientu. In:Bulletin du Grand Orient de France /Věstník Velkého orientu francouzského/, 1886, str. 545, podle J. Linbrunner ve spiseFreimaurer und Umsturz /Svobodní zednáři a revoluce/, Regensburg 1919, str. 18)
„Zničte nepřítele, ať už je to kdokoliv! Mocné zničte pomluvami a udělejte to co nejdříve. K tomu jsou zapotřebí mladí lidé. Je nutné je svést, aniž by to tušili, a sjednotit pod praporem tajných společností. Na cestě k cíli jsou důležité dvě věci: navenek musíte budit dojem holubice a být obezřetní jako hadi. Vaši otcové, děti, a dokonce ani vaše ženy se nikdy nesmí dozvědět tajemství, jež v sobě nosíte(…) Sami víte, že ten, kdo se dobrovolně nebo nedobrovolně prozradí, si sám podepisuje rozsudek smrti.“(Z tajného dokumentu italských zednářů z 20. 10. 1821, zveřejněného Crétineau-Jolym v knizeL’Eglise Romaine contre la Révolution /Římská církev versus revoluce/, Paris 1859, 2. svazek, str. 86)

Čekali jste jednoznačnější formulaci? Tady není co vysvětlovat, je to nad slunce jasné!

Jako svobodní zednáři vystupuje řada prominentů, a jak lze vyčíst z výše uvedeného zmiňovaného seznamu, je mezi nimi dokonce mnoho známých státníků. Vědí všichni tito lidé o tom, co jsme se zatím dozvěděli my? Svobodný zednář Louis Blanc k tomu říká:„Některým hlavám státu, například Fridrichovi Velikému, se poštěstilo vzít do rukou zednářskou lžíci a uvázat si tradiční zástěru. A proč vlastně ne? Existence vyšších hodností před nimi byla pečlivě utajována, takže ze zednářského řádu znali jen tolik, že si byli jistí tím, že mu mohou bezpečně důvěřovat.“(svobodný zednář Louis Blanc v knizeHistoire de la Révolution francaise /Dějiny francouzské revoluce/)

Přesně tak! Nic nevěděli! Stejně jako většina z celkového počtu pěti milionů zednářů roztroušených po celém světě nemá ani ponětí o tom, co se děje „nahoře“ na úrovni vyšších stupňů. Dnes je to pochopitelně samozřejmě trochu jiné než před sto lety. Bývalý prezident USA George W. Bush si byl své role jako svobodný zednář a člen Skull & Bones (Skull & Bones /Lebka a hnáty/je tajný spolek na Yaleově univerzitě v USA – pozn. překl.) plně vědom. Jörg Haider (= rakouský politik tzv.třetího tábora, zemský hejtman Korutan a předseda strany Svobodných, zemřel při autonehodě v 2008) to naproti tomu poněkud podcenil a uvízl v pasti…

V knihách „konspiračních teoretiků“ neustále čteme o tajných znameních a skrytých signálech v tisku, jejichž prostřednictvím se zednáři dorozumívají. K tomu nám víc řekne následující text:
„Tajná bratrství, jaká představují zednářské lóže, se vzájemně rozpoznávají už od dávných dob prostřednictvím znamení, jež jsou známa pouze jim. Většinou jde o nenápadné, často různými smysly vnímatelné znaky a výroky, na jejichž nejpřísnější utajení se přísahá při přijetí do spolku. Rozumí se samo sebou, že tato poznávací znamení se mohou použít jen tehdy, když je jejich utajení zabezpečeno ze všech stran neboli (jak říká zednářský výrok) ‚lóže je krytá‘. Je-li důvod k obavám, varují se členové nezávazně prohozenou poznámkou ‚prší‘.“(Instrukce při přijetí nových členů do spolku svobodných zednářů U vycházejícího Slunce, vydal bratr Zier v Erfurtu,Manuskript für Freimaurer /Rukopis pro svobodné zednáře/, str. 19)

Později uvedu také několik příkladů tajných znamení. Nejdříve bychom se však měli podívat na to, jaký postoj zednáři zaujímají k tištěným médiím:
„Svobodné zednářství musí mít a také má moc vytvářet veřejné mínění a řídit je."(Rivista massonica /Zednářský časopis/, ročník 1892, str. 2)
„Budeme vytvářet a ovládat veřejné mínění, jinak nemáme vážné oprávnění k existenci.“(tamtéž, ročník 1889, str. 19)
Co to znamená? Cíle svobodných zednářů se kryjí s tím, co jsme se dříve dozvěděli o světové vládě a novém světovém řádu. Je to snad znakem toho, že všichni účastníci spiknutí jsou svobodnými zednáři? Nebo od nich tuto myšlenku okopírovali? Je do konspirace zapojeno jen několik málo zednářů? Případně jsou všichni spolčeni a dělají v podstatě totéž? Tomu, milé čtenářky a čtenáři, chci nyní přijít na kloub.

Před 16 lety jsem napsal dvě knihy o tajných společnostech, které byly kvůli svému obsahu v roce 1996 ve všech spolkových zemích zabaveny a stáhnuty z oběhu. Na více než 800 stran jsem v nich popisoval, jak se několika málo vlivným rodinám průmyslníků a bankéřů podařilo hospodářsky ovládnout velké části světa. V tomto kontextu se vždy uváděli svobodní zednáři. Zednářství však nelze zaměňovat s ilumináty, jak ve svých knihách nazývám tyto mocné rodinné klany. Dlouhou dobu se přátelím se zasvěcenci vyšších stupňů, a přestože sám nejsem členem žádné lóže, velmi si cením rozhovorů s lóžovými bratry; ti, které jsem dosud poznal, jsou vzdělaní, otevření, a především zvědaví. Všichni se projevují jako poctiví, loajální a citliví lidé se zájmem o duchovno.


Během těchto intenzivních hovorů však neustále vychází najevo, že existují nejrůznější zednářské větve, jež z části zastupují zcela protichůdné názory. To znamená, že není zednář jako zednář! Mnohé lóže jsou orientovány velmi duchovně, jiné pouze materiálně (na moc, profesní či hospodářsko-politické zájmy a kontakty). Rozhodující roli v „klasickém“ zednářství hrají židovská mystika a Starý zákon. Není tomu tak jen u amerických, anglických a francouzských lóží, ale také u velké části německých.

K mému velkému překvapení stále více a více německých lóží zastává konzervativní a vlastenecké představy o světě. Islám je pro ně nepřítelem číslo jedna a výroky na adresu státu Izrael a americké centrální banky (= FED) zněly v soukromých rozhovorech se zednáři vyšších stupňů zasvěcení vždy příliš pravicově.

Při setkání mistrů z nejrůznějších lóží (zástupců skotského a yorského ritu, rosekruciánů nebo Převorství sionského) v březnu roku 2009, jehož jsem se druhý den mohl zúčastnit, jsem s několika přítomnými vedl otevřené hovory na téma světová politika, ďábel, role soukromých bankéřů ve světě nebo islamizace Evropy. To, co jsem tam slyšel, mě zcela ohromilo, slíbil jsem však, že o tom nebudu mluvit.

Zde slyším své kritiky:„Ano, ano, Helsing si může tvrdit cokoliv, i to, koho všeho potkal; sebere několik citátů, poskládá je podle toho jak se mu to hodí, a výsledkem je šílený konspirační konstrukt. Vidí strašidla tam, kde nejsou!"

Taková kritika je zcela pochopitelná. A proto jsem si pro vás, čtenáře, v této knize vymyslel něco zcela mimořádného: místo toho abych se zednářům snažil něco dokázat, dám prostor jednomu z nich, aby vám sám povyprávěl, čím se zabývají. Co na to říkáte? Může to být napínavé, ne? Přesně to si také myslím! Fakt je ten, že to, co se člověk doslechne nebo dočte v souvislosti se svobodnými zednáři v masmédiích – co oni sami vynesou na veřejnost – má s realitou jen málo společného. Členové řádu jsou v zásadě svobodné duše, buřiči, revolucionáři, zabývají se ezoterikou a okultismem. Hovořit s nimi je proto nanejvýš zajímavé.
Zednáři vyšších stupňů zasvěcení chtějí svět „přetvořit“ a podřídit jej elitární světové vládě (takzvanýsvětový socialismus). Je na tom snad něco špatného? Není to dobrý cíl? Nejsou ničivé události jako války a decimace lidstva, změny, které je třeba provést na cestě k němu, dokonce nutné? Nebo je to ten nejďábelštější plán, o jakém jste kdy slyšeli, a Nový světový řád má být pouze státem otroků a vládců?
Z toho nyní budu zpovídat jednoho zednáře a člena vyšších stupňů zasvěcení. Už slyším další kritiky: „Jan van Helsing se snad zbláznil. Na které straně vlastně stojí? Tlumočí nám takto rafinovaně pouze chtěné informace ‚protistrany‘, nebo je to i nadále on – neúnavný badatel, který jde po stopách pravdy?“

S klidem vycházejte z druhé varianty. U svobodných zednářů stejně jako v mnoha dalších mocenských systémech našeho světa dochází nyní k obrovským změnám, o nichž se vzápětí dozvíme podrobnosti. Proto také podtitul této knihy jeVálka svobodných zednářů.

K interview:Nejdříve bych vám chtěl krátce něco říct k následujícímu interview, a kdo byl můj zpovídaný. Než jsem se do rozhovoru pustil, dal jsem mu přečíst úvod – který jste si právě přečetli – se všemi citáty a tvrzeními či obviněními, jež zde padla. V rozhovoru se k nim vyjádří.

Po celá staletí se na téma zednářství vedou nejrůznější spekulace. Mým úkolem bylo na tyto témata „vyzpovídat“ zednáře a nositele vysokých stupňů i hodností v soukromém rozhovoru – což se mi také podařilo. Budeme svědky světonázoru, který se většině z nás bude (možná) jevit zcela abstraktní, ale přesto má pro nás všechny rozhodující význam, protože tito lidé mají velký vliv na politické a hospodářské dění. Můj protějšek podrobně mluví o duchovním i politickém pozadí zednářství. Považuji za důležité zdůraznit, že NEJDE o MOJE vidění světa. Jde mi o to, aby se zveřejnilo, jak zednáři myslí a co dělají.


Samotný rozhovor vznikal v průběhu několika dní, mezi kterými jsme dělali přestávky den nebo dva a vše nahrávali na magnetofonový pásek. Jak sami zjistíte, zpočátku působí můj partner poněkud suše a rezervovaně, což se ovšem během celkem 26 hodin času vymezeného na rozhovor znatelně změnilo. Můj protějšek místy – v závislosti na emocionalitě rozhovoru – přecházel v tykání, což jsem v textu vědomě ponechal, protože je to autentičtější než jakákoliv upravovaná verze. Tak si můžete udělat lepší obraz toho, jaký člověk to před námi sedí a vypráví o svých zkušenostech.

Vědomě chci poznamenat také toto: ti, kdo znají mé předchozí knihy, budou pravděpodobně očekávat, že pořádně „dupnu na plyn“ a během otázek na nový světový řád a ostatní ožehavá témata svého partnera v rozhovoru „roztrhám“. To se však nestalo a já vám hned řeknu, proč.

Za prvé nebylo vůbec jednoduché sehnat zednáře vyšších stupňů zasvěcení a přesvědčit ho, aby pohovořil o tématech, která jsou do dnešního dne označována za „tajnou zednářskou moudrost“ a ještě nebyla zveřejněna zbytku světa, tedy nezednářům. Za druhé vedle mě seděl člověk, jenž patří k nejvzdělanějším z těch, které jsem během svého života potkal a který by mohl být s ohledem na náš věkový rozdíl mým otcem. Navíc má velmi pozitivní a příjemný projev. Jde o osobu, která se těší velkému respektu, čemuž odpovídá i to, jak se k němu během rozhovoru stavím a jak s ním mluvím. Znáte-li rozhovor mezi Benjaminem Fulfordem a Davidem Rockefellerem, pak víte, že novinář si rovněž počínal velmi obezřetně a nemohl se do něho pustit zpříma. Náš rozhovor jsem tedy začal velmi opatrně, svého partnera jsem chtěl nejprve poznat a zjistit, co je za člověka, jak „čistokrevný“ svobodný zednář myslí a co si k němu mohu dovolit. Kdybych šel přímo k věci a začal se vyptávat na světovou vládu, mohlo se stát, že by rozhovor přerušil a odmítl pokračovat. A to zrovna můj záměr nebyl.

Můj otec, který je nejostřejším kritikem prvních verzí mých knih, je přesvědčen, že jsem měl začít poutavějšími politickými tématy, protože to moji čtenáři očekávají. Také měl za to, že bych měl zkrátit pasáže týkající se Starého zákona a popisy mnohých rituálů, protože jsou příliš zdlouhavé. Tak bychom ale ztratili pomyslnou červenou nit. Proto jsem se rozhodl rozhovor zveřejnit v podobě, v jaké vám jej nyní předkládám. Je velmi důležité pochopit, jak se to má se Šalomounovým chrámem, sloupy Jachin a Boaz, Bohem ze Starého zákona, nejrůznějšími rituály různých lóží, a především s ďáblem, abyste pochopili, proč se 11. září 2001 musela zřítit dvojčata, co přesně je nový světový řád a jak byl vybudován — a zejména proč si současní vládci světa myslí, že počet lidí na Zemi je třeba masivně zredukovat. Když nevíte, kdo je ďábel, nemůžete pochopit, proč by svět měl uvítat nový světový řád. Kvůli tomu byste museli zajít hluboko do Starého zákona a rituální symboliky svobodného zednářství.

Abychom mohli sledovat, jak se vůbec kdy přišlo na myšlenku ovládnutí světa a rozdělení lidstva do dvou kategorií, bylo důležité se s tímto zástupcem svobodného zednářství lépe seznámit. Zajímalo mě proto, jak se k řádu dostal, jak probíhaly první rituály i jak se u toho cítil, a také jsem se vyptával na jeho osobní vývoj. Proto jsou (především v první kapitole) citovány pasáže, které se poněkud špatně čtou. Avšak i u témat věnujících se filozofickému pozadí svobodného zednářství jsem se neustále snažil o to, abych se dostal k jádru věci. Prosím vás proto, abyste tyto pasáže nepřeskakovali, protože se k nim později během rozhovoru budu vracet.

Také bych nechtěl, aby mi někdo vytýkal, že jsem si ze svobodného zednářství vybral jen jeden dílčí aspekt a ten pak negativně vyložil. Tuto knihu budou jistě číst i zednáři samotní a pravděpodobně budou překvapeni, s čím vším je člen vyšších stupňů zasvěcení konfrontován. Proto je podle mého názoru důležité nekrátit pasáže o rituálech, aby čtenáři, kteří jsou sami zednáři, zjistili, že mluví skutečný člověk zevnitř bratrstva.

Svůj protějšek jsem nechtěl nijak cenzurovat. Velmi otevřeně mluví proto o tématech, která vás (možná) zneklidní, nebo dokonce zastraší, a proto je důležité, aby měl dost prostoru na to, aby všechno jasně vysvětlil a zdůvodnil.
Jako poslední bych ještě zmínil, že mého partnera lze bez přehánění označit za chodící encyklopedii svobodného zednářství. Proto jsem do rozhovoru žádným zásadním způsobem nezasahoval, neboť jsem nechtěl promarnit možnost dalšího setkání, v jehož průběhu jsme (možná) mohli zajít ještě hlouběji.
Dost řečí, přejdeme k činům! Pokusme se společně proniknout do světa rituálů, slibů, přísah, tajemství i superinteligentních mystifikací, abychom získali obraz elitární atmosféry panující v bratrství zednářů.
Než začnete číst, zhluboka se nadechněte. Slibuji vám, že z tohoto úhlu jste se na svět ještěnedívali!

Jan van Helsing

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar