Tipy a inspirace

A+ A A-

Zpravodaj firmy Pragis, a.s. pro měsíc srpen 2015

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

PRAGIS a. s. je stavební firma s dlouholetou tradicí. Její hlavní činnost je zaměřena zejména na provádění kompletních staveb vč. jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, (provádění průmyslových staveb, provádění bytových a občanských staveb, provádění dopravních a inženýrských staveb), provádění specializovaných prací pro všechny druhy staveb v oblasti zvláštního zakládání, prací prováděných hornickým způsobem, monolitických betonových a železobetonových konstrukcí.

Stavební společnost PRAGIS a. s. zabezpečuje v rámci svých specializací jak pro své vlastní stavby, tak samostatně, veškeré stavební činnosti prostřednictvím svých divizí.

 

Náplní srpnového zpravodaje je popis činností a možností realizací zajišťovaných
- divizí Pozemní stavby

 

Všechny stavební práce, které firma Pragis, a. s. nabízí se člení na na čtyři základní obory: 
a) pozemní stavby (stavby pro bydlení, občanské stavby, stavby pro průmysl, energetiku a zemědělství), 
b) dopravní stavby a podzemní stavby (silnice, mosty,
tunely, železnice)
c) vodohospodářké stavby (přehrady, meliorace, úpravy vodních toků) 
d) speciální stavby (stožáry, podzemní kolektory aj.).

 

PROBLEMATIKA KONSTRUKCÍ POZEMNÍCH STAVEB
- dobré tepelně technické vlastnosti: větší tepelný odpor v závislosti na vylehčení keramiky dutinami,
- nehořlavost, velká odolnost proti ohni,
- dobrá únosnost v tlaku,
- malá teplotní roztažnost a z toho vyplývající větší velikost
dilatačních úseků

 

Nevýhody:
- velká pracnost zděných konstrukcí,
- malá únosnost zdiva a vlastních keramických prvků v tahu,
- menší únosnost v tlaku - omezení výšky staveb,
- omezení výstavby v zimním období.

 

Použití:
- historické stavby; do pol. 20. st. nejběžnější stavební materiál,
- nosné zdivo nižších objektů,
- nenosné svislé konstrukce (příčky, obvodové pláště apod.),
- keramické tvarovky jako výplně železobetonových žebrových a
kazetových stropů,
- keramické obklady a dlažby.

 

Všechny tyto činnosti zajišťuje společnost Pragis, a.s. více na www.pragis.cz

 

Betonové konstrukce

Výhody:
- materiál, jehož vlastnosti lze předem navrhnout vhodnou volbou poměru a kvality jednotlivých složek,
- možnost téměř libovolného tvarování konstrukcí, vysoká variabilita návrhu,
- velká pevnost v tlaku,
- možnost vyztužování betonu ocelí - železobeton,
- možnost předpínání betonu - předpjatý železobeton,
- železobeton: velká pevnost v ohybu i tahu,
- nehořlavost, velká protipožární odolnost,
- možnost realizace ve vlhkém prostředí event. přímo ve vodě,
- velká životnost a trvanlivost materiálu, zdivo z dutinových cihelných tvárnic monolitické
- velká tepelná jímavost materiálu (akumulace),
- monolitické konstrukce: možnost variabilního tvarování konstrukce přímo na stavbě, nižší dopravní náklady,
- prefabrikované konstrukce: rychlá výstavba, možnost montáže i v zimním období, menší staveništní pracnost.

 

Nevýhody:
- minimální tepelný odpor - nutnost tepelné izolace obvodových konstrukcí z betonu; nebezpečí vzniku tepelných mostů,
- reologické změny betonu - smršťování a dotvarování betonu,
- monolitické konstrukce: velká staveništní pracnost - pracné a nákladné bednění, omezení výstavby v zimním období,
- prefabrikované konstrukce: velké dopravní náklady, potřeba těžké mechanizace pro dopravu i na staveništi,
- degradace povrchových vrstev betonu v důsledku karbonatace,
koroze výztuže,
- technicky i ekonomicky náročná demontáž, demolice
a recyklace,

 

Použití:
- od počátku 20. století, v současné době nejrozšířenějším stavebním materiálem,
- monolitické konstrukce, prefabrikované konstrukce, spřaženéprefa-monolitické konstrukce,
- výškové stavby.

Veškeré práce týkající se Pozemních prací Vám profesionálně zajistí firma:
PRAGIS, a.s.

 

Kovové konstrukce
Výhody:
- rychlá montáž nevyžadující technologické přestávky,
- montáž lze realizovat v zimě i v nepříznivém počasí,
- prvky konstrukce jsou předem vyrobeny s velkou přesností,
- menší staveništní pracnost, menší dopravní náklady,
- nehořlavý materiál,
- snadná a rychlá demontáž konstrukce, snadná recyklace,
- relativně malá vlastní tíha konstrukčních prvků vzhledem k jejich únosnosti,
prostorová prefabrikace prefabrikované konstrukční systémyspřažené prefa-monolitické akce ocelová skeletová konstrukce

 

Základním cílem navrhování a realizace staveb pozemního stavitelství musí být vytvoření kvalitního prostředí pro účel, pro který je daný objekt navrhován, přičemž kvalita by měla být zajištěna po dobu celé přepokládané životnosti. Znamená to vytvoření provozně promyšlené a estetické architektonické formy objektu, která splňuje veškeré požadavky na vnitřní prostředí a urbanistické a ekologické požadavky vzhledem k okolí objektu.
Aby bylo možné realizovat po všech stránkách kvalitní objekt, je třeba splnit řadu požadavků a skloubit je v konstrukčním řešení tak, aby byly všechny složky harmonicky vyváženy. K tomu je zapotřebí navrhnout konstrukci splňující architektonické požadavky, konstrukčně statické požadavky, stavebně fyzikální požadavky, požadavky protipožární ochrany, ekologické požadavky aj. Výsledný návrh musí zároveň odpovídat technologickým a ekonomickým možnostem z hlediska vlastní realizace objektu, ale i z hlediska zajištění bezporuchového a bezpečného provozu objektu v průběhu jeho životnosti s ohledem na zajištění trvale udržitelného rozvoje.

 

Architektonické požadavky
Architektonické požadavky stanovují základní podmínky skladby objektu z hlediska vnitřní dispozice, vztahu k okolí objektu a z hlediska jeho estetického řešení. Architektonické požadavky lze rozdělit do následujících skupin:
Urbanistické požadavky: požadavky na umístění stavby, požadavky na strukturu obcí, požadavky na intenzitu využití pozemků aj.
Provozní požadavky: typologické požadavky na řešení dispozice objektů.
Estetické požadavky: požadavky na objemové řešení stavby.
Požadavky památkové péče: ochrana stavebních památek historicky i technicky cenných.

 

Technické požadavky
Základní technické požadavky na výstavbu jsou stanoveny ve vyhlášce č. 137/1998 Sb. (Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu) a v technických normách, které předepisují technické vlastnosti, parametry a technologické postupy opakovaných konstrukčních řešení za účelem zajištění jejich jakosti a bezpečnosti. Technické požadavky lze rozdělit do následujících skupin:
Obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb: mechanická odolnost a stabilit
(konstrukčně statické požadavky), požární bezpečnost, ochrana zdravých životních podmínek a životního prostředí (zdravotní nezávadnost, hygiena vnitřního prostředí aj.), ochrana proti hluku a vibracím (akustická pohoda, vzduchová a kročejová neprůzvučnost aj.), bezpečnost při užívání (včetně požadavků na bezbariérový provoz), úspora energie a ochrana tepla.

 

Požadavky na odolnost konstrukcí vůči vnějším vlivům: působení podzemní a srážkové vody, vzdušné vlhkosti, proudění vzduchu, slunečního záření a agresivity prostředí.
Požadavky na pohodu vnitřního prostředí: tepelně-vlhkostní mikroklima (šíření tepla, vlhkosti a vzduchu konstrukcí, tepelná stabilita místností), zraková pohoda (požadavky na denní, umělé a sdružené osvětlení prostor), odérové a mikrobiální mikroklima aj.

 

Technologické a ekonomické požadavky
Technologické požadavky zahrnují technologické možnosti výroby, organizace výstavby, způsob dopravy, dostupnost materiálů a technologií, nároky na skladování, sezónnost prací aj. Ekonomické požadavky limitují volbu technického řešení i kvalitu výsledné realizace. Ekonomická efektivnost objektu by měla být hodnocena z hlediska celého životního cyklu (od výstavby až po demolici objektu) a ne pouze z hlediska pořizovacích nákladů na výstavbu.

 

V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte ředitele divize Pozemních staveb.


Provádění ocelových konstrukcí
Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách, ale nejsou v normě evropské.

Normy pro provádění ocelových konstrukcí prodělaly v posledních letech podobný vývoj jako normy pro navrhování ocelových konstrukcí. Do systému ČSN byla převzata evropská norma pro provádění EN 1090 a začleněna do systému českých norem jako ČSN EN 1090. Následně byly duplicitní české normy zrušeny a nahrazeny tzv. zbytkovými normami, které obsahují ustanovení, která byla v původních českých normách ale nejsou v normě evropské. Konkrétně ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí [1] z roku 1988 byla zrušena a v roce 2012 byla vydána ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí a inženýrských staveb [2]. ČSN 73 2603 Provádění ocelových mostních konstrukcí [3] z roku 1996 byla v roce 2011 nahrazena normou ČSN 73 2603 Ocelové mostní konstrukce – Doplňující specifikace pro provádění, kontrolu kvality a prohlídky [4]. Evropská norma ČSN EN 1090 Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí má tři části [5], [6] a [7] a jak je z názvu patrné, tak se týká nejen ocelových ale také hliníkových konstrukcí.
Pro ocelové mosty platí ještě Technické kvalitativní podmínky (TKP), kapitola 19, které definují požadavky objednatele ocelového mostu na kvalitu materiálu, výrobu, montáž a údržbu ocelových mostů železničních [8] nebo mostů pozemních komunikací [9]. TKP 19 se používají pro zhotovení zadávací dokumentace stavby, pro následné výběrové řízení a pro hodnocení kvality díla.
Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců
ČSN EN 1090-1+A1

 

Tato harmonizovaná evropská norma stanovuje požadavky na posouzení shody dílců, které vyplývají ze shody funkčních a konstrukčních charakteristik daných výrobou a charakteristik, které jsou požadovány návrhem. Tato norma neobsahuje pravidla pro navrhování a výrobu.

 

Norma stanovuje požadavky na základní výrobky, z kterých se vyrábějí konstrukční dílce. Jedná se o požadavky na tolerance rozměrů a tvaru, svařitelnost, lomovou houževnatost, konstrukční charakteristiky, odolnost proti rázu a na trvanlivost. Konstrukční charakteristiky dílce se vztahují k jeho únosnosti, únavové pevnosti, požární odolnosti a k deformaci.
Pro jednotlivé požadavky na základní výrobky norma stanovuje způsob posuzování. Základní výrobky použité pro výrobu ocelových dílců (plechy, tvarové tyče apod.) se musí posuzovat podle dokumentů kontroly [10] v souladu s požadavky specifikace dílce.

 

Shoda dílce nebo sestavy se musí prokázat počáteční zkouškou a systémem řízení výroby. Počáteční zkouškou je soubor zkoušek nebo výpočtů, kterým se stanoví vlastnosti vzorku. Systém řízení výroby u výrobce zajišťuje, že výrobky uvedené na trh jsou v souladu s prokazovanými funkčními charakteristikami. Příloha B normy obsahuje úkoly, které je třeba vykonat při posuzování systému řízení výroby, aby se zajistilo, že systém je vhodný pro výrobu ocelových konstrukcí. Je-li dosaženo shody podle přílohy ZA normy, tak notifikovaná osoba vystaví certifikát, který opravňuje výrobce označovat své výrobky označením CE.

 

2.) Technické požadavky na ocelové konstrukce
ČSN EN 1090-2+A1

 

Tato evropská norma uvádí požadavky na provádění konstrukcí, aby se zajistila odpovídající úroveň mechanické únosnosti a stability, použitelnosti a trvanlivosti ocelových konstrukcí navržených podle jednotlivých částí ČSN EN 1993 a ocelových částí spřažených ocelobetonových konstrukcí podle všech částí ČSN EN 1994. Norma uvádí požadavky na konstrukce vyrobené z výrobků válcovaných za tepla do třídy oceli S690, z tenkostěnných za studena tvarovaných prvků do třídy oceli S700 a z výrobků z korozivzdorných ocelí.
Norma zavádí čtyři třídy provedení od 1 do 4, označené jako EXC1 až EXC4, pro které požadavek přísnosti vzrůstá od EXC1 do EXC4. Třídy provedení lze použít na celou konstrukci nebo její části nebo zvláštní detaily. Konstrukce může obsahovat různé třídy provedení. Doporučená třída provedení se stanovuje na základě třídy následků, výrobní kategorie a kategorie použitelnosti.
Třída následků diferencuje požadovanou spolehlivost konstrukce tím, že se uváží následky poruchy nebo funkční nezpůsobilost konstrukce. Výběr třídy následků je vyjádřený v předpokládaných ztrátách lidských životů, ekonomických ztrátách nebo v poškození životního prostředí způsobených poruchou nebo zřícením konstrukce nebo nosného prvku v závislosti na indexu spolehlivosti β. Definice tříd následků je uvedena v příloze B v ČSN EN 1990 [11],

 

Příklady pozemních nebo inženýrských staveb
Velké následky s ohledem na ztráty na lidských životů nebo významné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí Stadióny, budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy vysoké (např. koncertní sály)
Střední následky s ohledem na ztráty na lidských životů nebo značné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí Obytné a administrativní budovy a budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy středně závažné (nap. kancelářské budovy)

 

Malé následky s ohledem na ztráty na lidských životů nebo malé / zanedbatelné následky ekonomické, sociální nebo pro prostředí Zemědělské budovy, kam lidé běžně nevstupují (např. budovy pro skladovací účely, skleníky)

 

Výrobní kategorie zohledňuje rizika spojená s prováděním konstrukce. Konstrukce může obsahovat dílce nebo konstrukční detaily, které patří do rozdílných výrobních kategorií. Kritéria pro stanovení výrobní kategorie jsou uvedena v příloze B normy [6].

 

Kategorie použitelnosti zohledňuje rizika spojená s používáním konstrukce, zda se jedná o kvazistatické nebo únavové, dynamické nebo seizmické zatížení. Konstrukce může obsahovat dílce, které spadají do rozdílných kategorií. Kritéria pro určení kategorie použitelnosti jsou uvedena v příloze B normy [6]
Matice pro výběr třídy provedení ze stanovené třídy následků a vybrané výrobní kategorie a kategorie použitelnosti je uvedena v příloze B normy [6], viz tab. 4. Třídu provedení má stanovit projektant ve spolupráci s budoucím uživatelem a mají se brát v úvahu národní ustanovení pro konstrukci v místě jejího užívání.

 

3. Kontrola a údržba ocelových konstrukcí
ČSN 73 2604

 

Tato norma nahrazuje ustanovení o kontrole a údržbě ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb uvedených ve zrušené ČSN 73 2601 z roku 1988 [1], která nejsou obsažena v evropské normě ČSN EN 1090-2+A1 [6], která problematiku kontroly a údržby neřeší. Norma se nevztahuje na mostní konstrukce, pro které platí ČSN 73 2603 [4]. Norma klade důraz na správu a udržování ocelových konstrukcí podle projektové a provozní dokumentace a je současně podkladem pro prohlídky a posuzování ocelových konstrukcí. Dále stanovuje požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících kontrolu, opravy a údržbu.
Norma obsahuje ustanovení o kontrole dokumentace, o posudcích a přepočtech. Kontrola dokumentace se musí provést v rámci výchozí a podrobné prohlídky, před zpracováním projektu opravy a rekonstrukce, před jakýmkoliv stavebním a technologickým zásahem, který by mohl mít vliv na nosnou konstrukci a při zjišťování příčin závad. Posouzení stávající ocelové konstrukce se musí provést při zjištění závažných neshod při kontrole dokumentace, při zjištění závad při prohlídce, před provedením úprav nosné ocelové konstrukce, před jakýmkoliv stavebním nebo technologickým zásahem ovlivňujícím spolehlivost konstrukce, před významným jednorázovým zvětšením provozního zatížení a při změně účelu užívání konstrukce.

 

Norma uvádí obsah činnosti při provádění jednotlivých prohlídek. Výchozí prohlídka se provádí převážně v rámci přejímky nové konstrukce. Kontroluje se zejména soulad konstrukce s dokumentací, geometrický tvar konstrukce, úplnost konstrukce, kvalita svarů, šroubových, nýtových a čepových spojů a protikorozní ochrana. Při běžné prohlídce se nosná konstrukce kontroluje převážně vizuálně. Prověřuje se, zda konstrukce nevykazuje nadměrné deformace, hluk nebo kmitání, zda nedošlo k poškození prvků a detailů konstrukce, kontroluje se kotvení a spoje konstrukce, stav protikorozní ochrany, příp. korozní poškození, u dynamicky namáhaných konstrukcí se zjišťuje, zda nedošlo ke vzniku trhlin, příp. se provádí defektoskopická kontrola. Při podrobné prohlídce se provádí stejné úkony jako u běžné prohlídky a navíc se provádí kontrola dokumentace, zaměřuje se skutečný geometrický tvar konstrukce, měří se případné korozní úbytky. U dynamicky namáhaných konstrukcí se provádí defektoskopická kontrola svarů a určených detailů. Mimořádná prohlídka se provádí v případě závažných zjištění při běžné nebo podrobné prohlídce nebo po mimořádné události, která mohla způsobit poškození konstrukce. Rozsah se určí podle zápisu běžné nebo podrobné prohlídky nebo podle rozsahu mimořádné události. Prohlídka použitelnosti souvisí s provozem konstrukce a jejím obsahem je kontrola deformací, kmitání, prohlídka příslušenství a bezpečnostních prvků. U některých konstrukcí se předepisují speciální druhy kontrol: statická nebo dynamická zatěžovací zkouška, dlouhodobé sledování konstrukce aj.

 

Norma dále předepisuje intervaly kontrol. U konstrukcí zařazených ve třídě následků CC1 a CC2 se běžná prohlídka se provádí 1krát za 5 let, podrobná prohlídka nejméně 1krát za 10 let. U konstrukcí zařazených ve třídě následků CC3 a u konstrukcí výrazně dynamicky namáhaných se běžná prohlídka provádí 1krát za rok, podrobná prohlídka 1krát za 5 let. Pro speciální konstrukce (např. konstrukce pohyblivých tribun, stožáry, komíny, předpjatá táhla apod.) jsou předepsány příslušné termíny prohlídek. Povinnost k provádění prohlídek má vlastník stavby a prohlídku může provádět pouze osoba s odpovídající kvalifikací.

 

4. Provádění ocelových mostních konstrukcí
ČSN 73 2603

 

Norma obsahuje ustanovení pro specifikaci montáže, přestavby, rekonstrukce, opravy, demontáže ocelových mostních konstrukcí, vřetně mostních závěrů, montáže provizorních podpěr pro výsun nebo zásun mostních konstrukcí, montáže provizorních mostů a specifikace pro veškeré manipulace s ocelovými mostními konstrukcemi. Norma je současně podkladem pro prohlídky ocelových mostních konstrukcí.
Pro zajištění kvality výroby a montáže ocelových mostních konstrukcí a pro její následnou kontrolu se vypracuje výrobní a montážní dokumentace zhotovitele podle přílohy B této normy. V průběhu výroby a montáže ocelové mostní konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 (tab. 4) je třeba vést denní záznam o provádění prací. K tomu slouží výrobní deník pro práce ve výrobně a montážní deník pro práce na staveništi. Pro provádění protikorozní ochrany je možno zavést natěračský deník. Pro oba druhy deníků norma obsahuje jejich podrobný rozsah.

 

Kontrola kvality se zajišťuje průběžným dozorem objednatele ve výrobně a na montáži, dále pak dílenskými a montážními přejímkami. Norma uvádí podrobný přehled činností pro dílenské a montážní přejímky.
Ocelová mostní konstrukce musí být před uvedením do provozu a po celou životnost pravidelně kontrolována a udržována. Před uvedením mostu pozemní komunikace do provozu se provádí první hlavní prohlídka podle ČSN 73 6221 [12], v případě drážního mostu se provádí technicko-bezpečnostní zkouška formou hlavní prohlídky. Kontrola stavu ocelových mostních konstrukcí se provádí formou běžných, hlavních, podrobných nebo mimořádných prohlídek. Rozsah, četnost, obsah a způsob provádění prohlídek mostů pozemních komunikací je určen v [12] a pro drážní mosty v předpisu SŽDC S5 [13].

 

Třídy provedení (EXC) pro ocelové mostní konstrukce jsou určeny ve smluvní dokumentaci. Pro stanovení třídy provedení je v normě [4] uveden příklad návrhu v tabulce A.1.
Pro hodnocení odchylek rozměrů a tvarů mostních konstrukcí se do specifikace výroby a montáže ocelové konstrukce uvádějí odchylky stanovené v ČSN EN 1090-2:+A1 [6]. Pro ocelové mostní konstrukce třídy provedení EXC3 a EXC4 jsou v tabulce A.2.1 normy [4] uvedeny další funkční odchylky v místech montážních svarových spojů, které neobsahuje norma [6]. V tabulce A.2.2. normy [4] je uveden způsob měření odchylek v místech uložení konstrukce na mostní ložiska.

 

5. Technické kvalitativní podmínky pro ocelové mosty
TKP 19

 

Specifikace pro dodávku a provádění ocelových mostních konstrukcí drážních mostů jsou obsaženy v Technických kvalitativních podmínkách 19 – Ocelové mosty a konstrukce [8]. Obdobné specifikace pro dodávku a provádění ocelových mostních konstrukcí mostů pozemních komunikací jsou obsaženy v Technických kvalitativních podmínkách 19 – Ocelové mosty a konstrukce [9], které se ještě dělí na část A a část B. Část B se vztahuje pouze k protikorozní ochraně.

 

Technické kvalitativní podmínky 19 (dále TKP 19) pro drážní mosty i pro mosty pozemních komunikací mají obdobné dělení a obsahuji následující odstavce:

  • popis a kvalita stavebních materiálů
  • technologické postupy prací, výroba a montáž
  • dodávka, skladování, průkazní zkoušky materiálů
  • odebírání vzorků a kontrolní zkoušky
  • přípustné odchylky
  • klimatická omezení
  • odsouhlasení a převzetí prací
  • sledování deformací
  • ekologie, bezpečnost prací, požární ochrana

 

Rozsah TKP 19 je značný, pro drážní mosty 109 stran, pro mosty pozemních komunikací 215 stran. Značný rozsah obou TKP 19 je dán především skutečností, že jsou do obou TKP 19 začleněny různé evropské normy, které se k řešené problematice vztahují a v době tvorby TKP 19 nebyly dostatečně známé. V současné době již potřeba přebírání jiných norem do TKP 19 pominula a uvažuje se o aktualizaci TKP 19, která by vedla k jejich výrazné redukci.

 

6. Závěr

 

Článek se zabývá aktuálním stavem norem pro provádění ocelových konstrukcí pozemních staveb a ocelových konstrukcí mostů. Všechny uváděné normy se zabývají prováděním ocelových konstrukcí ve výrobně a na staveništi a hlavním jejich smyslem je zajištění požadované kvality ocelové konstrukce, která se projevuje v bezpečnosti, spolehlivosti, použitelnosti a životnosti ocelové konstrukce.

 

Veškeré práce týkající se Stavební specifikace Vám profesionálně zajistí firma:

 

PRAGIS a.s. - Divize POZEMNÍ STAVBY
Budovatelská 286, 190 15 Praha 9 - Satalice email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Tato e-mailová adresa www.pragis.cz

 

PRESENTAČNÍ STAVBY - DIVIZE POZEMNÍ STAVBY

V roce 2005 společnost změnila své dlouholeté sídlo na Praze 9 - Proseku a přestěhovala se do lokality v ul. Budovatelská v Praze 9 – Satalicích.
K 1.4.2009 se společnost PRAGIS a.s. stala členem koncernu Skupina Metrostav
Společnost PRAGIS a.s. je držitelem certifikátů ISO 9001 (od r. 2000), ISO 14001 (od r. 2004) a OHSAS 18001 (od r. 2005), které dokládají péči nejen o kvalitu realizovaných prací, ale i o životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci.


Text byl vytvořen z technických dokumentací a zdrojů firmy Pragis a z textů publikovaných v deníku veřejné správy

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar