Tipy a inspirace

A+ A A-

Očkování způsobuje alergie, astma a autismus. A děti i zabíjí.

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Mnohem důležitější je však i dost drasticky odkrytá pravda skrytá za očkováním z pera praktické lékařky Ludmily Elekové. Ludmila Eleková má ordinaci pro dospělé, ale chodí za ní i matky s dětmi. Chtějí poradit s vedlejšími účinky očkování, o které se lékařka intenzivně zajímá. Jaké jsou? A proč tato žena vůči vakcinaci nešetří kritikou?

 


Kdy jste se začala zajímat o vedlejší účinky očkování?

 

Můj syn měl patologickou reakci na očkování, tři dny neutišitelně plakal, měl horečku, špatně spal, nepil a měl veliký rudý otok na zadečku. Byla jsem čerstvě atestovaná lékařka, ale ne-věděla jsem, co se děje. Syn to odnesl "jenom” hyperaktivitou, agresivitou, lehce zhoršenou imunitou a alergií na kravské mléko. Dnes bych podobnou chybu neudělala, dnes už vím, jak očkování funguje.

 

Jak tedy očkování funguje?

 

Vakcína je upravený virus, bakterie nebo toxin, spolu se stabilizátory a imunitními adjuvanty. Jako adjuvant se používají soli hliníku. Když se do vakcíny přidá hliník, je imunitní odpověď sil-nější i při nižším počtu bakterií a virů. Ještě před několika málo lety se vakcíny prodávaly v několikadávkových baleních, která se kon-zervovala rtutí. Podstatnéje vědět, že po přidání hliníku a rtuti do vakcín se nikdo neobtěžoval testovat jejich toxicitu. Přestože byly známy pří-pady intoxikace rtutí i hliníkem.

 

Jak je to možné?

To já nevím. Myslím si, že to byla kombinace lhostejnosti a nedomýšlení věcí. Hliník byl po-važován za biologicky inertní, ale to platí jenom

 

Ludmila Eleková se narodila v roce 1966 v Praze.

 

Vystudovala medicínu na Fakultě všeobec-ného lékařství Univerzity Karlovy, promovala v roce 1990.

 

Od roku 2001 je praktickou lékařkou pro do-spělé, věnuje se i homeopatii.

 

Po problémech syna s očkováním se o něj začala více zajímat samostudiem.Snaží o oč-kování hovořit, aby se široká veřejnost do-zvěděla o nebezpečích s ním spojených. Je vdaná, má tři děti.


při příjmu potravou, i tak se ho ale malé množ-ství vstřebává do těla. Jenže vakcíny se aplikují do svalu.

 

Co konkrétně dělá vakcína ve svalu?

 

Vpíchnutím dochází k poškození tkáně v místě vpichu včetně obnažení DNA. Organismus rea-guje vysláním bílých krvinek a dalších imunit-ních buněk. Teorie říká, že hliník navázaný na antigen bakterie nebo viru dokáže donutit krvinky k tomu, že vytvoří protilátkyproti tomuto antigenu. Jenže tak jednoduché to není. Hliník totiž nemusí být na antigen navázán, může být jenom poblíž. Takže vzniká šance, že vaše bílé krvinky začnou tvořit protilátky proti všemu, co bude v postiženém místě, včetně vaší DNA nebo buněčné struktury. Jak má krvinka poznat, proti čemu má tvořit protilátky? Použití hliníku je vlastně jednostranné přehození výhybky – na-startuje tzv. TH2 imunitu. Tvoří protilátky proti nemocem, ale zároveň způsobuje alergie a astma. Druhým problémem použití hliníku je, že při aktivaci imunity TH2 se oslabí imunita TH1, která se stará o boj s infekcemi.

 

Existují pro tato tvrzení důkazy?

 

To jsou mezi vědci známá a dobře zdoku-mentovaná fakta. Pokud vědec potřebuje na výzkum nemocné myši, „vyrobí“ si je tak, že jim píchne směs hydroxidu hliníku s nějakým anti-genem. Za tři týdny má klec plnou alergických myší. Předloni bylo celé jedno číslo prestižního časopisu Lupus věnováno syndromu ASIA – „autoimunitnímu syndromu indukovaného ad-juvanty“.

 

Ale astma nebo alergii nemá každý Čech, přestože jsme všichni očkovaní.

 

Nepopírám, že existují lidé naočkovaní horem dolem, kteří jsou zdraví. Mohou hovořit o štěstí. Jejich imunitní systém, genotyp a aktuální zdra-votní stav byly zrovna v rovnováze a vypořádali se s tím. Ale u spousty lidí se něco stane. Není náhodou, že je kombinace alergie a oslabené imunity tak častá. Hliník i rtuť jsou neurotoxiny. Navíc rtuť s hliníkem vykazuje synergickou to-xicitu, kdy se i v menších dávkách účinky látek při vzájemné přítomnosti násobí. Ale vlastně nikdo, možná ani výrobce neví, co všechno ve vakcínách je. Rozhodně to neví lékař, který vás očkuje a nevíte to ani vy. Protože evropská le-gislativa nepožaduje po výrobcích vakcín uvádět zbytkové látky z výroby, oni je neuvádějí. Týká se například formaldehydu, zbytků anti-biotik, živných půd, ale třeba i rtuti, která i v po-voleném zbytkovém množství ve vakcíně pře-kračuje bezpečnostní limity pro kojence.

 

Copak vakcíny nejsou testovány na bez-pečnost jako všechny léky?

 

Na rozdíl od běžných léků se vakcíny netestují proti skutečnému placebu, tedy naprosto ne-účinné látce. Nevím, kdy se k této praxi přis-toupilo, ale velmi se dodržuje. Vakcína se větši-nou testujeproti jiné vakcíně,třeba vakcínaproti meningokoku proti vakcíně na hepatitidu A. Druhý způsob testů je, že se části testovaných dá vakcína a „placebo skupině“ roztok adjuvancií, tedy těch chemikálií bez anti-genů. Takže opět porovnáváte dvě látky s bio-logickým účinkem, nikoliv s placebem. Ale do příbalového letáku se uvede, že vakcína nemá víc vedlejších účinků než placebo. Jenže nikdo už nevidí, kolik měla v testech vedlejších účinků látka označená jako placebo. Například u vak-cíny proti HPV hlásilo při testování až 60 % lidí z placebo skupiny vedlejší účinky, včetně auto-imunitního onemocnění.Já dost dobře nechápu, jak si někdo může vsugerovat takové onemoc-nění, když ani netuší, že by ho testovanávakcína mohla způsobit. Tady něco strašně zavání.

 

Co tedyzpůsobujehliník ve vakcínáchu dětí?

 

Je až zarážející podobnost mezi reakcemi dětí na očkování a otravou hliníkem. Děti často po očkování přestávají broukat a žvatlat, až na mě-síce, přestanou se usmívat a omezí oční kon-takt, jsou plačtivé nebo naopak apatické ,špatně spí, můžou se objevit febrilní křeče. U větších dětí může vzniknout až autismus, dítě přestane mluvit, přestane sociálně interagovat a změní se typickým způsobem pro tuto nemoc. Podle studií hliník zasahuje stejné oblasti mozku, které jsou poškozeny při autismu. Pří-znaky chronické otravy hliníkem jsou ztráta řeči, ztráta kognitivních schopností, demence, křeče a v nejhorším případě smrt.

 

Vy podezříváte očkování ze šíření autismu?

 

Regresivní autismus v posledních dvaceti le-tech epidemicky narůstá a je prostě nesmysl tvrdit, že je to způsobené čistě geneticky. Vý-skyt genetických nemocí se může z generace na generaci zvýšit maximálně o 3 %. Cystická fibróza, hemofilie a podobně mají standardní výskyt. Takže pokud se její výskyt zvětší o víc než 5 % za generaci, pak je jasné, že hraje roli životní prostředí. Poslední čísla z USA ukazují, že jeden z padesáti čtyř chlapců trpí autismem. To jsou naprosto otřesná čísla.

 

To může být způsobenou lepší diagnosti-kou autistických dětí.

 

Kdo někdy viděl autistické dítě, jeho příznaky nepřehlédne. A i kdyby byla pravda, že jsou jen lépe diagnostikovaní, kde jsou ty zástupy do-spělých autistů? Kde je to celé jedno procento dospělých autistických mužů? Kdo z dnešních čtyřicátníků kdy v dětství viděl autistu? Dnes tyto děti vidíte pomalu na každém pískovišti.

 

Proč by ale hliník toto způsobil u dětí a ne u dospělých, vždyť i dospělí se očkují.

 

Dítě ještě nemá vyvinutou hematoencefalic-kou bariéru, která jej chrání. Začíná se tvořit v půl roce a dotváří se až v pubertě. To je dů-vod, proč máme omezení pro konzumaci rů-zných látek dětmi. Víme, že alkohol jim poškodí mozek mnohem rychleji, když není bariéra do-končena. A největší dávku hliníku – tři dávky he-xavakcíny a pneumokokové vakcíny, dostanou děti ještě předtím, než začne bariéra fungovat. U dospělých se poškození očkováním projeví spíše únavovým syndromem, depresí, demencí, neurčitými potížemi, poruchou imunity apod. A dospělí se neočkují tolika dávkami tak rychle za sebou, navíc dítě dostane v jedné hexavak-cíně víc hliníku než 10x těžší dospělý v teta-novce. Nejen na kilo hmotnosti, ale i absolutně.

 

Lékaři ale přece reakce na očkování za-znamenávají a poté se centrálně evidují, co-pak to nikdo nehlídá?

 

Podhlášenost se oficiálně odhaduje na více než 90 %. Jeden výzkum na Slovensku ukázal, že pouze 3 % reakcí zapsaných v dokumentaci se hlásilo na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Představte si, kolik reakcí asi ani nezapsali, protože podle lékaře nesouvisely s očkováním. Když lékaři nevědí, co ve vakcíně je a jak fun-guje, těžko poznají příznaky poškození. Na vak-ciny.net najdete seznam reakcí podléhajících hlášení. Přestože je to jenom špička ledovce, i tak poslouží jako návod. Najdete tam třeba en-cefalitický křik, stejně jako zřetelnou změnu chování. Obojí je příznakem postižení mozku.

 

I když očkování způsobí slabším jedincům třeba alergii nebo astma, není to lepší, než chytit nějakou vážnou nemoc, na kterou mo-hou zemřít?

 

Řekla vám vaše lékařka, že očkováním vymě-ňujete jedno riziko za druhé? Nebo vám řekla, že neočkováním jen riskujete a očkováním něco získáte? Navíc nejde jen o pár oslabených je-dinců. Studie potvrzují, že když zdvojnásobíte počet vakcín, zdvojnásobíte kojeneckou úmrt-nost v dané zemi. Očkování děti zabíjí. Já to klidně takhle natvrdo řeknu, protože je to pro-kázané studiemi (1, 2).

 

Ale v České republice máme velmi nízkou kojeneckou úmrtnost, přestože se u nás oč-kuje povinně a v relativně velkém množství v porovnání s jinými státy.

 

Když zlepšíte prenatální péči, porodnictví, ne-onatologii, výživu, hygienické standardy a edu-kaci matek v péči o děti, pak je logickým vy-ústěním pokles kojenecké úmrtnosti. Ale třeba v Británii byl v 70. letech odvysílán pořad o po-škození dítěte následkem DTP očkování, ná-sledně výrazně poklesla proočkovanost. Asi na třicet procent, v Británii je totiž očkování dob-rovolné. Okamžitě se to projevilo ve snížení ko-jenecké úmrtnosti.

 

V Británii mají teď epidemii černého kašle.

 

Vakcína proti černému kašli je totiž notoricky špatně účinná. Četla jsem studii, podle které se odhadovala asi na 24 % – to je méně než pla-cebo efekt. Když se neočkovalo proti černému kašli, většina lidí ho prodělala jako dítě, přežila to a získala tak doživotní imunitu. Nejvíc ne-bezpečný je černý kašel pro nejmenší děti. Ženy, které jako malé prodělaly černý kašel, ale při kojení přirozeně dítě chránily svými pro-tilátkami. Děti pak nemoc prodělaly ve věku od čtyř do deseti let, tedy kdy je to běžné a léči-telné.

 

A co obrna, její výskyt se po očkování přece velmi zredukoval.

 

Obrna se nevymýtila očkováním, ale změnou diagnostickýchkritérií. Obrna po válce kulmino-vala, existují názory, že k tomu přispěly i envi-ronmentální faktory jako používání DDT. Před očkováním se na ni nedělaly laboratorní testy – stačilo mít typické příznaky. V Americe tehdy byla opravdu velká společenská poptávka po vakcíně. Ale ukázalo se, že nefunguje, do-konce sama způsobovala ochrnutí. Vyřešili to změnou kritérií nemoci. Před očkováním sta-čilo, aby ochrnutí trvalo jeden den, po zahájení očkování to muselo být 60 dnů, zvlášť se začala vykazovat aseptická meningitis. Před očková-ním byl velký pytel s různými bakteriologickými a virologickými onemocněními způsobujícími zánět předního rohu míšního – akutní poliomye-litis. Pytel se vysypal, roztřídil a pouze jeho malá část se nově začala vykazovat jako obrna. Na stránkách Státního zdravotního ústavu zjistíte, že v České republice je několik set případů, které by se dříve vykazovaly jako polio.

 

Ale neštovice byly vymýcenédíky očkování.

 

Očkování proti neštovicím nefungo valo, přesto se začaly kampaně za očkování a v mnoha zemích bylo povinné. Je jednodušší věřit, že ošklivý bacil způsobí nemoc, než si přiznat, že lidé umírají kvůli příšerným životním podmínkám. Největší neštovičné epidemie při-šly v nejproočkovanějších zemích a většinou skončily stejným způsobem – hygienic kými opatřeními. V době, kdy Světová zdravotnická organizace zahájila kampaň proti neštovicím, už byly dávno na ústupu. Organizace ale nespolé-hala jenom na očkování, ale i na osvědčenou epidemiologickou metodu – jít do ohniska, izo-lovat nakažené, deratizovat a dezinfikovat. Stále přitom existují nákazy pox viry, příbuznými pra-vých neštovic, co mají stejný klinický obraz. Udělalo se s nimi vlastně totéž, co s obrnou. Rozumím, že idea očkování je lákavá, ale pro-stě to nefunguje. I kdybyste se ochránili před těmi cca patnácti nemocemi, proti kterým se očkuje, tak jsou tisíce dalších, vůči kterým bu-dete náchylnější.

 

Neočkovaní bývají považováni za potenci-ální riziko pro kolektiv, protože mohou pře-nášet choroby. Třeba neočkované děti ne-smí do státních školek. Jsou podle vás rizikovější?

 

Vakcína nezabrání tomu, aby se vir dostal do vašeho těla. I jako očkovaná se nakazíte, otáz-kou je, jak proběhne interakce mezi vámi a mi-krobem. Pokud je vaše imunita špatná, nemu-síte na nákazu reagovat, nemáte příznaky nemoci a roznášíte ji. Nebýt nikdy nemocný není nutně známkou zdraví, možná váš imu-nitní systém není schopen reakce. Zdravé je reagovat, mít horečku, rýmu, kašel, průjem, bo-jovat. Četla jsem analýzu úmrtí jednoho kojence v Izraeli na černý kašel po jedné dávce vakcíny. Všichni v rodině byli očkovaní, stejně jako okolí a kolektivy, kam chodily starší děti. Při výtěrech lékaři zjistili, že ze 100 % proočkované školky 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar