Tipy a inspirace

A+ A A-

DECHOVÉ TECHNIKY

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

 

Dech je největší lékař našeho těla. Dech léčí víc než všechno ostatní na tomto světě. Dýchání je tak jednoduché, tak zjevné, že nikdo si není vědom jeho ohromné moci.

LEONARD ORR/KONRAD HALBIG

 

images

 

Co je vlastně dech a na co má v našem těle vliv?

Dech je bezesporu ta nejběžnější věc, kterou člověk denně vykonává. Mnoho z nás ani nenapadne, jak důležitý vlastně je a že může pomoci při spoustě problémů jak psychického tak fyzického rázu. Dech v nás může uvolnit obrovskou energii nebo naopak uklidnit či zbavit nervozity a stresu. Je ovlivňován naším momentálním rozpoložením a pocity - strachem a úzkostí, zlostí, harmonií a klidem.

Tak, jako je pro zdraví důležitý krevní oběh poháněný srdcem, tak je také nezbytný oběh lymfatický (mízní). Ten transportuje jedovaté a odpadní látky, nadbytečné tekutiny a je daleko rozsáhlejší než oběh krevní. Lymfatický systém je poháněn zčásti dechem zčásti pohyby svalů. Právě hluboké a pomalé břišní dýchání rozbíhá proudění lymfy, tedy mízy či tkáňového moku a tělo se tak samo lépe čistí. Způsob dýchání úzce souvisí s celkovým postojem těla. Vzpřímené držení těla jde ruku v ruce se správným, hlubokým dýcháním a naopak, hrbící se lidé dýchají zpravidla mělce, nevyužívají možného potenciálu. Deset až dvacet minut denního cvičení hlubokého dýchání optimalizuje látkovou výměnu, ulevuje srdci a zlepšuje spánek. Mnozí z nás si jistě vzpomenou na svá dětská léta a maminku peskující nás, abychom zavřeli pusu a dýchali nosem. Nos je totiž nejpřirozenější a nejzdravější místo, kterým se vzduch do lidského těla má dostávat. Cestou se ohřeje, zvlhčí a očistí od všech nečistot, prachových částic a různých zárodků nemocí. Dýchání ústy snižuje tělesnou energii, celkovou výkonnost a schopnost myslet. Zajímavé je určitě to, že každá nosní dírka má vliv na jinou funkci mozku. Nadechování pouze pravou nosní dírkou se označuje jako "sluneční dech" a aktivuje levou polovinu mozku. Ta má vliv na schopnost prosazovat se, umění říci ne a snazší rozhodování, stimuluje krátkodobou paměť a logické myšlení. Naproti tomu dýchání levou dírkou, tzv. "měsíční dech", aktivuje pravou polovinu mozku a intuitivní složky - schopnost vcítění se a citového prožívání a také podněcuje dlouhodobou paměť. Všimněte si také, že nikdy nedýcháte stejně oběma dírkami - tělo samo je zhruba každé dvě hodiny střídá.

Dech je kromě plynů složen i z něčeho, co staří Indové označovali slovem "prána", jinak také čchi, zkrátka životní energie, která je v literatuře označována také jako životní látka, biogen, či živý ód. Je to energie, kterou současná věda neumí dokázat, ale stále více vědců ji připouští. Příjem prány jsme schopni ovlivnit právě kvalitou našeho dechu. Čím vědoměji dýcháme, tím více energie jsme schopni přijmout.

Vědomé dýchání prány

Vědomé dýchání prány slouží jako prvotní zdroj zdraví a životní síly ve v±ech systémech jógy. V následujícím textu přinášíme základní charakteristiku jednotlivých dechových technik, aby si čtenář mohl udělat představu o tom, jak cvičení probíhají - podrobnosti o jednotlivých technikách přineseme v dalších číslech časopisu.

Technikou vytrvání dechu je "pránajáma". Název se skládá z nám už známé prány, tedy dechu, životní energie a "ajámy", což znamená klid. Pránajáma má specifické názvosloví. Výdech je zde označován slovem "recaka", nádech je "puraka" a vytrvání v dechu se nazývá "kumbhaka". V průběhu cvičení se kumbhaka, tedy vytrvání v dechu, postupně prodlužuje, což ovlivňuje právě intenzitu proudění prány. Výdech i nádech, obojí musí být prováděno plynule, nepřerušovaně, rovnoměrně. Výdech z těla odvádí nečistoty a na něj je u pránajámy kladen velký důraz. Při nádechu v pránajámě existují různé techniky, většinou se nadechuje pouze nosem. Uplatňuje se především dýchání břišní - vzduch naplní nejdříve oblast žaludku, pak žeber a nakonec horní oblast plic. Vše bez nucení nebo námahy - pouze do té míry, pokud je nám to příjemné a pohodlné.

Setrváním v dechu je naše tělo nuceno k pro nás výhodnější práci. Vzduch, který nemůže ven, si v organismu hledá cestu jinudy, vytváří malinké kanálky a zanechá zde energii, kterou sebou přinesl.

Správná pozice je klíčem k úspěchu

Co se držení těla při cvičení týče, žádná předepsaná pozice není, ale je třeba dodržovat určité zásady. Především - stejně jako při meditačních technikách je při cvičení nejdůležitější poloha páteře. Páteř musí být vzpřímená, aby prána mohla bez překážek proudit.

Optimální poloha z hlediska páteře je pravý lotosový sed. Protože v našich zeměpisných šířkách je tělesná konstrukce a celková konstituce poněkud jiná, než například v Indii, může být pro mnoho z nás relativně snadné této polohy dosáhnout, ale pro většinu bude bez předchozího cvičení a odborného vedení velice těžké tuto polohu zachovat po delší dobu. Může nám být nepříjemná, může nás rozptylovat brnění nohou a další vjemy, spojené s náročností sedu. Každopádně je to poloha ověřená věky a všechny, kdo se dechovými technikami či meditačními technikami chtějí zabývat intenzivněji a mají zájem se tuto polohu naučit, bych chtěl odkázat na odbornou literaturu, případně na některý z kurzů, zabývajících se technikou lotosového sedu.

Pozice lotosového sedu
Pozice lotosového sedu

Velmi kvalitní, ne však již tak známou a pro naši tělesnou konstituci vhodnější je pozice sedu na židli (někdy v literatuře popisovaná jako egyptská). Její dosažení je pro nás snazší a hlavně bez předchozího cvičení v ní snadno vydržíme setrvávat po dlouhou dobu. Další její nespornou výhodou je i to, že ji bez zbytečného upoutávání pozornosti můžeme zaujmout kdekoli, zavřít oči a věnovat se dechu. Při tomto sedu je třeba dbát na správnou výšku - kolena by měla být co nejhlouběji - čím více vyčnívají, tím více ztěžují páteři vzpřímený sed, optimální výška židle je však taková, kdy jsou stehna rovnoběžná s podlahou, čehož můžete dosáhnout i polštářem, nebo spíše stupínkem, na který si dáte nohy do takové výše, aby stehna byla rovnoběžně s podlahou a nohy v kolenou tvořily pravý úhel.

Pokud ani jedno nevyhovuje, můžete při dýchání i ležet či stát. Oči by při cvičení měly být vždy zavřené kvůli maximálnímu soustředění se. Měly by se také zaměřit na jeden bod a to opět po celou dobu cvičení. Ideální je při zavřených očích se zaměřit na oblast mezi obočím - tzv. třetí oko - případně na špičku nosu nebo na břicho - myšleno tedy do hary neboli solárního plexu.

Čištění nádí

Všichni jogíni kladou při pránajámě důraz na čištění dechových cest a nádí, tzv. energetických kanálů. Čištění by mělo být prováděno jako příprava na vlastní dýchání, ale lze ho doporučit jako činnost, kterou je vhodné zakomponovat do ranní hygieny - mimo jiné i jako prevenci proti rýmě.

Nejjednodušší způsob čištění je tzv. střídavá dechová technika. Palec máte na pravém křídle nosu, prsteník nebo malíček na levém. Pravou nosní dírku uzavřete a levou se nadechnete tak hluboce, jak až to bez námahy jde. Pak dírku uzavřete a pomalu vydechujete pravou. Postup zopakujte i opačně - nadýchněte se pravou a vydechněte levou dírkou. Takto byste měli pokračovat 3 až 5 minut. Protože toto cvičení má vliv i na naše nervy, měli bychom ho provádět každé ráno a večer, jedná se o cvičení snadné, které můµe bez obavy používat opravdu každý.

Další z čistících technik, kterou můžete bez problémů dělat třeba ráno v koupelně, čistí pomocí vody. Naberte trochu vlažné vody do dlaně, trochu jí vdechněte do levé dírky a zakloňte hlavu - voda v této poloze vteče do úst, odkud jí můžete vyplivnout. Postup opakujte i s druhou dírkou. Voda může být i mírně osolená, jako se to praktikuje třeba opět v Indii, a čištění by se mělo provádět kaµdé ráno nebo po zanesení nosu prachem.

Toto čištění dutin prý předchází rýmě (i chronické) a pomáhá u nosního kataru či u kataru čelních dutin. V Indii se k čištění používá konvička, kterou si lijí vodu do jedné dírky. Díky vhodné poloze voda z druhé dírky zase vytéká ven.

Vhodné prostředí

Předposlední poznámka před samotnými metodami dýchání směřuje k místu cvičení. Tam byste se měli cítit dobře a klidně, mělo by mít příjemnou teplotu, přestoµe se nebudete po nějakou dobu hýbat. Vydýchaný vzduch také není to pravé ořechové, takµe přísun čerstvého vzduchu je samozřejmý.

Při dýchání počítejte

Počítáním totiž dosáhneme toho, že budeme aktivovat obě poloviny mozku, tedy nejen pravou, kde sídlí intuice, cit a harmonie, ale při vědomém počítání dob například při nádechu aktivujeme i levou polovinu mozku - rozum a intelekt. Ideální je počítání na prstech nebo odpočítávání uzlíků či korálků na šňůrce.

Jednoduché dechové techniky

Jak už samo označení napovídá, jsou tyto techniky lehce proveditelné a netřeba k nim zvláštních znalostí ani zkušeností. Mnozí z nás přesto části těchto technik provádí zcela intuitivně, prostě tak, jak cítí, že jim v dané situaci pomohou.

Zívání

První z těchto technik je obyčejné "zívání". K tomu není třeba nějaký zvláštní postoj a dá se provádět jak často chceme. Rychle zásobuje tělo kyslíkem, pomáhá proti únavě a uvolňuje napětí. Cvik začíná hlubokým a vědomým výdechem. Otevřete ústa jak nejvíc můµete a čelist při tom nechte uvolněně klesnout dolů. Hlavu zakloňte dozadu a bradu vysuňte mírně dopředu, zvýší se tak váš prostor pro nadechování. Dýchejte pomalu, hluboce tak, jak to tělo samo řídí. Zívněte několikrát za sebou a při tom protahujte ruce, nohy i celý trup. Další cvičení se nazývá "Výdech". Zaujměte polohu, jaká je vám příjemná. Uvolněte obličejové svaly a vědomě vydechujte. Vzduch by měl vycházet se slabě slyšitelným "haaa.." dokud nebudou vaše plíce prázdné. Ale pozor - nikdy byste neměli začít kašlat a ani by z vás neměly vycházet žádné chrčivé zvuky. Toto cvičení pomáhá nalézt klid a mimo jiné také pomáhá při detoxikaci plic.

Cítění dechu

Do jednoduchých technik se řadí také tzv. "Cítění dechu". Pomáhá odstranit stres a nervozitu, posiluje koncentraci a koordinaci obou polovin mozku a báječně uvolní. Zde je dána poloha, a to vsedě na židli. Obě ruce se dotýkají bříšky prstů a jsou položeny v klíně. Oči je upřeně pozorují. Dýchá se volně nosem. Při dýchání vzduch proudí do břišní části, která se při nádechu mírně vyklene, při výdechu zase stáhne. Břišní svalstvo je uvolněné. Nejdříve se soustředíte na pocity ve špičkách prstů, pak přesunete svou pozornost na povrch břicha. Sledujte dech, cítíte ho uvnitř břicha? Pak se opět vraťte ke špičkám prstů, vnímejte, který prst se dotýká kterého. Snaµte se také cítit vzduch uvnitř těla. Pro cítění dechu vám můµe pomoci představa proudu vzduchu jako proudu stříbrně světélkující energie která proudí do vašeho těla.

Nalezení klidu

Délka dalšího cvičení by měla být nejméně 5 minut. Je ideální např. při poruchách usínání a je to výborné koncentrační cvičení. Nazývá se příznačně "Nalezení klidu". Zaujměte pozici, která je vám příjemná. Uvolněte nejdříve vědomě hrudní svalstvo, pak ramena a paže. Uvědomte si svůj dech, pozorujte ho, ale neovlivňujte. Pokud provádíte tuto techniku vleže a nejste limitováni časem, je vhodné ji i rozšířit na celé tělo. Uvolněte postupně levý palec u nohy, potom pravý, levé chodidlo, potom pravé a tak po jednotlivých částech těla postupujte až k hlavě. Toto cvičení bývá v literatuře přesně popisováno i s přesnými úseky těla, které se uvolňují postupně, ale pro tento účel nalezení klidu, si můžete jednotlivé partie těla volit sami. Nezapomeňte přitom na to, abyste uvolněním další partie neztratili uvolnění té předchozí, je třeba se při tomto cvičení opravdu koncentrovat, tedy vybrat si takové místo kde nebudete rušeni. Koncentrace vám také pomůže k tomu, abyste cvičení dokončili a neusnuli.

Naslouchání dechu

U další metody zvané "Naslouchání dechu" sedíme se vzpřímeným drµením těla a s hlavou mírně nakloněnou dopředu. Základem je vědomé uvolnění těla, počínaje kůží na hlavě, přes ramena, paže, záda až dolů k nohám. Tiše a pomalu dýchejte nosem opět do podbřišku. Dýchání je plynulé bez zadržení dechu. Uvědomujte si, jak se tělo při dýchání hýbe, jak se chová držení těla, jak se cítí vaše hlava. Tímto cvičením zvyšujete koncentraci, bdělost a vzpřímený postoj umožňuje lepší cirkulaci energií.

Dýchání břichem

Při další metodě se dostaneme k bránici, největšímu svalu těla. Technika se nazývá "Dýchání břichem - cítíme bránici". Zde je také dána poloha - ležíte na zádech, nohy jsou pokrčené, opřené na chodidlech asi 20 až 30cm od sebe, ruce jsou dlaněmi dolů vedle těla. Dýchání nosem směřuje pouze do podbřišku, hrudní koš se nesmí ani pohnout. Po chvíli dýchání dech krátce zadržte a vyklenuté břicho vtáhněte mírně dovnitř. Vzduch se bude tlačit do hrudního koše, vy ho ale musíte tlačit zpět do podbřišku. To opakujte třikrát, pak zase normálně dýchejte do podbřišku. Celý cyklus opakujte dvakrát aµ třikrát. Právě uvědomění si polohy a kontroly bránice vám později umožní praktikovat náročnější dechová cvičení. Díky tomuto cvičení jsou přes bránici masírovány i další vnitřní orgány, uvolňuje se svalstvo v oblasti bránice což ulevuje srdci.

Brána života

Za naši sexuální energii je podle taoistů zodpovědná tzv. "Brána života", jeµ sídlí v bederní části v oblasti 2. a 3. obratle. Při technice "Dýchání břichem - prociťujeme Bránu života" stojíme zpříma, chodidla jsou od sebe na šířku boků. Záda jsou rovná, hlava v mírném naklonění dopředu. Tento cvik je vhodný zvláště po prosezeném dnu - uvolňuje oblast bederní páteře, posiluje celá záda a má čistící a posilující účinek na ledviny. Dýchejte nejprve vědomě a hluboce do dolní oblasti břicha. Dýchejte opět pouze nosem. Teď položte obě ruce na boky tak, že prsty se vzadu dotýkají páteře a palce směřují dopředu. Teď se vciťte do dechu a veďte vzduch pod své ruce. Čím hlouběji pronikne vzduch do vašeho břicha, tím více protáhne nejen břišní oblast ale i oblast bederní. Dýchejte tak několik minut a vnímejte při tom, jak dech protahuje a masíruje dolní oblast zad. K zesílení cvičení lze přejít do dřepu s tím, že vaše ruce budou viset volně vedle těla.

Dýchání břichem a vidění bodu

Další z technik slouží velmi účinně k nalezení vnitřního klidu a k utlumení depresí a úzkostí. Technika se nazývá "Dýchání břichem a vidění bodu" a měli byste ji provozovat třikrát denně pro dobu 3 až 5 minut. Poloha při ní je sed s rovnými zády na židli nebo v pozici lotosového sedu. Zátylek vytáhněte nahoru, váš pohled bude tím pádem mírně sklopený. Uvolněte si záda a horní partii ramen. Svůj pohled zaměřte na jeden bod, ze kterého nespustíte oči po celou dobu cvičení. Bod by se měl nacházet šikmo dole před vámi. Oči budete mít otevřené nebo napůl zavřené. Pár minut dýchejte nosem plynule, mírně, bez námahy. Mezi výdechem a nádechem by měla být malá pauza, dech ale násilím nezadrµujte. Po chvíli začněte během fáze nadechování pomalu počítat do pěti, stejným počtem kroků i vydechněte. Co číslo, to vteřina. Pokud tohle bez problémů zvládnete, zvyšte počet kroků, postupem času až na deset. Cílem je, abyste se nadechovali 3 až 4krát za minutu. Chce to ale čas!

Hadí dýchání

Další z technik posiluje prostor břicha a čistí zažívací trakt. Jedná se o tzv. "Hadí dýchání". Provádí se vsedě v meditační pozici nebo na židli. Ruce leží volně na stehnech, palce, prostředníky a prsteníčky se mírně dotýkají, zbylé prsty jsou volně vystrčené dopředu. Polykejte vzduch v malých dávkách, břicho je při tom uvolněné. Vzduch na chvíli zadržte, pak se říháním dostane z těla.

Emocionální rovnováha

Pokud potřebujete před spaním zklidnit myšlenky nebo uklidnit rozbouřené emoce, pak určitě zkuste jednu z řady jednoduchých dechových technik s názvem "Emocionální rovnováha". Posaďte se rovně na židli, nohy by neměly být překřížené. Zavřete oči, uvolněte ramena a záda. Položte levou ruku na levé koleno a palcem pravé ruky uzavřete pravou nosní dírku. Levou dírkou se zhluboka nadechněte a poté ji zavřete prsteníkem nebo malíčkem pravé ruky. Vzduch vydechněte pravou dírkou. Stejně pokračujte i dál.

Regenerace

Poslední v dnešním výčtu jednoduchých technik je "Regenerace". Zaujměte polohu dle libosti, oči mohou být otevřené nebo zavřené, pohled směřuje mírně dolů, ruce leží dlaněmi na stehnech (pokud sedíte) nebo vedle těla (pokud ležíte). Vdechujte nosem opět do podbřišku, vydechujte ústy. Při každém nádechu počítejte do tří, podle toho jak se cítíte, můžete postupně zvyšovat až na deset. Ovšem opět to chce čas. Pokud dosáhnete čísla deset, dýcháte už jen 4 až 5krát za minutu a tento dechový cyklus byste měli udržet asi pět minut. Toto cvičení opakujte minimálně 3 až 5krát denně. Podporujete tak hypofýzu, která produkuje hormony působící proti stresu. Tělo se rychleji regeneruje a urychluje léčebné procesy.

Závěrem k prvnímu dílu o práci s dechem

Všechny techniky, které zde popisujeme, najdete buď v odděleních s duchovní literaturou, nebo na internetu, často s fotografiemi správných poloh a vyobrazeními na kterých si můžete ověřit jak vypadá například břicho při určité fázi toho kterého cviku. Cílem našeho článku je upoutat pozornost k této velice důležité a ozdravující aktivitě, rozsah článku nemůže hloubkou záběru konkurovat ucelené publikaci, nebo cvičení s odborníkem. V dalším čísle našeho časopisu budeme v tomto tématu pokračovat.

Robert Olschbaur, Pavlína Beitlová

Mnoho z toho, o čem jsme v článku psali,
je také uvedeno v knize Dechové techniky
Markuse Schirnera, kterou vám tímto vřele
doporučujeme. Kniha je k dostání ve všech
knihkupectvích s duchovní literaturou.

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar