Tipy a inspirace

A+ A A-

KARMAJÓGA

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Jóga díla sjednocení s Božstvím v naší vůli a činnosti a ne pouze v poznání a cítění je nepostradatelným, neobyčejně důležitým prvkem hledání. Je ovšem možno začít pouze rozumovým poznáním nebo oddaností k Bohu, nebo oběma společně a odložit činnost na pozdější čas.

images

 

Je to však spojeno s nevýhodou, že potom máme sklon žít příliš výlučně uvnitř, uzavřeni ve svých vnitřních složkách; můžeme nalézt Božství za životem, nebudeme však s to naplnit Božství v životě, neboť můžeme shledat nesmírně nesnadným vylévat se vítězně ven a uplatňovat v životě dosažené, transformovat vnější život a dění. Nebo můžeme shledat, že naše činnost neodpovídá vnitřnímu světlu; jde stále po starých, navyklých cestách, poslouchá stále staré, normální, nedokonalé vlivy.

Pravda uvnitř nás je stále oddělena bolestnou propastí od nevědomého mechanismu naší vnější přirozenosti. To je častá zkušenost, protože v takovém procesu se Světlo stává čímsi obsaženým v sobě a neochotným vyjádřit se v životě nebo užívat fyzických prostředků, předepsaných pro tuto Zemi a její procesy.

Nicméně každý z nás musí sledovat svou vlastní přirozenost a některé nesnáze musí být po určitý čas přijímány, máme-li jít svou přirozenou cestou. Jóga je konec konců především změnou vědomí ve vnitřní přirozenosti, a je-li nerovnováha našich částí taková, že musíme postupovat zpočátku jen v některých z nich a ponechat ostatní na později, musíme to přijmout. Bylo by ovšem žádoucí, kdyby to byl pohyb od samého začátku integrální, zahrnující ve svém postupu všechny tři aspekty: poznání, lásku i činnost. A tak karmajóga, aby byla úplná, by měla vycházet z činnosti a postupovat láskou, na každém kroku více a více osvětlovanou božským poznáním.

Klíčem k dovršení, jehož si žádáme, je vymýcení egoistické činnosti a jejího základu, egoistického vědomí. Protože v karmajóze uzlem, který musíme nejprve rozvázat, je činnost, musíme se snažit jej rozvázat na jeho ústředním místě, v žádosti a egu, v centru naší upoutanosti. Na poli činnosti bere na sebe žádost či přání mnohé formy, ale nejmocnější z nich je dychtění ega po plodu činnosti. Žádaným plodem může být odměna vnitřní radosti, nebo uskutečnění nějaké preferované ideje, nebo bytostné chtění, nebo uspokojení egoistických emocí, nebo hrdost na úspěch našich nejvyšších nadějí a ambicí, nebo též odměna vnější, zcela hmotná. Prvním pravidlem karmajógy je tudíž dělat práci, která má být konána, bez jakéhokoliv přání si jejího plodu.

To je zdánlivě velmi jednoduché, ale jak nesnadné je zachovat při tom naprostou upřímnost a osvobozující úplnost! Nechávají-li nás šťastný osud, pocty a urážky, příjemné i smutné události nejen neotřesenými, ale nedotčenými, svobodnými v nervových reakcích, svobodnými v mentálním pohledu, takže v žádném místě naší bytosti nedochází ani k nejmenšímu rozrušení nebo rozechvění, pak máme absolutní svobodu, na niž poukazuje Bhagavádgíta; jinak však nikoliv.

Je však jisté, že výsledku tak velikého nelze dosáhnout bezprostředně, najednou.

Nejprve se máme učit snášet nárazy světa tak, aby ústřední část naší bytosti zůstala nedotčena, i když povrchová mysl je ještě otřesena. Duši, která pozoruje pozadí a je imunní vůči těmto nárazům, musíme oddělit od těchto vnějších dějů naší mysli. Později, rozšiřujíce tento klid a pevnost duše odpoutané, začneme být pozvolna schopni vyzařovat mír ze světelného středu k temnějšímu obvodu.

Ale jak budeme moci pak vůbec pokračovat v činnosti? Neboť lidská bytost je normálně činná jen proto, že má nějaké přání nebo že pociťuje nějakou potřebu mentální, citovou nebo fyzickou. Je poháněna nezbytnostmi těla, touhou po majetku, dychtěním po uspokojení mysli či srdce, nebo ovládána přáním, aby její ideály nebo její vůle, její země, její bozi, její cíle převládly ve světě. Nesmí-li žádné z těchto přání, ani jakékoliv jiné, být zdrojem naší činnosti, zdá se, že všechna naše motivační síla je odstraněna a že činnost musí nezbytně ustat. Avšak Gíta odpovídá svým velikým tajemstvím božského života.

Všechna činnost musí být konána s vědomím, směřujícím stále více k Bohu, musí být obětí Božství a odevzdáním celé bytosti mysli, vůle, srdce, smyslů, života a těla které musí nakonec učinit lásku k Bohu a službu Bohu naším jediným motivem. Tato transformace hybné síly a celé povahy naší činnosti je základem jedinečné syntézy poznání, lásky a činnosti. Nakonec zůstává nikoli přání, nýbrž vědomě cítěná vůle Věčného, jako jediná hybná síla naší činnosti a jediný původce naší iniciativy.

Požadavek, který se na nás klade, je, abychom proměnili celý svůj život ve vědomou oběť. Každý okamžik a každý pohyb našeho bytí se má stát ustavičným dáváním sebe Věčnému. Máme vykonávat všechny své činnosti ty nejmenší a nejobyčejnější stejně, jako ty nejvýznamnější a nejušlechtilejší jako zasvěcené akty. Ať je dar jakýkoliv a ať jej nabízíme komukoliv, musíme si být cele vědomi, že jej nabízíme jediné Božské Bytosti ve všech bytostech. I naše nejhmotnější činnosti musí na sebe vzít tento sublimovaný charakter: jíme-li, měli bychom si být vědomi, že dáváme svou stravu oné Přítomnosti v nás; musí to být posvěcené nabízení v chrámu a pocit pouhé fyzické potřeby nás musí zcela opustit. V jakémkoliv velkém úsilí, v jakékoliv vysoké disciplíně, v jakémkoliv ušlechtilém podnikání, ať již podstupovaném pro nás samotné, pro druhé či pro lidstvo, nebude již možné spokojovat se s ideou lidstva, druhých nebo nás samotných. To, co činíme, musí být vědomě nabízeno jako obětování díla, nikoliv lidstvu nebo druhým, nýbrž skrze ně nebo bezprostředně Jedinému. Božský Obyvatel, ukrytý v nás nebo v druhých, nesmí být dále skryt, musí se stát přítomným naší duši, naší mysli, našim smyslům. On je v nás pravým Konajícím, on je i Radujícím se z činnosti i potěšení, které činnost přináší: nejde tedy o to asketicky odmítat veškerou radost prýštící z díla, ale uvědomovat si, že je to On, kdo se raduje a komu tato radost náleží, a nabízet Mu ji s důvěryplnou oddaností, jako nabízíme květinu. Průběh i výsledky našeho konání musí být vloženy do rukou tohoto Jediného s vědomím, že jedině díky Jemu jsou naše úsilí, naše touha i samotné naše uvědomování možné. I při těch pohybech, kde pracuje zřejmě Příroda sama, mělo by být totéž ustavičně připomínáno. Samo naše dýchání, sám tep našeho srdce jsou živoucím rytmem univerzálního oběhu a prací Jediného.

Je zřejmé, že toto pojetí a jeho účinné aplikování musí s sebou nést výsledky, které jsou pro náš duchovní vývoj základní. Je jasné, že i když taková disciplína bude započata bez oddanosti, vede přímo a nevyhnutelně k nejvyšší možné oddanosti, neboť se přirozeně prohlubuje v nejhlubší možné zbožňování, v nejhlubší lásku k Bohu. Je s ní spojeno vzrůstající cítění Boha ve všech věcech, prohlubující se kontakt s Ním ve veškerém našem myšlení, vůli a činnosti a v každém okamžiku našeho života stále větší zasvěcování celku naší bytosti Bohu.

Stezka činnosti se setkává díky tomuto obětování se se stezkou oddanosti a sama může být oddaností tak úplnou, absorbující a integrální, jak si jen může srdce a mysl představit. Jediné Já je ve všem, je vším tato víra je veškerým pozadím a má se posléze stát veškerou substancí vědomí pracujícího. Tato cesta neodvolatelně končí živoucím viděním díla Univerzálního Ducha všude. Na svém vrcholu se pozvedá v ustavičné žití, chtění a konání v přítomnosti Transcendentálního. Mění se tak díky obcování s Božskou Přítomností, Vůlí a Silou v cestu poznání, které je úplnější a integrálnější, než kterákoliv z cest, jež může zkonstruovat inteligence nebo objevit zkoumání intelektu. Na této cestě všechna činnost a všechen život se stávají pouze denním dynamickým uctíváním Věčného a službou Jemu v bezmezném chrámu Jeho nesmírné kosmické existence. Je tudíž cestou sjednocení skrze činnost, cestou tak úplnou a celistvou, v jakou jen může naše k Bohu směřující touha doufat nebo jakou jen může síla naší duše uskutečnit. Má veškerou moc úplné cesty díla, avšak jen v důsledku svého zákona obětování a dávání sebe Božskému Já, doprovázena jednak veškerou mocí lásky, jednak veškerou mocí stezky poznání. Na jejím konci pracují všechny tyto tři božské síly společně, splynuvše, sjednotivše se, a jsou vzájemně spojeny a zdokonaleny.

Božství je ve své podstatě nekonečné a rovněž Jeho projev je nekonečný. Je-li tomu tak, není pravděpodobné, že by se nám mohlo dostat skutečné integrální dokonalosti pouze jedním směrem zaměřeným sebeuvědoměním.

Základním východiskem je uvědomění si Božství v jeho esenciálním Já, nezměněném formami a jevy. Toto nekonečné a bezčasé Já je všudypřítomnou Skutečností, jedinou Existencí. Avšak je též současně jedinou existencí všeho, jedinou sjednocující Přítomností, která může být poznána ve své úplnosti v každé duši či v každé formě ve vesmíru a je vždy celistvá, úplná a Jedna. Jeho poznání může začít kdekoliv a vyjadřovat se skrze cokoliv, neboť Božské je ve všem a vše je Božské. Proto je možno při prvním rozvíjení zkušenosti Pravdy vidět a cítit v sobě nebo jako sebe nejprve věčné Bytí a teprve potom rozšiřovat toto poznání na všechny tvory. Vidíme pak svět v sobě, nebo jako jedno se sebou.

Majíce poznání, že naše vlastní Já není ego, cítíme vždy toto větší Já jako neosobní nesmírnost nebo jako esenciální Osobu, obsahující v sobě všechny osobnosti, nebo jako obojí dohromady, vždy však jako Nekonečno, převyšující ego. Nebo je možno vidět Boha nejprve ve světě mimo sebe, nikoliv v sobě, a postupně se poznávat jako Jedno s tímto ve všem přebývajícím Nekonečnem. V obou případech se však naše poznání Jediného jako absolutní Transcendence a jako živého vesmíru stává poznáním, v němž Transcendentní, Kosmické a Individuální jsou nalézány jako výrazy nebo jako „podoby" Jediného. A tak objevujeme, že totéž neprojevené Absolutno je současně i Božským Dělníkem, konajícím veškeré dílo vesmíru, a naše jóga činnosti - karmajóga - dochází svých nekonečností a svých nejzazších opodstatnění.

Více informací o karmajóze najdete na Internetu, např. na www.jogin.cz

 

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar