1. Čistá voda
Neměli byste podceňovat sílu obyčejné čisté vody. Ženy by měli denně vypít 2,7 litru vody, muži ještě o litr víc. Bez vody by totiž ve vašem těle nemohly probíhat klíčové procesy. Voda pomáhá nejen vašim kloubům, ale můžete pomocí ní i hubnout. Voda navíc udržuje i bystrou paměť a jemnou pokožku.

2. Jahody
Na druhém místě žebříčku jsou jahody. Obsahují vitamín C. Mají málo kalorií a jsou bohaté na vlákninu. Jahody chrání žaludek a pomáhají i při léčbě žaludečních vředů. Navíc jahody obsahují více vitamínu C než pomeranče a ve 150 g jahod je více vitamínu, než je doporučená denní dávka.

3. Borůvky

Borůvky v sobě mají nejvíce antioxidantů ze všech ovocných plodů. Pomáhají snižovat cholesterol. Borůvky také snižují riziko cukrovky, zpomaluje se i proces stárnutí. Pomáhají také lepší motorice.

4. Mandle

Mandle jsou dobrou prevencí před srdečními chorobami, jejich riziko sníží až o 30 procent. Mandle jsou bohatým zdrojem vlákniny, bílkoviny, zdravého tuku, antioxidantů, vitamínu a minerálů. Ale pozor, mandle obsahují velké množství kalorií, takže byste za den neměli sníst víc jak 23 kusů.

5. Třešně

Třešně pomáhají rychle usnout. Mají spoustu vitamínu A a C. Třešně jsou dobré i na regeneraci po fyzické zátěži.

6. Ostružiny a maliny

Ostružinami a malinami posílíte svoji paměť. Jsou zdrojem vlákniny, vitamínu C a antioxidantů. Pomáhají dokonce při léčbě některých druhů rakoviny.

7. Pomeranče
Pomeranče jsou dobré na hojení ran. Jsou dobré pro imunitu. Podobně jako grepy jsou zdrojem vlákniny, kyseliny listové, antioxidantů a vitamínu C.

8. Rajčata
Na osmém místě žebříčku jsou rajčata, které pomáhají v boji s rakovinou, protože obsahují látku lykopén, která právě při léčbě rakoviny pomáhá. Nejvíce pomáhají při rakovině prostaty, plic a žaludku.

9. Pistácie

Pomocí pistácií můžete lépe zvládnout stres. Právě při stresových situacích snižují tlak. Pistácie jsou bohaté na bílkoviny a vlákninu, obsahují vitamín B6, tiamín, měď či fosfor.

10. Jablka

Jablka snižují cholesterol v krvi, obsahují také látky, které pomáhají při léčení respiračních onemocnění.

Na dalších místech žebříčku, který sestavili američtí lékaři, je například špenát, brambory, olivový olej, tmavá čokoláda, ale například i černý čaj nebo káva. V seznamu nejzdravějších potravin nechybí ani červené víno.

_________________

Oficiální vědecký popis
Šišinka (epifýza, corpus pineale) je malý nepárový orgán, součást mezimozku (a konkrétně epithalamu). Je to endokrinní žláza produkující hormony melatonin a pravděpodobně i trofický hormon (glomerulotrofin) a endogenní halucinogen DMT. V některých kulturách byla šišinka označována jako "třetí oko" a považována za hlavní sídlo ducha.

Šišinka je hlavním místem tvorby spánkového hormonu melatoninu, který je z šišinky uvolňován do krevního oběhu. U savců a vyšších živočichů je melatonin důležitým hormonem ovlivňujícím cirkadiánní a cirkanuální biorytmy, spánek a bdění a činnost pohlavních žláz. Hladiny melatoninu jsou silně závislé na střídání světla a tmy.

Epifýza vzniká jako výchlipka proliferací ependymových buněk v zadní části stropové ploténky diencephala okolo 7. týdne. V tomto období do základů budoucí šišinky vrůstá též mezenchym. Okolo 14. týdne, nebo později, se zaplní prázdný prostor v původním základu a buňky se diferencují v charakteristické elementy.

Dnešní lidská epifýza se vyvinula z "třetího parietálního oka" před miliony let žijících plazů.
Fluoridy jsou soli kyseliny fluorovodíkové. Vzhledem k tomu, že fluor má největší elektronegativitu ze všech prvků, od kterých jsou známy nějaké sloučeniny, jedná se převážně o iontové sloučeniny, které v molekule obsahují anion F−.

Typické jsou pro epifýzu kalcifikované často lamelární konkrementy, tzv. mozkový písek (acervulus cerebri). Konkrementy mají nepravidelný tvar a jsou z látky neznámého bílkovinného původu.
Počet zrníček mozkového písku s věkem narůstá, takže zatímco během prvních deseti let života je můžeme nalézt přibližně u 12 % epifýz, u starších osob se už jedná o 70-80 %. Od puberty dochází v epifýze k degenerativním změnám. Objevuje se nejen více konkrementů, ale i více vaziva původem ze sept. Melatonin produkujícího parenchymu ubývá, a tak s věkem zároveň i klesá produkce melatoninu. U starších lidí je to asi pouhá čtvrtina hodnoty naměřené v mladém věku.

Nedostatek serotoninu na synapsích serotoninergních nervů je považován za jednu z patofyziologických poruch u pacientů s depresí (Höschl, 1998). S cílem stimulovat zvýšení syntézy serotoninu se v poslední době pacientům doporučuje fototerapie, obzvláště v zimě, kdy je zkrácená doba slunečního světla. Zdroj: Wikiskripta & Wikipedie