Tipy a inspirace

A+ A A-

Pegas - náhradní plnění

Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Profesionální zásobování potravinami

Pegas, spol. s.r.o. je ryze českou soukromou firmou, která má dvacetiletou tradici v rozsáhlém, vždy čerstvém sortimentu potravin od tuzemských a zahraničních dodavatelů, především suchý koloniál, sterilovaná zelenina, kompoty, mléčné výrobky, mražené zboží, chlazené potraviny, cukrovinky, vejce, koření a zkrátka všechno co potřebuje ke své činnosti školní nebo závodní jídelna, vývařovna či kuchyně v nemocnicích domovech důchodců a dalších sociálních zařízeních

 pegas auta

Jako jedna z mála firem je poskytovatelem náhradního plnění. Splňuje podmínku podílu zaměstnanců se zdravotním postižením.

Náhradní plnění

Jsme firma, která zaměstnává zdravotně postižené pracovníky, pro které má vymezena chráněná pracovní místa. Každý, kdo odebírá naše zboží a služby tedy podporuje jejich práci a navíc má možnost dosáhnout daňové úspory ve formě náhradního plnění:

Co je náhradní plnění?

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Při nesplnění lze:

  • odvést do státního rozpočtu ročně 2,5 násobek průměrné mzdy za každou zdravotně postiženou osobu, kterou firma dle povinnosti nezaměstnává
  • čerpat náhradní plnění odebráním výrobků nebo služeb od organizace, která zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením, nebo od osoby se zdravotním postižením, která podniká jako OSVČ
  • kombinovat odvod státu a náhradní plnění

Na kolik přijde odvod do státního rozpočtu

 

Průměrná mzda za rok 2013 činí 25 940 Kč. Odvod do státního rozpočtu by znamenal 64 856 Kč ročně za jednoho zaměstnance, který chybí ke splnění zákonné povinnosti. Podle počtu zaměstnanců byste ročně zaplatili:

Počet zaměstnanců

Povinný podíl OZP

Odvod do státního rozpočtu v Kč

50

2

129 700,-

200

8

518 800,-

1000

40

2 594 000,-

5000

200

12 970 000,-

Kolik ušetříte s náhradním plněním

Snadno zjistíte, kolik byste měli zaměstnávat handicapovaných osob, nebo v jaké výši čerpat náhradní plnění.

Výhody čerpání náhradního plnění

Máte problém pro svou firmu najít pracovníky z řad osob se zdravotním postižením a chcete ušetřit na odvodu do státního rozpočtu?

 

 Náhradním plněním:

  • řešíte jednoduše zákonnou povinnost
  • dosáhnete daňové úspory
  • dáváte práci konkrétním lidem se zdravotním postižením
  • pomáháte zaměstnavatelům poskytovat handicapovaným dobré pracovní podmínky
  • v případě označení ochrannou známkou nakupujete kvalitní výrobky a služby od prověřených sociálních firem.

Osoby se zdravotním postižením

Mezi osoby se zdravotním postižením se řadí:

  • osoby ve třetím stupni invalidity (osoby s těžším zdravotním postižením),
  • osoby v prvním a druhém stupni invalidity,
  • osoby zdravotně znevýhodněné,
  • osoby, které sice byly posouzeny, že již nejsou invalidní, ale započítávají se ještě 12 měsíců ode dne posouzení, že již invalidní nejsou.

Nárok na invaliditu (zdravotní znevýhodnění) se dokládá posudkem, potvrzením, případně rozhodnutím. Posudek musí být vydán dle právních předpisů ČR. Mezi osoby se zdravotním postižením je možné započítat i starobní důchodce zaměstnané v pracovním poměru, jestliže jsou stále invalidní.

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením

Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením se vztahuje na všechny (s výjimkou příslušníků vojáků z povolání ve služebním poměru, obecní policie, inspektorů báňských úřadů a výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby), kteří za sledované období zaměstnávají v průměru více než 25 zaměstnanců. Splněním povinnosti není jen skutečné zaměstnání, ale i takzvané náhradní plnění.

Povinnost může zaměstnavatel splnit:

  • zaměstnáním 4 % OZP v pracovním poměru,
  • odebráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami zdravotně postiženými, nebo od osob samostatně výdělečně činných, jež nezaměstnávají jiné osoby, ale jsou osobami zdravotně postiženými, nebo zadáváním zakázek těmto osobám,
  • odvodem do státního rozpočtu,
  • kombinací výše uvedeného.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Při výpočtu povinnosti zaměstnání se vychází z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Pro výpočet je důležitý počet odpracovaných hodin k ročnímu fondu pracovní doby bez svátků. Do výpočtu se zahrnují skutečně odpracované hodiny, přesčasy, hodiny čerpané dovolené (ne proplacené), překážky v práci (překážky na straně zaměstnavatele a osobní překážky na straně zaměstnance, za které náleží mzda nebo plat podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), pracovní neschopnost (včetně třídenní karenční lhůty), za kterou je poskytována náhrada mzdy a nemocenské, doba ošetřovného. Nezapočítává se naopak případná proplacená řádná dovolená, mateřská a rodičovská dovolená, neplacené volno a doba pracovní neschopnosti, za kterou není poskytováno nemocenské od ČSSZ. Podrobný postup je uveden v pokynech k tiskopisu oznámení, zákoně o zaměstnanosti nebo ve vyhlášce č. 518/2004, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti.

Jedná se ale pouze o hodiny odpracované zaměstnanci pracujícími v rámci pracovních poměrů (tj. pracovní smlouvy, rovněž zaměstnanci ve služebním poměru, včetně volby a jmenování). Hodiny odpracované na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se nepočítají.

nařízení vlády č. 590/2006 Sb

Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

1. Vyšetření nebo ošetření

a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

2. Pracovně lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovně lékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.

4. Znemožnění cesty do zaměstnání

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

5. Svatba

Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

6. Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu

a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,

b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

7. Úmrtí

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na

a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,

b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,

c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

8. Doprovod

a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.

c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu.

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7.

9. Pohřeb spoluzaměstnance

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací.

10. Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v § 317 zákoníku práce.

11. Vyhledání nového zaměstnání

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Odebírání výrobků nebo služeb

Svou povinnost může zaměstnavatel splnit i jiným způsobem. A to odebráním výrobků, služeb nebo realizováním zakázek od firem, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením. Předem musí vědět, u kterých zaměstnavatelů může náhradní plnění splnit. To snadno zjistí na internetu, například v katalogu poskytovatelů náhradního plnění na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytnout náhradní plnění mohou i OSVČ, které sice nejsou zaměstnavateli, ale samy patří mezi osoby se zdravotním postižením. Čtěte také: S čím vším se musí zaměstnavatelé v roce 2018 vypořádat

Pro výpočet je nezbytný údaj o vyhlášené průměrné mzdě v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku. Pro rok 2017 činí 28 761 Kč. Cena výrobků nebo služeb odebraných od uvedených zaměstnavatelů se vydělí 7násobkem této částky (u plátců DPH se počítá bez DPH).

Odvod do státního rozpočtu

Při plnění odvodem do státního rozpočtu se počítá, stejně jako v předchozích příkladech, na dvě desetinná místa, zaokrouhluje se na celé koruny nahoru až výsledná částka.

Zaměstnavatel musí vypočítat a odvést příslušnou částku ve stanoveném termínu do státního rozpočtu. To provede vyplněním tiskopisu Ohlášení o plnění povinného podílu za rok 2017 nejpozději ve čtvrtek 15. února 2018. Odvod by měl být proveden minimálně o den dříve, jelikož částka má být v uvedeném termínu ne zaslána, ale již připsána na účet příjemce, tj. příslušné krajské pobočky úřadu práce.

Formulář Ohlášení o plnění povinného podílu OZP na celkovém počtu zaměstnanců je možné vytisknout a vyplnit, případně vyplnit na PC a následně vytisknout nebo na PC vyplněný rovnou odeslat úřadu práce prostřednictvím datové schránky. Formulář je k dispozici na internetové adrese ministerstva práce a sociálních věcí.

Kombinace plnění povinnosti zaměstnávat OZP

Pro ukázku kombinace plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a výpočtu zbývajícího odvodu do státního rozpočtu opět využijeme zaměstnavatele z předchozích dvou příkladů.

Rekapitulace:

Výpočet: (267 556 / 2000) x 4 % = 5,35.

Zaměstnavatel odebral od zaměstnavatele splňujícího podmínku (více než 50 % OZP) služby v hodnotě 475 000 Kč (bez DPH). Výpočet: 475 000 / (7 × 27 000) = 2,35.

Zaměstnavatel v uvedeném období zaměstnával zaměstnance v prvním stupni invalidity a po část roku zaměstnance v třetím stupni invalidity (třetí stupeň invalidity se započítává pro účely povinného podílu 3×).

Zaměstnanec v prvním stupni v roce 2017 odpracoval 1636 hodin a zaměstnanec ve třetím stupni invalidity 1258 hodin. Při výpočtu se počítá na dvě platná desetinná místa.

Výpočet:

  • 1. zaměstnanec: 1636 / 2000 = 0,81
  • 2. zaměstnanec: (1258 / 2000) x 3 = 1,88

Nyní je třeba dopočítat odvod do státního rozpočtu. Od vypočtené povinnosti zaměstnávání OZP odečteme zaměstnance OZP a náhradní plnění.

Zbývá tedy podíl 0,31 zaměstnance. Pro odvod do státního rozpočtu je stanoven 2,5násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí sledovaného roku.

Výpočet: 0,31 x (28 761 × 2,5) = 22 290 Kč (zaokrouhlí se na celé koruny nahoru).

Tuto částku je třeba ve stanoveném termínu odvést do státního rozpočtu. Zaměstnavatelé, kteří svou povinnost zaměstnávat OZP splní zaměstnáváním těchto osob, případně náhradním plněním, samozřejmě již nemusí do státního rozpočtu nic odvádět. Případné „přeplnění“ propadá. Do dalšího kalendářního roku bohužel převádět nelze. Oznámení se zasílá i v případě, kdy je podíl splněn zaměstnáváním či odebráním výrobků a do státního rozpočtu se již nic neodvádí. Doporučuje se zasílat i v situaci, kdy došlo k poklesu počtu přepočtených zaměstnanců pod 25 (zaměstnavatel se vyhne upomínkám, případně kontrole příslušných úřadů). Čtěte také: Od února 2018 se mění podmínky pro nemocenské u dohod

Příloha se již nevyplňuje

Poprvé pro rok 2015 vyplňovali zaměstnavatelé povinnou přílohu k Ohlášení o plnění povinného podílu. Zde se uváděly identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány nebo kterému byly zadány zakázky, cena odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byla dodávka uskutečněna. Pro rok 2017 se již příloha nevyplňuje, potřebné údaje obsahuje nově zavedená elektronická evidence náhradního plnění.

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla pro rok 2018 další změny v náhradním plnění. Snižuje se limit náhradního plnění pro dodavatele z 36násobku vyhlašované průměrné mzdy na 28násobek. Z toho důvodu by si měli odběratelé včas zajistit náhradní plnění, protože částka, kterou jim budou moci poskytovatelé potvrdit, bude výrazně nižší. Mění se i terminologie. Dodavatelé náhradního plnění budou nově označováni jako „zaměstnavatelé na chráněném trhu práce“.

Náhradní plnění v roce 2018

Dne 07.02.2018 byla zpřístupněna elektronická evidence náhradního plnění i pro odběratelé. Odběratelé se musí zaregistrovat v místě příslušného úřadu práce. Bližší informace jsou na:

https://portal.mpsv.cz/web/zamestnavani-ozp/enp/technicka-podpora

Podle zákona 435/2004 Sb. v platném znění, má každý zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnat nejméně 4 % osob se zdravotním postižením (dále jen OZP). Za nesplnění této solidární povinnosti je nutné uhradit odvod do státního rozpočtu v příslušné výši za jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.

Způsoby splnění povinného podílu: 

  • zaměstnání osob(y) se zdravotním postižením v poměru 4% k celkovému počtu zaměstnanců
  • možnost nákupu výrobků nebo služeb od zaměstnavatele, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zamětnavatele na chráněném trhu práce dle § 78 zákona 435/2004 Sb. v platném znění
  • odvést do státního rozpočtu 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy za každou nezaměstnanou OZP (pro rok 2018 je to min. 71.903,- Kč) 


Uvedené způsoby je možno vzájemně kombinovat a zahrnout do ročního hlášení pro Úřad práce. Počty zaměstnanců pro účely výpočtů se sledují v průměrném přepočteném počtu, podrobnosti upravuje § 18 vyhlášky MPSV ČR č. 518/2004 Sb. v platném znění.

Naše nabídka pro náhradní plnění 2018

Nabízíme komplexní řešení náhradního plnění v roce 2018 na klíč všem našim partnerům i novým zákazníkům.
Zajišťujeme náhradní plnění s komplexním servisem a právním poradenstvím.
Neváhejte nám své potřeby náhradního plnění sdělit a my navrhneme optimální řešení pro Vaši společnost. 

Zavolejte nám a domluvte se na centrále společnosti

na odběru zboží a služeb s náhradním plněním.

 

Všechny tyto nabízené produkty Vám ochotně zajistí a dodá firma

PEGAS spol. s r.o.

Profesionální zásobování potravinami

více na http://www.pegasplus.cz/

© RO marketing s.r.o.

Pravidelně vydáváme tištěný časopis Tipy a inspirace.
Níže si můžete zdarma stáhnout libovolné číslo.

Tipy a Inspirace 121 ke stažení

Tipy a Inspirace 120 ke stažení

Tipy a Inspirace 119 ke stažení

Tipy a Inspirace 118 ke stažení

Tipy a Inspirace 117 ke stažení

 

Archiv všech čísel

SlideBar